Ježíši, milosrdenství!

Úvod:
Bože, chci konat pobožnost křížové
cesty tvého Syna. Dej, aby byla Tobě k oslavě
a nám všem k duchovnímu užitku. Ať stále
vidím utrpení tvého Syna a jsem přesvědčen,
že pro nikoho není jiná cesta ke spáse, než
je osobní křížová cesta.

1. Člověk soudí Boha
Bůh stanul před člověkem, aby mu ukázal
cestu, pravdu a život. Člověk odpověděl,
ovšem soudem, rozsudkem, potupením. Stojíme
také před soudem světa, - chtějí vědět, kolik
je v nás Kristovy pravdy, zásad.
"Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby
viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho
Otce, jenž je v nebesích."
(Mt 5,16)

2. Ježíš přijímá kříž
V životě často potkáváme kříž. Máme právo
zmírňovat utrpení, ale nesmíme zapomínat na
jeho cestu. Kříž není vždy trestem. Je to
velké tajemství a úkol.
"Chce-li kdo za mnou přijít, zapři sám
sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne!"
(Mt 16,24)



3. Pád na cestě k Otci
Jak často upadám do hříchu? Ježíš vstal. I
já musím vstát, i kdybych měl tvrdě bojovat
sám se sebou. Nesmím se zastavit na cestě k
cíli.
"Vstanu a půjdu k Otci."
(Lk 15,18)

4. Setkání s Matkou
Byla vždy s Ježíšem. Rozuměla mu nejlépe,
sjednotila svou vůli s jeho. V nejtěžších
chvílích byla jeho spoluvykupitelka s ním.
Budeme-li s ní, budeme i s ním. Skrze
Marii k Ježíši!

5. Ježíš potkává Šimona
Kolik lidí potřebuje pomoc, mou pomoc.
Nebylo by pro mě dobrým vysvědčením, kdyby
mě k pomoci druhému člověku musel někdo
nutit.
"Co jste učinili jednomu z mých
nejmenších bratří, mně jste učinili."
(Mt 25,40)

6. Ježíš a Veronika
Možná se setkám s člověkem, který byl
vyloučen ze společenství lid, člověkem,
kterému naplivali do tváře. Musím k němu
vztáhnout pomocnou ruku.
"Děti, nemilujte slovem ani jazykem,
nýbrž skutkem a v pravdě."
(1Jan 3,18)

7. Ježíš padá podruhé
Žádný člověk není ostrov. Vedle mě jsou
jiní lidé. Padám já, padají oni, protože
každý z nás jde sám. Někdy dokonce děkuji, že
nejsem jako ti ostatní. Kristus vstal sám.
Člověk však bez pomoci druhého může zůstat v
pádu navždy.
"Co prospěje, bratři, praví-li, že má
víru,ale nemá skutky?"
(Jak 2,14)

8. Setkání Ježíše s Jeruzalemskými ženami
Když se setkávám s utrpením Církve, s
bolestí lidí, vidím trpícího Ježíše. On mě
učí být pozorným k utrpení lidí, k lidské
bídě. Vyzývá mě ke spolupráci se svou
obětovanou láskou.
"Proto vás zapřísahám, bratři, při
milosrdenství Božím, abyste podávali své tělo
v oběť živou, svatou a Bohu milou."
(Řím 12,1)

9. Ježíš padá potřetí
Patřím Kristu. A to mě k mnohému
zavazuje. Nemohu tyto závazky setřást ze
sebe, i když pro ně musím přinášet oběti.
Musím stále povstávat a vytrvávat, jít dál, i
když se to někdy zdá absurdní.
"Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se za
sebe, není způsobilý pro Boží království."
(Lk 9,62)

10. Ježíš je zbaven šatů
Sebrali mu i to poslední co měl. 
Nic si s sebou na cestu smrti nevezme.
Stejně tak i my...
Šaty jsou ochranou před vlivem počasí,
ale i před zvědavými pohledy ostatních.
Mohu ale být i "maskou", která se staví
mezi nás a druhé
a snad i mezi nás a Boha...

"Nejde o to, nač se dívá člověk.
Člověk se dívá na to, co má před očima,
Hospodin však hledí na srdce." (1 Sam 16,7)

Rozdělili si jeho šaty: losováním o nich rozhodli. (Mk 15)

11. Ježíše přibíjejí na kříž
Kalvárie- člověk odpověděl Bohu nejen
slovy, ale i mučením a smrtí. Mé myšlenky,
slova, chování- to jsou mé odpovědi Bohu.
Kolikrát jsem už opakoval Kalvárii?
"Osočují mě za moji lásku, zatímco se
modlím. Za dobro mě zaplavují zlobou, za mou
lásku nenávistí."
(Žl 108,4n)

12. Ježíš na kříži umírá
I já budu umírat. Nevím, zda kolem mne
budou známí. Možná budu zapomenut, kolem mě
třeba bude lhostejnost a zloba lidí. To není
podstatné. Konec života je setkání s Bohem,
návrat domů, a na to je třeba být vždy
připraven.
"Otče, do tvých rukou svěřuji svou duši!"
(Lk 23,46)

13. Ježíš na klíně své Matky
Možná jsem se ještě nesetkal s ukřižováním
a pronásledováním. Neznamená to, že se s tím
nesetkám. Musím stát odvážně pod křížem,
abych byl připraven přijmout ukřižovaného.
Nezapřít víru, podržet slabšího, být
apoštolem pro jiné.
"Každého, kdo mne vyzná před lidmi, vyznám
i já před svým Otcem, který je v nebi."
(Mt 10,32)


14. Ježíše kladou do hrobu
Kristus je blízký všem, kteří neměli svůj
hrob, jejíchž tělo nemělo kde spočinout. A
přece hrob Kristův je vítězství. Můj hrob je
rovněž počátkem nového života, života ve
věčnosti.
"Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude
žít."
(Jan 11,25)

Závěr:
Ježíši, tak bezůtěšný by byl obraz
světa, kdyby nebylo tvé křížové cesty! Vím,
že tvá křížová cesta smrtí neskončila, že má
své pokračování. Půjdu-li po ní také, mám
záruku, že i pro mě život smrtí neskončí, ale
že se pouze změní.Ovšem půjdu-li po ní také.
Ať je tedy tvoje křížová cesta vzorem,
kterému se chci svým vlastním životem co
nejvíce přiblížit.Amen.