Vzkříšení znamená, že Bůh je mocnější než zlo a smrt. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonoceDelší texty Každý řetěz který nás poutá, lze přetrhnout... (R. Cantalamessa)

Každý řetěz který nás poutá, lze přetrhnout... (R. Cantalamessa)

Mezi člověkem a Bohem stály v minulosti dvě zdi, které bránily našemu plnému společenství s Bohem: zeď přirozenosti (Bůh je "duch" a my jsme "tělo") a zeď hříchu. Ježíš odstranil překážku přirozenosti svým vtělením a překážku hříchu svou smrtí na kříži, a proto už nic nebránilo vylití jeho Ducha a lásky.
(23)

"Vyznáš - li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš - li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen" (Řím 10,9).
Spása tedy závisí na víře ve vzkříšení. (93)

Utrpením Pán přešel ze smrti do života a otevřel cestu nám, kteří věříme v jeho vzkříšení, abychom ze smrti do života přešli i my.
(Sv. Augustin) (93)

Vzkříšením Ježíše nám Otec dal živou naději. Vzkříšení není jen základní kámen křesťanství, ale i síla, která vnitřně živí jeho naději. (106)

Kdyby Kristus opravdu nebyl vzkříšen, byla by jak naše naděje, tak naše víra marná.
Když už člověk opravdu nemá v co doufat, ráno vstává a už vůbec nic neočekává, je jako mrtvý. (107)

Pokaždé, když vzklíčí v srdci lidské bytosti naděje, je to jako zázrak. To, co zmůže naděje, nezmůže žádná propaganda.
Předmětem křesťanské víry je vzkříšení z mrtvých: Ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, s Ježíšem také vzkřísí nás (2Kor 4,14).
(108)

Musíme se nechat vzít za ruku nadějí. Musíme doufat, že i v našem životě se může něco změnit, že není pravda, že vše bude osudově pokračovat, jak to bývalo vždycky, a pro nás se neobjeví nic nového pod sluncem. Doufat znamená věřit, že tentokrát to bude jiné, i když jsi věřil už stokrát a pokaždé se zklamal. Jestliže přes to všechno doufáš, Bůh ti přijde na pomoc. Žádný pokus, ani když vyšel naprázdno, není marný a zbytečný, pokud je upřímný.
"Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení." (Iz 40,31) (109-110)

Každý řetěz který nás poutá, lze přetrhnout, ať je sebestarší a sebetvrdší. Protože Ježíš sestoupil v Duchu za těmi, kdo leželi v temnotách podsvětí, "rozrazil bronzová vrata a železné závory zlomil" (Žl 107,16), může tedy každého z nás vysvobodit z jakéhokoliv duchovního vězení a ze smrti. Může zavolat - a také volá - mne, tady a teď, jako zavolal na pohřbeného Lazara: "Pojď ven!" * (110)
(* Varianta - úprava: Na každého z nás volá tak, jako zavolal na pohřbeného Lazara: "Pojď ven!")

Svátek velikonoc se slavil už v židovství a Ježíš neumřel právě o nich náhodou, ale aby bylo zřejmé, že pravou velikonoční obětí je on a že jednou provždy uskutečňuje to, co se do té doby dálo jen obrazně. (151)

/Z knihy R. Cantalamessy, Život pod vládou Kristovou, vydalo Karmelitánské nakladatelství/


Související texty k tématu:

Naděje

Čtení z dnešního dne: Sobota 19. 4. 2025, Slavnost Zmrtvýchvstání Páně - Velikonoční vigilie

Řím 6,3-11;

Komentář k Řím 6,3-11: Ponoření do vody, která umývá, je příslibem nového života. Mohu začít žít nově již od této chvíle! Ve sjednocení s Jeho osudem…

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2025) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame.