Nám je dnes pojem mesiáš velice vzdálený

Když se Ježíš obrátil na své učedníky s otázkou, za koho ho považují, Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého“ (Mt 16,16). Ježíš Petra pochválil: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích“ (Mt 16,17).

 

Nám je dnes pojem mesiáš velice vzdálený – pro Ježíšovy židovské současníky však ztělesňoval veškerou touhu po Božím zásahu do tohoto světa. Mesiáš měl dovést lid ke svobodě a zbavit jej cizí nadvlády. Měl dodat utlačovanému národu nové sebevědomí a uvést jej do Zaslíbené země, kde by mohl být sám sebou a už netrpět pod nějakými poháněči, kteří jej nutí k vyššímu výkonu. Měl zaručit trvalou Boží blízkost, jejímž ovocem měl být neotřesitelný pokoj.

 

Mně však nestačí rozvíjet pojem mesiáše pouze z hlediska tehdejší teologie. Co pro mne osobně znamená dnes? Je to obraz, který mi umožní pohledět na Ježíše novým způsobem? Mesiáš znamená v překladu pomazaný. Půjdu-li po stopách tohoto obrazu, dovede mě k tajemství oleje. Člověk se maže olejem, aby byl krásnější, navíc mu tento prostředek pomůže rozzářit tvář a šíří příjemnou vůni. Kdo se maže, vnímá ji. Olej dodává člověku životní energii. Osvěžuje vyčerpaného, uzdravuje nemocného, chladí horečku, mírní bolesti. Zjemňuje drsné a tvrdé.

Církevní otcové překládají hebrejský pojem mesiáš řeckým slovem christos. Proto hovoří vždycky o Ježíši Kristu. Ježíš je Pomazaný: Bůh ho pomazal olejem svého božství. Petr Chrysolog píše: Poté, co se Boží Syn rozlil dokonalým olejem božství do našeho těla, byl podle tohoto oleje pomazání nazván Kristus. Ten, který byl sám takto zalit Bohem, ten, komu byl takovým způsobem vlit sám Bůh, je jediným původcem tohoto jména. Během svého života uchovával Ježíš božský olej pomazání v nádobě svého těla. Ve smrti tuto nádobu rozbil a vylil na nás všecek vonný olej božské lásky. Proto ho církevní otcové nazývají titulem z Velepísně Vylitý olej pomazání (srov. Pís 1,3).

V této představě otců probleskuje zkušenost, že se díky Ježíšovi cítili jako znovuzrození, naplněni vůní božské lásky, posilněni olejem, který uvolnil jejich údy a očistil je od nečistoty hříchu. Titul Kristus nechápali jako pouhý dogmatický pojem, ale jako fascinující obraz:

Vždyť olej pomazání byl jejich každodenní zkušenosti. Mazali se jím po koupeli, těšili se jeho příjemnou vůní, a zakoušeli tak tělesně svou krásu a důstojnost.

 

Když Petr v Matoušově evangeliu označil Ježíše za Mesiáše, neměl na mysli ani tak olej jako spíše svobodu a pokoj. Matouš užívá pojmu mesiáš tak, jak jej nalezl v mojžíšské tradici. Mojžíše chápali mnozí Židé jako předobraz mesiáše, který povede lid ke svobodě. Matouš tedy chápe Ježíše jako druhého Mojžíše: stejně jako on pronese pět důležitých promluv a způsobí deset mocných činů. Svými slovy zvěstuje Mesiáš Ježíš Boží milosrdenství. Svými činy ukazuje osvobozující Boží působení. Svými slovy i činy se Ježíš dotýká lidských srdcí.

 

Jak židovský pojem mesiáš, tak i řecký obraz Božího Pomazaného – Krista líčí Ježíše jako toho, který dává našemu životu nový lesk, který nás uvádí do země, v níž se můžeme radovat z důstojnosti svého lidství a kde se smíme těšit z vůně božské lásky. Dnes hovoříme o Ježíši Kristu zcela běžně; většina lidí však nemá vlastně ani tušení, co tím vyjadřuje. Pojem Kristus pro ně znamená tolik jako nějaké příjmení a zůstává prázdný, bez osobní zkušenosti. Osobně považuji toto jméno za důležité. Chápu je tak, že od Ježíše očekávám nápravu své původní božské důstojnosti a krásy. Dál se v něm pro mne ukrývá zkušenost oleje a pomazání, příjemné vůně oleje po osvěžující koupeli.

 

 

Anselm Grün – 50x Ježíš
vydalo www.KNA.cz