Náměty pro práci s Písmem (nejen) v Roku sv. Pavla / Aleš Opatrný

Pro práci z Písmem v roce sv. Pavla a ve smyslu vybídnutí k této práci v ACAP 6/2008 se, mimo jiné, nabízejí tyto způsoby:

1) Polosouvislá četba části Skutků apoštolských, kde je pojednáno o Pavlově působení.

2) Souvislá četba některého z Pavlových listů, doprovázená výkladem za použití dostupné výkladové literatury.

3) Zabývání se Pavlovým působením a jeho teologií soustavně tak, že je vše doprovázeno vyhledáváním a čtením příslušných biblických textů.

4) Uvažování nad některými tématy víry na základě vybraných úryvků z apoštolových listů.

Ke každému z navržených způsobů jsou níže uvedeny pomůcky či odkazy na ně. Zkušenost radí nepřehlcovat případné zájemce příliš podrobnými výklady a časově příliš náročnými programy. Úspěšnější bývají setkání jednou za týden, která trvají 4-7 týdnů nebo jeden větší program (například „víkend s apoštolem Pavlem“), než každotýdenní setkávání po dobu několika měsíců. Takové akce se dají uspořádat třeba na podzim, a další podobná na jaře v postní době (samozřejmě s novým programem). Další podněty k biblické práci budou v ACAP 11/2007.



1. Polosouvislá četba části Skutků apoštolských,
kde je pojednáno o Pavlově působení (část 1.) – cesty a působení apoštola Pavla podle Skutků apoštolských

Předpokládá se četba v kroužku (společenství) nebo při biblické hodině. Může být doprovázena demonstrací Pavlových cest na biblické mapě, lze si kreslit postup cest s jednotlivými zastávkami případně s nakreslením nějakého symbolu události, která se v tom kterém místě stala. Zvlášť žádoucí by ale bylo, aby se účastníci v dalších dnech pokusili z čtené perikopy vybrat a osvojit si „něco pro sebe“ – tedy podnět k víře, k životu z víry, ne jen faktografický poznatek.

1.Sk 9,1-22
Setkání s Ježíšem – prozření, které dává Šavlově horlivosti nový směr – důležitost Ananiášovy pomoci přesto, že se Šavel setkal s Kristem.

2. Sk 9,23-31
Úklady protivníků – Šavlovo sžívání se s jeruzalémskými křesťany – evangelium naráží na odpor – evangelium musí být sdíleno s ostatními, nemůže zůstat jen ve „vlastnictví“ jedince.

3.Sk 11,19-26
Probouzí se pochopení pro misii k pohanům. Šavel přibrán k této činnosti.

4. Sk 13,1-14
Cesty Pavla a Barnabáše

5. Sk 13,14-41
„Evangelizační kázání“, kérygma, navazující na Starý zákon. (Bylo by dobré kérygma tématicky rozčlenit a rozebrat).

6. Sk 13,42-14,7
Úspěchy neúspěchy apoštolské činnosti. Pavel se setkává se zájme i s odporem, ale zřejmě ne s lhostejností. Snaha navázat na víru, která stojí na Staré smlouvě, ale pohané při tom nejsou vylučováni.

7. Sk 14,8-21
Nedorozumění, když si pohané události, provázející Pavlovo kázání, vysvětlují po svém - chybí jim „starozákonní“ zkušenost s Bohem a jeho působením.

8. Sk 14,21-28
Tvoří se prvé křesťanské obce (křesťanství přestává být součástí židovství), do jejich čela postaveni „starší“.

9. Sk 15,1-35
Důležitý obrat: není třeba udělat z pohanů nejprve židy, aby se mohli stát křesťany (čili není třeba je vázat mojžíšským zákonem). Není to je Pavlův postoj, shoduje se na tom s „vedoucí“ jeruzalémskou obcí.

10. Sk 15,36-16,10
Apoštolova misijní cesta je veden Duchem svatým, ne lidskými ohledy a preferencemi.





2. Souvislá četba některého z Pavlových listů,
doprovázená výkladem za použití dostupné výkladové literatury.

K dispozici jsou komentáře k Pavlovým listům v tzv. Malém Stuttgartském komentáři
Dále: POKORNÝ, P., List Efezským, Praha: Centrum biblických studií: Česká biblická společnost, 2005. RYŠKOVÁ, M., První list Tesalonickým, Praha: Centrum biblických studií: Česká biblická společnost, 2007.
Ze starších titulů: MERELL, J. Listy apoštola Pavla z vězení. Překlad a výklad listu Efezanům a Kolosanům. Praha: ÚCN, 1976. MERELL, J. Mluví k nám svatý Pavel, Praha: ÚCN, 1962.
(Neuvádíme zde bohatou cizojazyčnou literaturu např. německou, italskou a anglickou).





3. Zabývání se Pavlovým působením a jeho teologií
soustavně tak, že je vše doprovázeno vyhledáváním a čtením příslušných biblických textů.

Z titulů, vydaných v devadesátých letech v českém jazyce, zde může posloužit:
TRILLING, W. Apoštol Pavel. Misionář a teolog, Praha: Vyšehrad, 1994.
BORNKAMM, G., Apoštol Pavel, Praha: Kalich, 1998.
(Neuvádíme zde bohatou cizojazyčnou literaturu např. německou, italskou a anglickou).





4. Uvažování nad některými tématy víry
na základě vybraných úryvků z apoštolových listů.

V tomto případě nejde o výklad textů, ale o reflexi a sdílení osob v menší skupince. Postupuje se podobně, jako při „lámání Božího slova“. Úryvek se přečte (a účastníci mají text před sebou) a po chvíli ticha může každý říci jak slovům rozumím, k čemu ho motivují, případně jakou má s tím, o čem apoštol píše, sám zkušenost. Je dobré dodržovat zásadu z „lámání Božího slova“, totiž „nediskutovat a nekázat“. Každý mluví za sebe, co jemu text říká, co v něm vyvolává (ne, co by měl říkat druhým). Ostatní poslouchají a je na nich, zda si řečené osvojí nebo nechají plynout kolem sebe.
Níže jsou uvedeny některé vybrané texty, tématicky seskupeny. Lze samozřejmě vybrat i texty jiné.

1. Víra
Moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci. To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské. (1Kor 2,4-5)

Jsme tedy ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma, v tomto těle, jsme jako vyhnanci, v cizině, daleko od Pána. To proto, že v nynějším stavu v Boha jen věříme, ale dosud ho nevidíme. (2Kor 5,6-7)

Aby Kristus vírou přebýval ve vašem srdci, abyste zakořeněni a upevněni v lásce byli schopni pochopit - jako všichni křesťané - celou tu šířku a délku, výšku a hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání a dosáhnout plné míry Božích darů. (Ef 3,17-19).


2. Modlitba
Při každé příležitosti proste a modlete se, jak to vnuká Duch. Buďte v tom velmi bdělí a vytrvale se modlete za všechny křesťany a také za mne, aby mi bylo dáno pravé slovo, když promlouvám. (Ef 6,18-19)

Právě tak Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit. (Řím 8,26)

Proto od onoho dne, kdy jsme o tom uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a prosit Boha, abyste dobře poznali jeho vůli a aby se vám dostalo všestranné moudrosti a duchovního pochopení. (Kol 1,9)


3. Vzkříšení
Vyučil jsme vás především v tom, co jsme sám přijal, že Kristus zemřel ve shodě s Písmem za naše hříchy, byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem; že se ukázal Petrovi a potom Dvanácti. (1Kor 15, 3-5)

Káže se o Kristu, že vstal z mrtvých. Ale jak potom mohou říkat někteří z vás, že vzkříšení z mrtvých není? Není-li však žádné vzkříšení z mrtvých, nevstal ani Kristus! A jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání, marná je vaše víra. (1Kor 15,12-14)

Někdo snad řekne: “Jak mohou mrtví vstát? A jaké to budou mít tělo, až přijdou?“ Ty bláhový člověče! Když zaséváš semeno, nezačne projevovat známky života, jestliže napřed neodumře. A zaséváš přece ne už tu budoucí rostlinu, ale jen pouhé semeno, například zrnko pšeničné nebo nějaké jiné. A Bůh mu dává tělo jak sám chtěl, a každému semenu vlastní tělo. (1 Kor 15,35-38)


4. Duch svatý pro člověka
Víte dobře, že když jste byli pohany, byli jste nezadržitelně přitahováni k němým modlám.Proto vám prohlašuji: Kdo mluví pod vlivem Ducha Božího, nemůže nikdy říci: „Proklet buď Ježíš!“ a stejně jen pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: „Ježíš je Pán.“ (1Kor 12,3 )

Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. (1Kor 12,4-6)

Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho“ (Řím 8,9)

Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví žádný zákon. (Gal 5,22-23)


5. Věrnost Boží i lidská
Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolává, a on to také splní. (1Sol 5,23-24)

Ale Pán je věrný: on vás bude sílit a chránit od zlého. (2Sol 3,3)

Věrný je Bůh, a on vás povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem! (1Kor 1,9)

Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe. (2Tim 2,13)