Nenarozeného dítěte

"Znáte přikázání nezabiješ? Jak často jste je lidé od Kainovy bratrovraždy přestoupili a hřích na hřích navršili? Abych zmírnil spravedlivý hněv svého Otce a zachránila vaše duše před věčnou smrtí, stal jsem se z lásky k vám v lůně své matky člověkem. Tak
jsem váš život, jenž je skrze stvoření mým vlastnictvím, posvětil od prvního okamžiku. Vy však mi upíráte právo na život a disponujete s lidským životem podle vašeho soudu. Tato vina učinila můj kříž ještě těžším. Nenarozené děti, které vy zabíjíte, jsem přijal do své křížové cesty."

1. Zastavení - JEŽÍŠ ODSOUZEN K SMRTI
Božský Spasiteli, při tvém odsouzení Židé kdysi křičeli: "My máme zákon a podle něho musí zemřít!" Pilát si umyl ruce a prohlásil: "Nejsem vinen krví tohoto spravedlivého, to je vaše věc." Propustil Barabáše, Tebe pak jim vydal k ukřižování.
Také já jsem odsouzeno k smrti, protože takový je zákon. Na základě tohoto zákona se domnívají moji rodiče a lékaři, že mne smějí zabít. Umívají si ruce, jako by se vina dala smýt vodou. Boží zákon se ale nedá zrušit. Odsuzují mne k tělesné smrti. Zachrání se však před smrtí věčnou?

2. Zastavení - JEŽÍŠ NA SEBE BERE KŘÍŽ
S křížem na Tebe, Ježíši, vložili viny celého lidstva. Nebráníš se tomu, neboť jenom tímto způsobem mohou být lidé vykoupeni.
Tak jsi vzal na sebe také břímě těch lidí, kteří chladnokrevně sahají na můj život. Moje vina je pouze ta, že jsem nežádoucí, jako bych se svým rodičům vnutilo. Ve skutečnosti mě oni sami povolali do života. Nechtějí na sebe vzít mé "břímě". Jak se jim potom může stát Tvůj kříž požehnáním?

3. Zastavení - JEŽÍŠ PADÁ POPRVÉ POD KŘÍŽEM
Břemeno je pro Tebe, Ježíši, stále těžší. Padáš, ležíš na zemi, chvěješ se. Tvrdými údery Tě nutí povstat.
Mnohem slabší než Ty, Ježíši, jsem já. Nemohu ještě ani stát na vlastních nožkách. Nemohu se bránit. Lidé se u mne nespokojují s údery, musím bát zabito. Teprve potom budou spokojeni.

4. Zastavení - JEŽÍŠ POTKÁVÁ SVOU MATKU
Toto setkání je pro Tebe, Ježíši, i pro Tvou matku velikou hořkostí. Ale je to pro Tebe také útěcha. Matka Tě nenechává osamoceného ve tvých nejtěžších hodinách.
Nemám žádnou matku, která by o mne plakala. Jsem uzavřeno v lůně ženy, která mne dává zabít. Skrze proroka jsi kdysi řekl: "Může matka zapomenout na své dítě?" Je to přece proti lidskému cítění. Skutečně mě však usmrcují, aby na mne zapomněli. Budu vymazáno také ze svědomí?

5. Zastavení - ŠIMON POMÁHÁ NÉST KŘÍŽ
Šimon to nechce učinit dobrovolně. Musí ho donutit. Ale když se na něho podíváš Ty, Ježíši, svým božským pohledem, chopí se odvážně kříže a kráčí za Tebou, aby ulehčil Tvé břímě.
Jsem ještě slepé a nemohu se podávat prosebně na žádného člověka, aby mi pomohl. Ty jsi jediný, Ježíši, na koho se mohu podívat. nezavrhni mě budu-li muset k Tobě přijít bez křtu. Daruj mi také svůj božský pohled!

6. Zastavení - VERONIKA PODÁVÁ JEŽÍŠOVI ROUŠKU
Veronika se nemůže dívat, Ježíši, na Tvůj poplivaný obličej. Snímá závoj ze své hlavy a podává Ti jej, aby sis mohl setřít všechnu špínu a krev. Kdysi jsi ji uzdravil z její nemoci a za to Ti nyní projevuje vděčnost.
Tolik, dobrých a nezištných žen. T já jsem dostalo za matku ženu bet srdce. Jak velice bych chtělo i já odplatit jí později všechny oběti, které by nyní pro mne musela přinést! Pane, vtiskni jí svou tvář do duše, aby nezahynula!

7. Zastavení - JEŽÍŠ PADÁ POD KŘÍŽEM PODRUHÉ
Pane, podruhé Tě tisknou hříchy k zemi. Mnohé rány na tvém těle se rozevírají a krvácejí. Strašná bolest proniká Tvé údy.
Jak velice Tě obtížily vraždy na nevinných lidech. Také moje smrt rozmnožila Tvé utrpení. Dej, ať Tvůj pád přesto uchrání od zřícení do věčné propasti ty, kteří se na mne provinili.

8. Zastavení - JEŽÍŠ POTKÁVÁ PLAČÍCÍ ŽENY
Slzy pouhého soucitu jsou málo prospěšné. Ty, Ježíši, napomínáš plačící ženy: "Neplačte nade mnou, plačte nad sebou a nad svými dětmi!"
Kvůli mě se neuroní žádná slza. Nebo přece? Ano, když matka zpozorovala můj život, tu plakala, ze vzteku, protože nechtěla, abych bylo! Moje umírání jí nezpůsobí žádné bolesti. Dají jí narkózu, aby netrpěla, až já zemřu!

9. Zastavení - JEŽÍŠ PADÁ POTŘETÍ POD KŘÍŽEM
Břemeno kříže se stává nesnesitelným. Potřetí se hroutíš k zemi. Nedopřejí Ti chviličku klidu. Popohánějí Tě klacky a provazy. Třeseš se slabostí, ale musíš vstát a z posledních sil překonáváš poslední úsek cesty na Golgotu.
Mne nepotřebují tlouci klackem. Jsem ale považováno za právě tak bezcenné jako Ty, Ježíši. Mají jen jednu starost, aby mne odstranili z cesty. Mohlo bych rodičům způsobit starosti a zármutek.

10. Zastavení - JEŽÍŠ OLOUPEN O ŠATY
Máš zemřít nahý a o všechno zbavený. Proto Ti strhávají šaty za těla. Tak pykáš za nestoudnost lidí.
Stud nehraje žádnou roli, když jsem bylo povoláno do života. Ale nyní, když se mám narodit, se za mne stydí. Pro postavení mých rodičů je nemyslitelné, abych se objevilo jako třetí, čtvrté dítě. "Veřejné mínění" snese jedno, nanejvýše dvě děti. Šatů mají dost, ale nechtějí mi je dát!

11. Zastavení - JEŽÍŠ PŘIBIT HŘEBY NA KŘÍŽ
Strašným způsobem jsi, Ježíši, přibíjen na kříž. Má se Ti dostat nejpotupnějšího trestu, abys jednou provždy byl vymýcen z lidstva. Ale kde je nenávist nejvyšší, tam vyzařuje Tvá láska nejmocněji. Smrtí na kříži otevřeš lidem bránu do nebes.
Pro moji smrt není zapotřebí kříže ani hřebů. Člověk bez svědomí bude mým katem. Budu rozřezáno na kousky a pouze se budou bát, abych nezpůsobilo infekci!

12. Zastavení - JEŽÍŠ UMÍRÁ NA KŘÍŽI
"Otče, odpusť jim, neboť nevědí co činí!" Tak se modlíš, Ježíši, když umíráš. A když Tě lotr vpravo visící prosí: "Pane, rozpomeň se na mne, až přijdeš do svého králoství", tu k němu pronášíš slova nádherná: "Ještě dnes budeš se mnou v ráji."
Připadá mi zatěžko právě tak smýšlet a modlit se. Ale je to jediná možnost, jak udělat něco i z mého kratičkého života. Je to jediný čín, který mohu vykonat a tak se modlím i já: "Pane, odpusť lékaři, který mě zabíjí, odpusť matce, která chce mou smrt. Pane Ježíši, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí!"

13. Zastavení - JEŽÍŠ POLOŽEN DO KLÍNA SVÉ MATKY
Po své smrti smíš ležet na klíně své matky. V jejím náručí jsi kdysi spočíval jako dítě a nyní Ti prokazuje tuto poslední lásku. Církev jí vkládá do úst slova Písma svatého: "Vy všichni, kteří jdete kolem, pohleďte a vizte, zda je větší bolest, jako bolest má."
Mně se této poslední lásky nedostane. Ale mohu opakovat slova: "Vy všichni, kteří jdete kolem, pohleďte a vizte, zda je větší bolest, než tato moje." Nikdy jsem nepocítilo mateřskou péči a lásku a nikdy nepocítím.

14. Zastavení - JEŽÍŠ JE POLOŽEN DO HROBU
Ježíši, Tys neměl vlastní hrob, museli Tě položit do cizího. Tento hrob však neměl být posledním místem Tvého odpočinku. Povstal jsi z něho s oslaveným tělem k novému životu.
Já dostanu za hrob v dobrém případě odpadní jámu. Bude to poslední stanice? Budu navždy zapomenuto? Ne, moje duše bude žít dál a v poslední den se spojí s mým tělem. Pak vstanu z mrtvých a setkám se s rodiči. Budou se mi moci podívat do očí? Nebo budou volat: "Hory padněte na nás , pahorky, přikryjte nás!"

Závěr:
Pane Ježíši, nenarozené děti prodělávají křížovou cestu s Tebou. Vyburcuj všechny, kteří mají za jejich život zodpovědnost, otce, matky, lékaře, ošetřovatelky, ty, kteří povolují nebo tolerují tento zákon, aby poznali před Bohem svou zodpovědnost. Aby nevyzývali nadále Těmito hanebnými zločiny Tvou božskou spravedlnost a sobě nezpůsobili nejtěžší škody.
Maria, Matko nás všech. Jak velice rozedírá Tvé mateřské srdce Bolest právě nad těmito hříchy. Měj soucit s nejnevinějšími ze svých dětí a zabraň jejich vraždění. Matko milosrdenství, útočiště hříšníků, vypros všem odpovědným poznání, milost a slitování u Boha, aby nezahynuli na věky.
AMEN