NIC –jako takové- neexistuje. (Stan Jean Paal)

1/ „Existenci života lze vysvětlit nekonečným vývojem“

Poslední Vánoce jsem měl možnost číst v jednom slovenském časopise zcela běžné tvrzení , že hmotný svět je nekonečný časově i prostorově. V elektronickém časopise „Neviditelný pes“ asi před rokem byl podobný článek, ve kterém autor říkal, že věří, že hmotný svět je nekonečný a existenci života lze vysvětlit nekonečným vývojem a že to mu stačí na vysvětlení existence světa a života. O takovémto vysvětlení vzniku „našeho“ světa je opravdu velmi mnoho literatury, prací a článků. Jedno z vysvětlení vzniku vesmíru je teorie velkého třesku. VELKÝ TŘESK neuznává pouze malá část astronomů a kosmologů. Problémů je tady povícero, ale vadí zvlášť jeden: VELKÝ TŘESK předpokládá počátek vesmíru. Tento problém se někteří pokoušejí obejít tím, že předpokládají, že před tímto „naším“ VELKÝM TŘESKEM byly ve (-vlastně neexistujícím-) prostoru shluky energií (nějaké látky, kvarky, struny?), které se různě seskupovaly a občas daly vznik něčemu –řekněme- hmotnému světu.Když byl systém nestabilní, tak po čase tento „vesmír“ zanikl (ostatně mohl také existovat miliardy let). Kolik takovýchto systému za nekonečnou dobu vzniklo a zaniklo, nevíme, nemůžeme vědět a možno říci, že se nikdy nedozvíme. Až jednou před asi 13 miliardami let tyto fluktující energie náhodou vytvořily systém (podle posledních dat je to 13,7 miliard), který je schopný jisté doby existence a o kterém víme – to je ten náš! Jestli se život vyvinul na naší planetě anebo byl sem „zanesen“ odjinud není nutné tady řešit. Zajímavá ovšem je tady jedna věc: proč se tomuto způsobu vysvětlení vesmíru říká „vědecký“ a proč se vysvětlení, že původcem vzniku vesmíru je nějaká nadpřirozená bytost se říká nevědecký. Detail je přece malý: nebo existuje nekonečně existující hmota-energie, nebo existuje nekonečně existující myslící stvořitel hmoty, dál je to už nepodstatné. Já bych řekl, že oba názory jsou si rovnocenné. Nebo snad ne?





2/ „Nic absolutního neexistuje, všechno je relativní“…

Před jistou dobou jsem dostal na svém pracovišti takovouto otázku: „Vy prý věříte v Boha“. Odpověděl jsem – ano. Další otázka: „ Co je bůh“ Všimněte si „co“ ne „kdo“! Odpověděl jsem: „Absolutní existence“. Následující reakci jsem nečekal: „To je blbost, nic absolutního neexistuje, všechno je relativní!“ Bylo mi hned jasné, že člověku, který neomylně ví, že vše je relativní, nemohu vysvětlit, že existuje něco absolutního! Bylo po diskusi. (Připomínám, že tuto definici Boha jsem si nevymyslel, ale někde dávno vyčetl, a již si nevzpomínám kde..).

I začal jsem přemýšlet, jak někomu vysvětlit, že přece jen něco absolutního existuje. Uveřejňuji tedy tyto své „závěry“ proto, aby je eventuelně někdo mohl použít. Postup, který tady použiji je podobný těm, který se používá ve fyzice, fyzikální chemii při odvozování různých přírodních zákonů - třeba Carnotův ideální stroj aj. Pro vysvětlení vzniku vesmíru použiji teorii VELKÉHO TŘESKU, ale to je jen pro zjednodušení, není to pro můj výklad vůbec potřebné. Tak to byl takový delší úvod.





3/ Není vskutku nic tam, kde nic není?

Předpokládejme, že zařizujeme nějakou místnost. Prostor je prázdný a my říkáme, že tam nic není. Je to pravda? Není. Je tam vzduch, je tam elektromagnetické pole, které přenáší světlo a jiné elmag. vlnění, působí tam gravitace, takže můžeme mluvit o gravitačním poli a třeba jsou tam ještě i jiná dosud neobjevená pole.Když evakuujeme vzduch, místnost oplechujeme, tak bude v ní tma, elmag. vlny se zvenku do ní nedostanou, ale i tak elmag. pole tam bude: bude možné uvnitř rozsvítit světlo, předměty budou padat atd.(Všude pronikající neutrinové částice apod. záměrně ignoruji – pro náš příklad to není důležité). To bylo za prvé.

Za 2.: Kdybychom ve vesmíru našli místo, kde nepůsobí gravitace a nejsou přítomny elmag. vlny (apod.!?) a tam přemístili naši místnost, v každém případě bychom předpokládali, že do ní můžeme dát nějakou věc. Proč? Protože i v tomto prostoru budeme předpokládat „schopnost existovat“. Totiž, kdyby v tomto prostoru nebyla schopnost existovat, tak bychom do té místnosti nemohli nic dát, a vlastně by nemohla existovat ani ta místnost ( a vše ostatní). Všichni lidé vnímají tuto „schopnost existovat“ jako něco zcela samozřejmé, ale ono to samozřejmé není: když se řekne –jak se běžně přehání, že v té místnosti „absolutně“ nic není, tak by tam neměla být ani schopnost existence něčeho. ALE ONA JE, lze tedy říci, že to, co je tady absolutně je schopnost existence! Jinak bychom museli pátrat, kdy tato schopnost existence začala existovat a kde se vlastně vzala! Schopnost existence je TO, co nám umožňuje, že tady s celým vesmírem jsme. Jinak řečeno: absolutní Existence (s velkým E) umožnila existenci ( teolog by řekl: povolala k existenci) malé zrníčko „napěchované nějakou látkou“ (budoucí hmotou celého našeho vesmíru). To zrníčko nutně explodovalo - a této explozi říkáme velký třesk…(Pokud někdo někdy nahradí teorii VELKÉHO TŘESKU lepší, modernější, na tomto vysvětlení se mnoho nezmění). Absolutní Existenci říkáme Bůh a říkáme , že svět stvořil Bůh – detaily nejsou důležité.

Existence, která existuje absolutně musí mít samozřejmě i výjimečné vlastnosti, ale domnívám se, že tady není důležité to rozvádět. Spíš bych se vrátil k té absolutní existence. V Starém zákoně –Tanachu (jak říkají Židé) se Mojžíš u hořícího keře ptá Boha: „Kdo jsi, jak se jmenuješ“ a dostává odpověď: „JSEM, KTERÝ JSEM“ (Ex 3,14). Co tato věta znamená? Jsem absolutní existence! Židé si tohoto významu byli velmi dobře vědomi a z úcty toto slovo – jméno (JHVH) vůbec neužívali, tento tetragram většinou ani nepsali, a používali za něj různé jiné náhradní termíny.V evangeliích je zase popsána jistá rozepře Ježíše s farizey a tam Ježíš říká:

„Dřív než se Abraham narodil, JÁ JSEM “ (J 8,58). Není tady použit minulý čas, ale přítomný, což znamená „jsem a existuji absolutně!“Apoštol Pavel to o Bohu říká trochu jinak: „v Něm žijeme, pohybujeme se , jsme“ (Sk 17,28).

Mojžíš žil někdy kolem 1600 –1400 před Kr. První (historii uvádění) řečtí filosofové žili kolem roku 700 před Kr. a nikdo s takovým názorem nepřišel. Ani uznávaný Aristoteles (384-322 před Kr) Boha –„nehybného prvního hybatele“- takto nevidí . Do dnešních dob vzniklo mnoho „filozofií“ a lze říci, že u všech je existence něco zcela samozřejmého a nepovažují za důležité se tím zabývat.

Nedá se nic dělat, ještě jednou: Existence existuje, Existence umožňuje existenci našeho světa, kdyby nebyla – tak neexistujeme my, neexistuje vesmír!! Existenci existence-Existence nelze popřít.

A co říci těm lidem, kteří věří, že hmota (energie -v jakékoliv formě) tu byla vždy a existuje od věčnosti? Jednoduchá odpověď: kdyby nebylo existující Existence, tak by ta „jejich věčná“ hmota vůbec neexistovala…. V takovémto případě studenti říkají: „ do výpočtu se vloudila chybička“. Malá sice, ale s velkými -pro každého člověka- přímo nedozírnými důsledky….





4/ Jsou lidi, kteří nevěří, že Ježíš žil. Mají na to právo.

Připomenul jsem Ježíše. Tady bych měl také menší poznámku.

Jsou lidi, kteří nevěří, že Ježíš žil. Mají na to právo. Mezi těmi, co věří, že žil je dost těch, kteří nevěří, že skutečně umřel. Na příklad Jehovisté, jsou toho názoru, že to kruté mučení přežil. Muslimové zase tvrdí, že v nočním zmatku při zatýkání byl zatčen a potom odsouzen k ukřižování někdo jiný (Hammudah Abdalati: Zaostřeno na islam, str. 92,v.www.muslim.cz)! To ovšem předpokládá, že ani židovští soudcové, ani Ježíšova matka, ani apoštol Jan (a jiní) nepoznali Ježíše ani podle hlasu…

Já bych chtěl tady poukázat na jednu zajímavou větu z evangelií: po probodnutí Ježíšova boku vytekla krev a voda. …

Existují snahy to vysvětlit tvorbou výpotků v oblasti plic a srdce následkem nachlazení, zánětů, zranění. Jsem toho názoru, že to lze vysvětlit i jinak a to mnohem-mnohem spolehlivěji. Musím ale nejdříve uvést takový minikurz fyzikálního a chemického složení krve.

Krev není roztok, ale v zásadě suspenze. Když se krev odebere do skleněné zkumavky (aby bylo do ní vidět, ale také kvůli povrchovým jevům) a zcentrifuguje, tak se obsah rozdělí zřetelně na dvě části. V dolní části jsou nejrůznější nerozpustné částice, buňky.Červené krvinky jsou ve velkém nadbytku a proto je usazenina červená. Tento „krevní koláč“ (jak se tomu také říká) je objemově u zdravého člověka asi 40% . Nad usazeninou je -u zdravého člověka- skoro bezbarvý až slabě nažloutlý roztok, který obsahuje veliké množství nejrůznějších chemických látek. V případě odběru krve do zkumavky bez přidání nějakých chemických látek se tomuto roztoku říká sérum. K látkám obsažených v séru patří: sodík,chloridy, (sodný a chloridový iont tvoří kuchyňskou sůl, a proto je krev slaná). Sodíku je ovšem mnohem víc než odpovídá poměru pro kuchyňskou sůl, neutralizuje tedy kys. uhličitou a hydrouhličitou a nejrůznější organické kyseliny. (pH krve je u zdravého člověka 7,4).

Další prvky mají koncentraci mnohem menší než sodík a chloridy. Jsou to: draslík, vápník, hořčík, fosfor, v mikromnožstvích se nachází železo, zinek, měď. Mezi další a důležité látky jsou: glukoza, urea (močovina), kreatinin, kyselina močová, cholesterol, nejrůznější enzymy, hormony, vitamíny. K tomuto velmi zkrácenému výčtu musím ještě uvést, že se v séru nacházejí ve velkém množství látky, které způsobují, že sérum má -možno říci- koloidní charakter a tím umožňují krvinkám a dalším částicím se „vznášet“. Jsou to bílkoviny. Těch je u zdravého člověka v průměru 60-70 gram na litr séra, a z toho je asi 40 gram albumínu. Ty bílkoviny také způsobují slabou opalescenci séra. To byl v krátkosti přehled o chemickém složení krve.

Důležité je tedy toto: zcentrifugovaná krev se rozdělí na „krevní koláč“ a na serum. Když -do zkumavky odebranou- krev necháme stát volně bez centrifugace, tak zjistíme, že již asi za 1 hodinu se v horní části objeví průhledná vrstva -roztok, který neobsahuje krvinky a zabírá asi na 10-15 % objemu, za dvě hodiny tvoří sérum již jednu třetinu celkového objemu. V lidském těle jsou krvinky (a jiné částice) v séru dokonale rozptýleny, stará se o to nepřetržitě srdce: a tak je krev pro obyčejného člověka pouze hustší červený roztok!

Teď znovu k té krvi a vodě…

V evangeliích se dočteme, že Ježíš zemřel kolem deváté hodiny, dle našeho počítání to je 3 hodiny odpoledne. Předpokládá se,že ony velikonoce připadly na datum kolem 10. dubna, v této době slunce zapadá po 6 hod. Spěch s pohřbem Ježíše svědčí o tom, že do začátku svátků zůstávalo málo času. Nechme tady mluvit evangelistu Jana (J 19,31-36): „Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži –na tu sobotu připadal totiž velký svátek- požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali, ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili“. Je všeobecně známo, že zástavou srdce se přestane dodávat do mozku okysličená krev a bez kyslíku mozek do 8-12 minut odumře. Lze s jistotou tvrdit, že „evangelijní svědek“ neměl tušení o složení krve, a že „to“ červené vyteklé na zem prohlásil za krev, a světlý – bezbarvý roztok na zemi prohlásil za vodu! Jinými slovy řečeno: věta „vyšla krev a voda“ je evangelijní vědecký důkaz, že Ježíš byl v tu dobu minimálně jednu hodinu mrtev (ne-li více, podle toho, kdy ho přišli snímat).

Toto je můj názor na danou věc, názor člověka, který víc než 40 let vidí každodenně krev ve zkumavkách…



Velká noc 2004.