Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

Navigace: Tematické texty R Různé texty´Pokoj a dobro´ - související texty Panelová diskuse ke kapitole VIII. 5.4. 2001, reportáž

Panelová diskuse ke kapitole VIII. 5.4. 2001, reportáž

Některé postřehy z panelové diskuse nad listem Pokoj a Dobro
Pastorační středisko svatého Vojtěcha v Praze,
5.4.2001, 20,00 až 21,30 hod



Kapitola VIII. Rodina, vzdělávací systém a veřejná média



Ve společenství kostela svatého Vojtěcha v Dejvicích se začala scházet skupinka lidí, kteří se rozhodli, že se pokusí uspořádat sérii diskusních večerů nad tématy listu Pokoj a Dobro. Zajisté si povšimnete, že jsme začali až osmou kapitolou. Není to náhoda, myslíme si totiž, že rodina a vzdělávací systém jsou jádrem společnosti, určují ekonomiku, ekologii a vše ostatní v listě pojednávané. Přesto, že jsme přesunuli diskusi o kultuře na jindy, dala se ostatní témata VIII. kapitoly jen těžko stihnout za jediný večer. Diskusi jsme zahájili modlitbou, kterou vedla Marie Kaplanová.

O médiích hovořili hosté Antonín Randa, zástupce šéfredaktora Katolického týdeníku a Josef Beránek, novinář a ředitel časopiseckého oddělení nakladatelství Portál.

Josef Beránek oceňuje, že biskupové dali k veřejné diskusi jimi předem podepsaný dokument. Kladně hodnotí také první odstavec článku 57.a poslední odstavec čl. 58. Beránek kriticky poznamenal, že dokument je plný všeobecně moralizujících tezí a chybějí v něm důležité profesní věci. Novinář je člověk, který musí neustále lavírovat mezi etikou odpovědnosti (rozhodovat za čtenáře, co je dobré aby věděl a co zbytečné) a etikou pravdivosti (psát o všem všechno co ví, včetně skandálů). Navíc musí vybírat z bezbřehého množství informací ty podstatné. K jeho dovednostem patří i schopnost zjednodušovat, jít k jádru věci. Tady je jádro problému. Kritizovat povrchnost, zábavnost, bulvárnost je v praxi nepoužitelné, nehledě na to, že zábava k médiím bytostně patří. Kritika novinářů v listě je zřejmě provedena někým, kdo je odborníkem v jiné sféře.

Antonín Randa živě popisoval práci v Katolickém týdeníku a uvedl, že si jejich čtenáři příliš nepřejí, aby byly zveřejňovány negativní informace, i kdyby byly pravdivé.

V další diskusi se naráželo na problémy s autorizací článků (aby se autor nestyděl za to, co mu z článku udělali), se změnami titulků článků bez konzultace s autorem a na možnost, či nemožnost publikování výsledků analýz zápisů sněmovních kroužků v Katolickém týdeníku.

Téma vzdělávacího systému rozebírali sociolog Jura Kabele a Dr. Vladimír Roskovec, současný ředitel Jaboku, bývalý náměstek ministra školství.

Jurovi Kabelemu se o dokumentu těžko diskutovalo, protože obsahuje povšechné pravdy. Je to jakási programová dikce, má to strukturu politického programu. V dnešní době si každé individuum vytváří kulturní kapitál. Podle Jury Kabeleho bude v budoucnosti vznikat skupina „duševně chudých“ (nevzdělaných). Toho by si církev měla všímat. V dokumentu zcela chybí zmínka o změnách, které do vzdělávání přinesl internet.

Ani Dr. Roskovec nebyl s dokumentem spokojen. V pasáži o vzdělání dokonce našel hrubku. V oblasti školství, církevního školství bylo uděláno mnoho dobrého. O tom se dokument vůbec nezmiňuje. Podle Dr. Roskovce dokument obsahuje některé nepravdy, jako např. větu ve článku 53. „Křesťanské pojetí výchovy a vzdělání ovlivnilo během dlouhé historie základy evropské kultury.“ Uvedl, že základy evropského vzdělávání jsou antické a až když se křesťanství postupně vstřebalo do kultury, začalo vzdělávání ovlivňovat.

V diskusi jsme nakousli otázky, zda spíše zakládat školy církevní nebo učit křesťanským způsobem jako jednotlivci ve školách státních.

Na diskusi o rodině již nezbývalo příliš času, ale naše dvě diskutující - Marie Kaplanová a psycholožka Dana Rabiňáková ve svých příspěvcích dokázaly být velice konkrétní. Paní Kaplanové, mamince velké rodiny, v dokumentu chybí podpora ocenění práce ženy v domácnosti a nástin politiky, která by zastavila pokles porodnosti. Dana Rabiňáková zdůraznila, že bychom se v rodinách měli soustředit na pěstování toho, co je v každém z nás dobré. Měli bychom se snažit, aby naše rodiny byly zdravé.

Několikrát se v diskusi objevilo, že dokument má proklamativní charakter. Není ani obecný, ani prakticky konkrétní. Přesto jej všichni vítáme a naše kritické připomínky vyslovujeme s důvěrou, že přispějí k postupnému dopracování listu.

Setkání jsme zakončili modlitbou vedenou naším P.Alešem. Prosil Boha za to, aby nám umožnil se v našem hledání často zastavit a setrvat před Ním v tichu.

Začátkem května plánujeme podobnou diskusi na téma obnova právního systému, kterou bude moderovat Dr. Václav Peřich.


Naďa Witzanyová, moderátorka večera


Zpět k diskuzi Pokoj a dobro


Čtení z dnešního dne: Pondělí Pondělí 22. 7. 2024, Svátek sv. Marie Magdalény

Pís 3,1-4a;

Komentář k Jan 20,1.11-18: Radost, kterou tohoto jitra prožila Marie Magdalena v zahradě, ať mě provází celý den. A ve chvílích, kdy je nám do pláče, nebojme se mu svěřit. Snažme se jej pak poznat po hlase…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)