podle Michala Quoista

Úvodní modlitba:
Bůh vidí současně oběť Kristovu s naším
životem. Každodenně lidé trpí a v bolestech
umírají. Tak náš Pán pokračuje ve své oběti
nebeskému Otci za spásu člověka.Křížová cesta
je vlastně cesta životem.

1. Ježíš je odsouzen k smrti
Veliký a mocný v slově a činu byl Pán za
svého veřejného působení. Dotkl se hluboce
myšlení i jednání mocných, jedl s hříšníky,
dával přednost chudým a nemocným. V této
hodině se mu všichni mstí.
Pane, já vím, že budu souzen, když se
pokusím žít trochu jako ty. Pomoz mi bojovat,
pomoz mi žít tvé evangelium až do konce.

2. Ježíš přijímá kříž
Pán bere mlčky kříž na svoje rameno. A
přece je to břímě těžké. Ježíš na celé cestě
utrpením bere na sebe jeden za druhým hříchy
celého světa i hříchy mé.
Pane, pomoz mi pochopit, že ten nejlepší
skutek není ničím, není-li zároveň mlčenlivým
vykoupením. Dej mi, Ježíši, každého rána a
vždy znovu začínat na cestě kříže.

3. Ježíš padá poprvé
Na okamžik jako by Pán, tolik oslabený,
zaváhal a padl. Bůh klesl do prachu cesty.
Vydali jsme se tolikrát za tebou, Pane, ve
chvíli jsme se ti odevzdali úplně, ale pak
jsme se ohlédli po tvorech a po sobě,
zaváhali jsme a opustili jsme tě. A v té
chvíli nás obklopila smutná samota.
Ušetři nás Pane, zbytečných chyb, které nás
vzdalují od tebe i z tvého staveniště, kde se
staví svět.

4. Ježíš potkává svou matku
Tvá matka kráčí na křížové cestě za tebou.
Jde v zástupu, bezejmenná, ale nepouští tě z
očí.
Ona však zná tvé bolesti, ona trpí tvé
bolesti, aniž se ti přiblíží, aniž se tě
dotkne, aniž na tebe promluví. Spolu s tebou,
Pane, ona spasí svět.
Spasiteli Božský, nauč mne jít mezi lidmi
se sžírajícím zájmem pochopit jejich zlo a
jejich hřích.

5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž
Šimon potkal Pána i přinutili ho ku
pomoci.
Pane, ty všemohoucí, ty si dáváš pomoci
nemohoucím člověkem. Ty sám chceš mít
zapotřebí člověka.
Já potřebuji lidi, ale odmítám pomocné ruce.
A přece po mém boku kráčí manžel, bratr,
sousedé a spolupracující. Jenom my společně
spasíme svět.
Spasiteli, dopřej mi poznat a přijmout
všechny Šimony na mé cestě, i když budou
někdy přinuceni.

6. Veronika utírá Ježíšovi tvář
Pane, tato žena se na tebe dívala dlouho,
trpěla tvou bolestí a když to už nemohla
vydržet, odstrčila vojáky a rouškou ti utřela
obličej.
Přetrpělivý Ježíši, často tak v životě
spěcháme a chodíme kolem tebe bez povšimnutí.
Odpusť nám náš zahalený zrak - nevidí tvé
velké světlo! Ale jen přijď ke mně, moje
dveře jsou otevřeny dokořán.

7. Ježíš padá podruhé
Pane, už nemůžeš dále. Tentokráte nejemom
váha kříže tě poráží, ale také únava tě drtí.
Opakovaná utrpení uspávají vůli. Naše hříchy
jsou strašným uspávacím prostředkem pro naše
svědomí. Rychle si zvykáme na zlo. Nejednou
jsme daleko od cesty, kterou jsi nám určil.
Ježíši, zachovej síly mého ducha! Ušetři
mne zvyku, který uspává a zabíjí.

8. Ježíš napomíná jeruzalémské ženy
Ženy velice rychle vyciťují, do jakého
postavení byl Pán vehnán. A ony jsou také
bezmocné, proto pláčou, pláčou ze soucitu.
Pane, my také umíme mít soucit s tvými
bolestmi a s bolestmi světa. Ale plakat nad
svými hříchy, to je něco jiného. Ano my
dovedeme najít viníka jinde, jenom ne v sobě.
Trpící Ježíši, dej nám pochopit, že jsme
hříšní.

9. Ježíš padá potřetí
Nový pád. Vojáci ho tlučou, aniž se hýbe.
Jsi mrtev, Pane? Nikoliv, ale jsem u konce
se svými silami. - Minuta strašné úzkosti.
Ježíši tys padl, avšak až na vrcholku
Kalvárie.
My také někdy znovu padáme. A přece ty nás
čekáš na Kalvárii, neboť chceš změřit naši
důvěru. Ztrácíme-li odvahu, jsme ztraceni,
bojujeme-li, jsme zachráněni.
Dobrotivý Ježíši, vlij do hloubi naší duše
velikou důvěru v tebe.

1O. Ježíš zbaven šatů.
Pán už neměl nic než své šaty, ty utkala
kdysi jeho matka. Ale i ty jsou zbytečné,
jediná věc potřebná je tvůj kříž.
Ježíši, i my se musíme zbavit všeho
vnějšího, na čem často lpíme. Pane, strhni ty
sám poslední roucho, vždyť my dobře víme, že
se musí zemřít, aby se dosáhlo života.

11. Ježíš přibit na kříž
Hle Beránek Boží, který se klade na oltář
kříže! Takový jsi, Pane,přesný, celý se
dáváš napnout na kříž a dokonale přibít.
I my se máme položit na kříž přítomného
okamžiku, aniž si vybíráme dřevo utrpení.
Nikde jinde tě nenajdeme. Zde na kříži nás
čekáš, tady se společně všichni zachráníme,
tady společně spasíme naše bratry.

12. Ježíš umírá na kříži
Ještě několik hodin, minut,okamžiků. A jsi
už, Pane, na konci své cesty. A přece jsou
tak dlouhé poslední hodiny umírání.
Hle, Pane Ježíši, ty jsi dokázal
odumřít veškeré jiné činnosti, abys mohl
obejmout tato zkřížená dřeva, pro něž jsi byl
zrozen.
A již Pán odevzdal všechno z veliké lásky.
Poslední odevzdání: "Otče, do tvých rukou
poroučím ducha svého."
Srdce nesmírné, Srdce přetékající, Srdce
těžké jako svět - svět hříchu a zloby, svět
bídy, kterou on nese.

13. Ježíš položen do klína své matky
Pomalu je snímán z kříže, jako člověk
znavený svou prací upadá do sladkého spánku.
Tvá matka tě přijala do svého náručí.
Tak Pán přišel, aby splnil vůli Otcovu, aby
sloužil. Jsme také tak znaveni ze služby
nebeskému Otci?
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás
hříšné nyní i v hodinu smrti naší.

14. Ježíš položen do hrobu
Už je Ježíš pohřben a kámen je přivalen.
Rodina pláče, přátelé jsou opuštěni.
Ale Pane, ještě není konec. Ty umíráš až do
konce světa a my to dobře víme. Lidé se
střídají na křížové cestě. Rozdělujeme si
mezi sebe, co ty jsi přijal za úkol posvětit.

Závěr:
Je-li cesta jednotvárná a těžká,
vede-li do hrobu, my víme, že za hrobem na
nás čekáš ty ve Slávě.
Pane, pomoz nám kráčet pevně každý na svém
místě uprostřed velikého zástupu lidí,
abychom tě stále viděli a pomáhali ti ve
tvých bratřích.