Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katechezi O církvi Poslušnost k církvi - zkouška pravosti

Poslušnost k církvi - zkouška pravosti

Jednou mne zavolali, abych rozlišil případ ženy, která o sobě tvrdila, že je Boží ženou. Tato žena odevzdávala lidem poselství a pomáhala jim prostřednictvím automatického písma. Byl jsem si více než jist, že tato věc nepochází od Boha. Pocházela prý od "duchovního průvodce”, o kterém žena sama tvrdila, že ji vede.

Nikoho se mi však nepodařilo přesvědčit, protože tuto ženu všichni považovali za světici. Viděli ji každý den na mši svaté a při svatém přijímání, hodně se modlila a postila, a nikdo mi nevěřil, že to, co dělá, nepochází od Boha, ale od zlého ducha.

Farář byl velmi zmatený a nevěděl, co má dělat. Řekl jsem mu: „Celý případ je velmi jednoduchý. Řekněte jí, aby alespoň na jeden rok přestala lidem předávat poselství.”

Žena se vzbouřila a před každým, koho potkala, kněze pomlouvala. A to byl jasný důkaz, jasné znamení, že to, co dělala, pocházelo ze zlého ducha.

Když něco děláme, je velmi důležité, abychom to dělali v jednotě s církví.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Elias Vella, Ježíš - lékař duše i těla,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno

Autor: Elias Vella

Související texty k tématu:

"Příběhy pomáhají s katechezí"
„Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Církev

Snáším neomalené chování druhých (Řehoř Veliký) Ve stavbě nese jeden kámen druhý. Každý kámen spočívá na nějakém jiném. Právě tomu tak je i v církvi.
Bída církve Moje představa o církvi byla moc pěkná, ale příliš naivní.
Chybující Petr – základ církve Katolická církev – přes všechny vnitřní i vnější problémy a různé skandály – vytrvala ve věrnosti Ježíšovým příkazům už dva tisíce let.
Co se nám vybaví, když se řekne církev? Často asi především její hierarchická podoba. Ale je to ten jediný a pro dnešní svět skutečně nejvýstižnější obraz církve?
Církev byla dřív lepší „V minulosti byla církev lepší“, slyšíme občas. Zidealizovaný pohled na minulost církve ale vede k zoufalé touze po něčem, co nikdy nebylo.
Církev je - v určitém smyslu - ovdovělou matkou Církev má odvahu ženy, která pečuje o svoje děti, aby je dovedla na setkání se svým Ženichem.
Církev se obejde bez biskupů – eklesiologie Oty Mádra Církev potřebuje opravdové duchovní lidi, má-li obstát v situaci ohrožení.
Církev zůstává vzdor vlnobití světa stále pevná Nikoli náhodou zůstává Boží církev vzdor všemu vlnobití světa stále pevná.
Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! „Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! Jak jsi mě nechala trpět, avšak tolik ti dlužím!
Mnohé mocnosti se snažily a snaží církev zničit, ale budou zničeny Kolik jen mocností se v průběhu dějin snažilo – a snaží – zničit církev jak zvnějšku, tak zvnitřku...
První křesťané neutíkali ze světa kvůli jeho ´zkaženosti´ Podivné a úzkostné stahování se do obranných postojů vůči světu.
Prvotní církev v první řadě neanalyzovala situaci, ale modlila se... (Benedikt XVI.) Uprostřed těžkostí a v ohrožení se první křesťanské společenství nepokouší o nějakou analýzu...
Reforma církve dle ďáblovy strategie Když nepřítel – ďábel – útočí na církev, snaží se jí především zabránit v ...