Navigace: Tematické texty C CírkevDelší texty Prevence sexuálních trestných činů v připravované směrnici ČBK (Libor Botek)
Prevence sexuálních trestných činů v připravované směrnici ČBK (Libor Botek)
Prevence před svěcením
Co se týče prevence před svěcením, ta je ve Směrnici pojednána zatím velmi stručně, protože odkazuje na budoucí vznik speciální směrnice pro formační pracovníky, vypracovanou ve spolupráci s civilními orgány a odborníky z necírkevních institucí (5). Důraz je proto kladen na vstupní psychologické vyšetření, které musí být zaměřeno i na zjištění sklonů kandidáta k této deliktní činnosti (2), na informování seminaristů o závažnosti selhání v této oblasti, formaci k upřímnosti a pravdivosti vůči představeným a především sobě samým (3). Kdo na sobě pozoruje sklony k uvedené trestné činnosti, je povinen z vlastní iniciativy opustit přípravu ke svěcení a nastoupit léčbu. Před tímto krokem se ale doporučuje konzultace s odborným formačním pracovníkem nebo představeným (4). Samozřejmostí je poučování o prozíravém jednání v situacích, v nichž hrozí nebezpečí z křivého nařčení (5).
Prevence v trvalé formaci
Prevenci v trvalé formaci zajišťuje diecézní biskup na kněžských dnech a jinými vhodnými formami a soustavným vzděláváním duchovních, a to za využití odborníků z necírkevní sféry (6). Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat výchově k obezřetnému jednání v situacích, kde hrozí možnost nařčení, a k tomu diecézní biskup také připravuje směrnice a publikace, zvláště pro postup pracovníků v zařízeních, kde se pracuje s mládeží (7). A samozřejmě i zde platí důraz na sebekritičnost duchovních, kteří, když v sobě pozorují uvedené sklony, mají sami vyhledat odbornou pomoc u vhodného a doporučeného odborníka a diecézní biskup jim k tomu poskytne maximální podporu (8).
Prevence v oblasti personálního obsazování pastorační služby
V oblasti personálního obsazování pastorační služby je důraz kladen na jednotný postup a vzájemné informování se diecézních biskupů a vyšších představených. Není možné propustit mezi diecézemi nebo diecézemi a řeholními instituty kněze, který měl uvedené problémy, aniž by o tom informoval propouštějící biskup nebo vyšší představený přijímajícího diecézního biskupa nebo vyššího představeného (9). Řeholní představený rovněž takového podřízeného nenabídne diecéznímu biskupovi k pastorační službě, v níž by mohl selhat, a i k jinému typu pastorační služby jej nabídne jen po náležitém informování (10). V personálním obsazování pozic pro práci s mládeží postupují odpovědní pracovníci při výběru kandidátů s maximální obezřetností (11).
Prevence ve svátosti smíření
U svátosti smíření Směrnice nařizuje zpovědníkům podmínit kajícníkovi-klerikovi rozhřešení z trestných činů uvedených v odst. 1 Směrnice povinností sebeoznámení svému ordináři (12). Nejedná-li se o klerika, podmíněné rozhřešení je vázáno na vyhledání odborné lékařské péče a převzetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin před státními orgány, případně i ordinářem, došlo-li ke spáchání trestného činu ve spojení s pastorační službou (13). Od těchto podmínek smí zpovědník ustoupit jen v případě, kdy je zřejmé, že se jedná o událost, kde jistě uplynula dvacetiletá promlčecí lhůta od dosažení zletilosti nezletilého poškozeného, od té doby nedošlo k recidivě a zdravotní stav kajícníka vylučuje možnost spáchání podobného trestného činu do budoucna. I zde však má zpovědník možnost uvážlivě podmínit rozhřešení vykonáním skutků nápravy nebo vyhledáním odborné lékařské péče. Uvážlivost se týká především posouzení situace, zda nedojde naopak ke zbytečnému jitření starých ran (14).
Libor Botek, „Předpisy České biskupské konference pro řízení ohledně obvinění ze sexuálních trestných činů,“
Studia theologica 14, č. 3 [49] (2012): 156–158.