r. 2002 (text dle poselství Jana Pavla II.)

Ve wordu je text ke stažení zde



POSTNÍ DOBA

POSTNÍ DOBA JE PŘÍLEŽITOSTÍ
K OBRÁCENÍ,
K PŘEZKOUMÁNÍ ŽIVOTA
A K NALEZENÍ VZTAHU S BOHEM.



KDYŽ BOŽÍ SLOVO
NEPRONIKÁ DO ŽIVOTA

Nutná povinnost
V současnosti existuje mnoho lidí, kteří jsou sice pokřtění a chodí do kostela. K víře a výzvám evangelia se ale stavějí nevšímavě, či je dokonce odmítají.
Stává se to v situacích, kdy lidé prožívají modlitbu spíše povrchně, takže Boží slovo neproniká do jejich života. Trvalé duchovní úsilí považují za bezvýznamné a nedělní bohoslužbu berou jako nutnou povinnost.
JAK DOJÍT K PROMĚNĚ ŽIVOTA ?

Naslouchat tomu, co nám v nitru radí Pán
Jak máme přijmout výzvu k obrácení, se kterou se na nás obrací Kristus i v této postní době? Jak dojít k opravdové proměně života?
Především musíme otevřít srdce působivému poselství Božího slova, modlitby a liturgie. Období příprav na Velikonoce je darem Boží prozřetelnosti a cennou příležitostí, abychom se přiblížili k Pánu tím, že budeme zpytovat své svědomí a naslouchat tomu, co nám Pán v nitru radí.

NEPODLEHNOUT PSYCHOLOGICKÝM MECHANISMŮM

Odpuštění a usmíření jsou nezbytné
Někteří křesťané se chtějí zbavit dosahu Ježíšových výroků, jako je například tento: „Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí“ (Lk 6,27).
Pro tyto lidi jsou taková slova nesmírně obtížná. Jde o výzvy, které nutně vedou k radikálnímu obrácení. Když je však člověk uražen a zraněn, je v pokušení podlehnout psy-chologickým mechanismům sebelítosti a odplaty…
A přece: každodenní lidská zkušenost zjevně dokazuje, že odpuštění a usmíření jsou nezbytné pro opravdovou obnovu společnosti i jedince. To platí jak ve vztazích mezi lidmi, tak ve vztazích mezi různými skupinami i národy.
PROPAST NENÁVISTI A NÁSILÍ

Pocity bezmoci
Mnohé konflikty vyhloubily mezi jednotlivci, různý-mi skupinami a mezi národy propast nenávisti a násilí.
Stále jsme s pocitem bezmoci svědky rozdmýchávání konfliktů. Vzniká dojem, že některé skupiny lidí a národy uví-zly v nezadržitelné spirále násilí, jejímž následkem jsou další a další oběti, aniž by se přiblížila konkrétní perspektiva řešení. Toužebné volání po spravedlnosti a míru zůstává nevysly-šeno, protože se nedaří činit kroky, které by vedly ke shodě.
Tento zneklidňující stav nemůže křesťany ponechat lhostejnými!

BITEVNÍ POLE

Milovat ty, kteří nám ublížili
Jedinou cestou k pokoji a k míru je odpuštění!
Přijetí a udělení odpuštění umožňuje novou kvalitu mezilidských vztahů, přerušuje spirálu nenávisti a msty a láme okovy zla. Pro ty, kdo touží po pokojném soužití, existuje jediná cesta: odpuštění. Jak blahodárně znějí v této souvislosti Pánova slova: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým“ (Mt 5,44-45)!
Milovat ty, kdo nám ublížili, znamená odzbrojit je. Tak se i bitevní pole může proměnit v místo vzájemné solidarity.
NESMYSLNÉ POKOŘENÍ

Náročná výzva k odpuštění
Náročná výzva k odpuštění se netýká jen jednotlivců, ale také společenství a národů. Zejména se však týká rodin.
Není ale snadné odpouštět a smiřovat se. Usmíření může být problematické už tehdy, je-li vina na naší straně. Je-li pak vina na straně toho druhého, může se usmíření zdát přímo nesmyslným pokořením. K podobnému kroku je zapotřebí projít cestou vnitřního obrácení a mít odvahu uposlechnout Ježíšovy výzvy. Jeho slovo nás nenechává na pochybách: nejen ten, kdo vyvolá nepřátelství, ale i ten, kdo jím trpí, má usilovat o usmíření (srov. Mt 5,23-24). Tak jednal i sám Pán.
Pro křesťana ale existuje jistota, že se může spolehnout na pomoc Pána, který neopouští nikoho, kdo se k němu v obtížích utíká.

VRCHOLNÝ PROJEV LÁSKY

„Láska zapomíná, když jí někdo ublíží“ (1 Kor 13,5)
Postní doba je vhodným obdobím k tomu, abychom se přiblížili k jednomu z vrcholných projevů lásky – k odpuštění. Bůh nám daruje své odpuštění a vede nás k tomu, abychom žili v lásce a nepovažovali druhé za nepřátele.
Kéž by nás toto období pokání a usmíření povzbudilo k tomu, abychom mysleli a jednali ve znamení opravdové bratrské lásky! Takovýto vnitřní postoj totiž vede k tomu, abychom nesli plody Ducha (srov. Gal 5,22).

PENĚŽNÍ SBÍRKY …

Usmířené srdce člověka dokáže být velkomyslné
V posvátných dnech postní doby mají významnou hodnotu i peněžní sbírky a další formy pomoci druhým. Nejde o to, aby věřící darovali něco ze svého přebytku a tak si uklidnili svědomí. Jde o to, aby se solidárně starali o zmírnění bídy, která je ve světě. Pomyšlení na bolestné tváře a utrpení tolika bratří a sester nás vede k tomu, abychom se podělili alespoň o část svého majetku s těmi, kdo jsou v tísni.
Svět od křesťanů potřebuje věrohodné svědectví o společenství a solidaritě. Jasně to vyjadřují slova Bible: „Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce - jak v něm může zůstávat Boží láska?“ (1 Jan 3,17).

KRISTUS SE NEROZČILUJE…

Kristus se raduje…
Kristus nezatajuje boje a oběti, které čekají jeho učedníky a tedy také nás. Jít jeho cestou je obtížné, avšak nikoli nemož-né. Je to ale cesta k životu, na níž můžeme počítat s Boží pomocí!
Chci proto v této postní době všechny vyzvat k vřelé a důvěryplné modlitbě k Pánu, aby nám dal nově zakusit své milosrdenství. Tento dar nám pomůže prožívat Kristovu lásku, která „se nerozčiluje, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy“ (1 Kor 13,5-6).
(Jan Pavel II.)