r. 2003 SRDCE JEŽÍŠOVO /symbol lásky; láska; myšlenky o lásce/

Ve wordu je text ke stažení zde

ODVĚKŮ
TĚ MILUJI,
PŘITÁHL JSEM TĚ
NA SVÉ SRDCE
(srov. Jer 31,3)

SRDCE - SYMBOL LÁSKY

Ve všech národech je srdce symbolem středu lidské bytosti, symbolem lidskosti, vztahů, symbolem lásky. Kdyby svět zapomněl na „srdce“, zavládla by v něm jen vůle a rozum. Tak by se svět stal chladným a krutým. Proto přišel Boží Syn na zem, aby ukázal, že Bůh je láska a že má své srdce otevřené pro každého člověka.
Je pro nás útěchou a oporou, že nad každým člověkem bdí Boží srdce, které má nekonečnou lásku i moc a říká: „Miloval jsem tě odvěkou láskou a přitáhl jsem tě slitovně na své srdce“ (Jer 31,3).
(Podle Josefa Hrbaty)

Boží srdce je útulným místem Božího přijetí.
(Podle R. Cantalamessy)

LÁSKA

LÁSKA
LÁSKA JE.
LÁSKA JEDNÁ.
LÁSKA PROMĚŇUJE.
LÁSKA ČINÍ DOBRÝM.
LÁSKA ZBAVUJE STRACHU.
LÁSKA PROBOUZÍ K ŽIVOTU. (Podle A. Grüna)




STRACH NEMÁ V LÁSCE MÍSTO.
LÁSKA STRACH VYHÁNÍ.
BŮH JE LÁSKA.
(1 JAN 4)

NEJSME SCHOPNI MILOVAT
Mnohdy jsme zoufalí, protože očekáváme od sebe to, co může přijít jen od Boha. Jsme zklamáni, protože jsme založili svoji naději na iluzi: věřili jsme, že jsme sami schopni milovat.

KDO VĚŘÍ V BOŽÍ SRDCE, NENÍ ZKLAMÁN
Ten, kdo věří, že se pro něho nalézá něco dobrého v Božím srdci, a že se odtud rodí jeho vlastní dobrota, radost a nadšení, ten nebude nikdy zklamán. Víra ve všemohoucnost Boží lásky je jediným pramenem, který může živit náš život, naši naději, naši víru a naši lásku.

BLAŽENÍ SAMOTÁŘI NEEXISTUJÍ
Kristova výzva ke vzájemné lásce není oddělena od zjevení Boha ve společenství Trojice. Můžeme žít láskou, protože v Bohu je společenství lásky.
Proto na světě nemohou existovat blažení samotáři! Duch svatý nám nepomáhá, abychom se obešli bez ostatních. To si bere na starosti ďábel. Duch svatý nám naopak pomáhá, abychom se bez druhých obejít nemohli.

VŠE SKONČÍ, JEN LÁSKA NE
Věčně budeme žít jen těmi okamžiky, které jsme prožili během svého pozemského putování v lásce. Zvěčníme jen to, co bylo spojeno s láskou.  (Zpracováno podle knihy Krédo od L. Evelyho, vydal Grantis.cz)

LÁSKA NEČINÍ ČLOVĚKA SLEPÝM

Láska není jen milostí, je také kouzlem. Pro milujícího očarovává svět, zvyšuje jeho vnímavost; otevírá jej pro svět v jeho plnosti. Celý vesmír se pro něj stává širším a hlubším, září v paprscích hodnot, které vidí pouze milující. Neboť jak známo, láska nedělá člověka slepým, nýbrž vidoucím - vnímavým pro hodnoty. (Podle V. E. Frankla)

LÁSKA NEMÁ STRACH PŘED KONFLIKTY

Láska nemá strach před konflikty, protože konflikt přesahuje. I v konfliktu se ptá, co udělá tomu druhému skutečně dobře. Tím, že láska přesáhne tuto rovinu, nenechá se odradit ani negativními pocity a zůstává důsledně na cestě za správným řešením. (Podle A. Grüna)

LÁSKA LÉČÍ ZÁVIST

Kdo se chce vyléčit ze závisti, nemůže s ní jen tak bezmyšlenkovitě bojovat. Nejprve ať v sobě hledá ta poranění v lásce, která se stala zdrojem závisti. Objev lásky, lidské i Boží, pak postupně v závistivci uspokojí tu nenasytnou touhu být milovaný, všímaný a doceněný. Objev lidské i Boží lásky způsobí, že si bude moci zamilovat vlastní život. A když bude milovat sebe, uvidí nejen svoje nedostatky, ale také všechny dary, jimiž ho stále znovu obdarovávají ti, kteří ho milují: Bůh i lidé.
(Podle J. Augustyna)

POVÍDKA: DARY LÁSKY

Dva bratři společně pracovali na rodinné farmě. Jeden byl ženatý a měl velkou rodinu. Druhý byl svobodný. Večer si vždy veškerou úrodu i peníze dělili napůl.
Jednoho dne si svobodný bratr řekl: „Není spravedlivé dělit si všechno napůl. Já jsem sám a mé potřeby jsou menší.“ Každou noc potom nabral z truhlice pytel obilí, proklouzl do bratrova domu a vysypal obilí do jeho truhlice.
Mezitím si ženatý bratr řekl: „Není správné dělit si vše napůl. Já jsem ženatý a mám rodinu, která se o mne jednou postará. Bratr nemá nikoho, kdo by se o něj postaral.“ Každou noc nabral tedy pytel obilí a vysypal ho do bratrovy truhlice.
Oběma bratrům bylo celá léta divné, že jim obilí neubývá. Až jednou, když byla tmavá noc, do sebe venku narazili. Pomalu jim začalo docházet, proč obilí neubývalo. Položili pytle a pevně se objali. (Z knihy B. Cavanaugha: Malé příběhy, vydalo Karmelitánské nakladatelství)



Nyní vše vidíme jako v hádance. Vše poznáváme jen částečně. Jednou ale vše poznáme v plnosti. Láska nikdy nezanikne. (srov. 1 Kor 13,8-12)