Svatost není v kurzu
Jednou jsem se posluchačů ptal, co je napadá při slově svatost. Tohle jsou jejich slova: „nuda, zápor, disciplína, nedosažitelné, snaha, cíl, odvrat od světa nebo nějaké věci, těžké“… Tyto odpovědi jsou naprosto pochopitelné – a bolestné. Svatost dnes není v kurzu, z velké části proto, že jsme ji začali spojovat s všelijakým potlačováním a s nedosažitelnými věci.
A přece – aby lidé byli tím, čím mají být, snaží se je Boží láska učinit celými a svatými.
Ne nátlak, ne příkaz
Na Ježíšovi zjevně bylo něco, nějaká úžasná vlastnost, co nutilo lidi, aby chtěli být dobří. Tady někde musíme začít své hledání svatosti. Ne nátlakem, ne příkazem. Pro Ježíše je svatost záležitostí srdce. Model osobní proměny, jež křesťanství nabízí, jde od vnitřku k vnějšku. Je to proměna srdce, mysli, vůle, duše – jež se pak začíná projevovat navenek v našem konání.
Svatost je věcí srdce
Ježíšovo kázání na hoře je revoluce ve svatosti. Ježíš ze všech vnějších problémů činí věci vnitřní. Začíná dvěma hříchy: vraždou a cizoložstvím. Dav si gratuluje, že je takových zločinů na hony daleko. Ale Ježíš říká: „Jen si nenamlouvejte, že se vás to netýká, protože jste nestiskli spoušť. Když někoho nenávidíte, ve svém srdci jste ho zavraždili. A pokud jde o sexuální čistotu – chtěli jste to ve svém srdci? Toužili jste po někom, kdo není vaším manželem nebo manželkou?“
Svatost, o kterou jde Ježíšovi, je věcí srdce.
Svatost je nezměrná úleva
A teď to nejlepší. Bůh chce, abyste byli celí a svatí. Slibuje, že uzdraví ty, kdo mají poraněné srdce. Pozvěte tedy Ježíše, aby uzdravil vaše vnitřní zranění, aby obnovil vaši duši a uzdravil vaši paměť. Pozvěte ho do své minulosti. Hledat hlubokou a ryzí svatost stojí za to, ať je její cena jakákoli. Protože svatost je nezměrná úleva. Je to radost a uzdravení vašeho světa. Učiní vás silnými v Duchu, bude vás zachraňovat a obrní vás proti útokům nepřítele.
Svatost je vaše síla
a vaše bezpečná cesta zkouškou.
Stojí to za to.
