Různé

V označení Pán pro Ježíše Krista nejde o zdvořilostní oslovení, ale o vyjádření toho, že Ježíš je svrchovaný vládce. Jenomže ne ve světském smyslu. Ježíšovo kralování, to že je Pánem světa, se dá vidět dvěma pohledy.
Jednak v srdci člověka. Jak říká sv Pavel: "Život je pro mne Kristus a smrt je pro mne zisk." (Flp 1,20-21) Kristus je tak Pavlovi vším, naprostou náplní života a celým jeho smyslem. Někdy se křesťanství omezuje jen na všeobecnou víru v Boha. Takto je člověk ochuzen o osvobození, které se mu dostává, když Ježíše uzná a přijme jako Pána svého života. Jde o osvobození od nejrůznějších otroctví, obav a strachů a nakonec od vyvrcholení všeho zla - od smrti.
Druhým pohledem vidíme Ježíše jako Pána nade vším, co existuje, co se ve světě děje. On je Pán vesmíru, Pán budoucnosti. On má poslední a definitivní slovo v dějinách! On přijde s konečnou platností soudit živé i mrtvé.
(Podle P.Aleše Opatrného, Credo, str. 23-24)

+

Zkrácená verze: Nic ať Křesťan není především ten, kdo se od druhých liší svou vyšší morální kvalitou (i když je samozřejmě žádoucí, aby to tak bylo!), ale křesťan je především ten, kdo se liší svým učednictvím, nebo jinak řečeno: kdo si vyvolil Ježíše za svého Mistra a Pána...
(P.Aleš Opatrný, Můžeme se ještě změnit?, str. 10)

+

Aby bylo možné přijmout život, který Bůh nabízí, je nutná změna a nová orientace našeho života: odvrátit se od všeho, co nás od Boha dělí, a přijmout Ježíše jako svého Pána.

+

(Každá) doba je nejistá. Kristus je ale jistý. Jen ve spojení s Ním můžeme obstát.
(Vojtěch Cikrle, biskup brněnský)
/KT č. 41, 13. 10. 96/

+

Nic tě nemá znepokojovat, nic mást, všechno přejde. Bůh zůstává stále týž. Trpělivost dosáhne všeho. Kdo má Boha, tomu nemůže nic scházet. Bůh sám stačí.
(Terezie z Avily)
/KT č. 41, 13. 10. 96/

Zkrácená verze: Nic ať tě nemate, nic ať tě neděsí. Vždyť kdo má Boha, nic mu neschází. Bůh sám ti dostačí. (Taizé zpěvník).

+

Ježíš Kristus, jediný spasitel světa
Dějiny jsou plné postav, které sebe samy považovaly a prohlašovaly za velké dobrodince, zachránce, kteří byli mnohdy oslavováni zcela nekriticky jako zachránci národa, rasy či lidstva. Snadno se nám vybaví postavy, jako byl Hitler, Stalin, ale také postavy římských císařů. Žádný z těchto lidí spasitelem nebyl. Dnes najdeme jednak ty, kteří se opět za spasitele vydávají (např. reverend Moon), ale najdeme také mnoho lidí a názorů, kteří se domnívají, že spasitele není třeba, že záchranu si člověk může nějakým způsobem opatřit sám. Křesťanství nepopírá hodnotu a důstojnost člověka. Naopak. Právě křesťanství v návaznosti na židovství věří, že člověk byl stvořen k obrazu a podobenství Božímu (Gn 1,26-27) a že byl v Kristu přijat za syna (Gal 4,4-6). Nestaví ale člověka do vesmíru osamělého, bez vztahu, nepočítá jen se vzájemnými vztahy hříchem vždy znova zneschopňovaných lidí, ale staví výlučně na Ježíši Kristu a na přináležitostí křesťanů k němu. Kristus nejen vrací člověku to, co hříchem (odklonem od Boha) ztratil, ale dává mu mnohem víc: dar Ducha, Boží dědictví v nebi, Boží synovství.
(P.Aleš Opatrný)

+

Pán - tohoto titulu se bojí démoni; je Pánem pro nás ne nad námi. Máme mít podíl na jeho panování, tzn. podíl vítězství nad smrtí.. Není tedy jen přítel a bratr, je Pán. silnější než smrt. Ježíš je jediný, kdo může někoho spasit - to je smysl vyznání, že Ježíš je Pán. Nepodléháme jen pozemským mocnostem. Ani nebojujeme jen proti pozemským mocnostem. Ježíš Kristus je silnější než všechny mocnosti. Proto je nejlepší zbraní vyznat, že Ježíš Kristus je Pán, král...
(Podle Raniero Cantalamessy)

+

Sv. Pavel říká, že "činí co nechce" (Řím 7,20). A dodává: "Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí?! Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho!" (Řím 7,24-25).
Každý člověk chce být svobodný a nechce si nechat od někoho (či něčeho) jiného poroučet. Každý ale někdy zažívá bezmoc ve chvílích, kdy "činí to, co nechce". Stává se totiž často otrokem nejrůznějších "pánů", kteří určují a diktují jeho život tak, že "činí co nechce". Může to být například koníček, perfekcionismus, lenost, kouření, drogy, televize, ale i zaměstnání, práce, rodina, veřejně prospěšná činnost, jídlo, pití, sex, vztahy, sny, iluze, strach, obavy, představy o tom, jak by měli vypadat druzí, jak by měla vypadat společnost, jak by měl sám vypadat před druhými...
Svatý Pavel nám nabízí svou vlastní zkušenost s tím, jak takové situace sám řešil: "Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, P á n a našeho! (Řím 7,25). Nemyslím si, že bych již dosáhl dokonalosti (Flp 3,12), ale všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu." (Flp 4, 13).
Nikdo z nás není sám schopen překonat síly sobectví, zla a hříchu. Ale když do situací svého běžného života budeme zvát Ježíše jako Pána svrchovaného, můžeme se plně rozvinout a žít v pravé svobodě, po které touží naše nejvnitřnější "já". Takto Ho můžeme zvát do naší námahy, do našich vztahů, do našich rozhodování, do našich těžkostí, do psaní dopisů, do ...
"Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží ...bude střežit vaše srdce i mysl." (Flp 4,6-7)

+

Moc dobře chápu, že svatý Petr klesl. Ten ubohý svatý Petr spoléhal sám na sebe, místo aby se opřel jedině o Boží sílu.
...Kdyby byl sv. Petr pokorně řekl Ježíšovi: "Prosím tě o to, dej mi sílu, abych tě následoval až na smrt", byl by ji okamžitě měl. ...Pán chtěl Petrovi ukázat jeho vlastní slabost, aby předtím, než bude řídit celou Církev plnou hříšníků, zakusil sám na sobě, co zmůže člověk bez pomoci Boží.
...Před jeho pádem mu náš Pán řekl: "Až se vzpamatuješ, utvrzuj své bratry." To znamenalo: "Svou vlastní zkušeností je přesvědčuj o slabosti lidských sil."
(Sv. Terezie z Lisieux, Vstupuji do života, str.100-101)

+

Bůh, svrchovaný vládce nade vším, člověku nabízí, aby se životem "neplácal" sám, aby se stále nepokoušel "brát věci jen do svých rukou", ze kterých stejně vypadávají, ale aby přijal Boží pomoc, Boží vedení, Boží panování do svého života. Jen tak se totiž může člověk plně rozvinout.

+

Kdybys byl přijal korunu a meč, pak bychom se ti s radostí podřídili. V jedné jediné ruce by tak byla sjednocena moc nad těly a dušemi a zavládla by vláda věčného míru. Ty jsi ale tuto příležitost nevyužil... Nesestoupil jsi z kříže, jak ti bylo s křikem a posměšky doporučováno: Sestup z kříže a uvěříme, že jsi Syn Boží. Nesestoupil jsi, protože jsi lidi nechtěl učinit otroky pod tíhou tohoto důkazu, protože požaduješ svobodnou lásku a ne lásku vynucenou.
(Dostojevskij, Bratří Karamazové)

+

Člověk potřebuje Boha a Bůh člověka. Tak jako člověk nemůže vykonat nic dobrého bez Boží pomoci, tak ani Bůh nemůže v člověku způsobit nic dobrého bez lidské vůle. Tak jako země nepřináší plody bez semene, ani semeno bez země, tak ani člověk bez Boha a Bůh bez člověka nemůže uskutečnit nic spravedlivého.
(Opus imperfectum - komentář k evangeliu z 5. století)

+

Být sám svým pánem!
Může být něco víc?
Panovat sám sobě -
opanovat se
ne opanovat jiné.
Panovat nad sebou -
(učinit poddanými
své vášně chyby hřích.)
Být svým pánem!
Smiluj se
nad "svými pány"
Pane.
(Alois Volkman, Sbírka Znovuzrození)

+

Slož svou starost na Pána! Spolehni se na spolehlivého!
/ Josef Doubrava, Mozaika sebevýchovy, str. 97/