Různé (KKC - kříž)

619
"Kristus umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy" (1 Kor 15,3).

312
A tak časem je možno objevit, že Bůh ve své všemohoucí prozřetelnosti může vytěžit dobro z následků zla, a to i mravního, které způsobili jeho tvorové: "A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh...", říká Josef svým bratřím, "vy jste proti mě zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro,... aby zachoval naživu četný lid" (Gn 45,8; 50,20).146 Z největšího mravního zla, které kdy bylo spácháno, z odmítnutí a zabití Božího Syna, což bylo způsobeno hříchem všech lidí, vytěžil Bůh přemírou své milosti147 největší dobra: oslavu Krista a naše vykoupení. Tím se ovšem zlo nestává dobrem.

440
Ježíš přijal vyznání víry apoštola Petra, který, ho uznával za Mesiáše, a sám pak oznamuje, že utrpení Syna člověka je už blízko.35 Tak odhalil vlastní obsah své mesiášské královské důstojnosti v transcendentní totožnosti Syna člověka, "který sestoupil z nebe" (Jan 3,13),36 a zároveň ve svém vykupitelském poslání jako trpící služebník: "Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny" (Mt 20,28).37 A proto se pravý smysl jeho královské důstojnosti ukazuje jen z výše kříže.38 Teprve po vzkříšení může Petr prohlásit jeho mesiášskou královskou důstojnost před Božím lidem: "Ať je úplně jasno celému izraelskému národu toto: Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali" (Sk 2,36).

517
Celý Kristův život je tajemstvím vykoupení. Vykoupení je především plodem krve prolité na kříži,179 avšak toto tajemství působí v celém Kristově životě: již v jeho vtělení, když se sám stává chudým a nás obohacuje svou chudobou;180 v jeho skrytém životě,181 když svou poslušností napravuje naši neposlušnost; v jeho slově, které očišťuje jeho posluchače;182 v uzdravování a vymítání zlých duchů, skrze které "vzal na sebe naše slabosti a nesl naše nemoci" (Mt 8,17);183 v jeho zmrtvýchvstání, jímž nás ospravedlnil.184

542
Kristus je středem tohoto shromáždění lidí v "Boží rodině". Svolává je k sobě svým slovem, svými "znameními", kterými se projevuje Boží království, rozesláním svých učedníků. Příchod svého království uskuteční Kristus především velkým tajemstvím velikonoc: svou smrtí na kříži a svým zmrtvýchvstáním. "A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě" (Jan 12,32). "Všichni lidé jsou voláni k této jednotě s Kristem."253

550
Příchod Božího království je porážkou satanova království:286 "Jestliže však vyháním zlé duchy s pomocí Ducha Božího, pak už k vám přišlo Boží království" (Mt 12,28). Ježíšova vymítání (exorcismy) osvobozují lidi od nadvlády démonů.287 Předjímají Ježíšovo veliké vítězství nad "vládcem tohoto světa" (Jan 12, 31). Boží království bude s konečnou platností nastoleno Kristovým křížem: "Regnavit a ligno Deus" (Bůh vládne z kříže).288

603
Ježíš nepoznal zavržení, jako kdyby sám byl zhřešil.421 Avšak ve vykupitelské lásce, která ho stále spojovala s Otcem,422 vzal na sebe naše odloučení od Boha kvůli hříchu, a to až do té míry, že mohl naším jménem říci na kříži: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" (Mk 15,34; Ž 22,2). Když ho Bůh učinil takovým způsobem solidárním s námi hříšníky, "svého vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky" (Řím 8,32), abychom byli "s Bohem usmířeni smrtí jeho Syna" (Řím 5,10).

616
Právě láska "až do krajnosti" (Jan 13,1) dodává Kristově oběti hodnotu vykoupení, odčinění, usmíření a zadostiučinění. Při oběti svého života nás všechny znal a miloval.460 "Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden zemřel za všechny, umřeli tedy všichni" (2 Kor 5,14). Žádný, byť sebesvětější člověk nemohl na sebe vzít hříchy všech lidí a vydat se jako oběť za všechny. To, že v Kristu existuje božská osoba Syna, která přesahuje a zároveň i objímá všechny lidi a ustanovuje ho hlavou celého lidstva, umožňuje jeho vykupitelskou oběť za všechny.

617
(sua sanctissima passione in ligno crucis nobis justificationem meruit) "Svým přesvatým utrpením na dřevě kříže nám zasloužil ospravedlnění" učí tridentský koncil461 a zdůrazňuje jedinečnou povahu Kristovy oběti jako "příčiny věčné spásy" (Žid 5,9). A církev uctívá kříž zpěvem: "O crux, ave, spes unica" (buď pozdraven, kříži, jediná naděje).462


662
"Já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě" (Jan 12, 32). Vyzdvižení na kříž znamená a /zároveň/ ohlašuje vyvýšení nanebevstoupení a je jeho počátkem. Ježíš Kristus, jediný kněz nové a věčné smlouvy, "nevešel do svatyně, zbudované lidskýma rukama,... ale do samého nebe, aby se teď staral o naše záležitosti u Boha" (Žid 9,24). V nebi vykonává Kristus své kněžství bez přestání, "proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval" (Žid 7,25). Jako "velekněz budoucích hodnot" (Žid 9,11), je středem a hlavním představitelem liturgie, která oslavuje Otce na nebesích.556

710
Nedbání Zákona a nevěrnost smlouvě vedou k smrti: přichází vyhnanství, zdánlivé zmaření zaslíbení, ve skutečnosti však tajemná věrnost Boha spasitele a počátek slíbené nápravy, ovšem podle Ducha. Bylo nutné, aby Boží lid prošel tímto očišťováním; 62 vyhnanství již vnáší do Božího plánu stín kříže a "zbytek" chudých, který se z něho vrací, je jedním z nejprůzračnějších předobrazů církve.