Navigace: Tematické texty S SvátostiCitáty z Katechismu katolické církve Znamení a symboly (1145-1152)
Znamení a symboly (1145-1152)
1145
Slavení svátostí je protkáno znameními a symboly. Podle božské pedagogiky spásy má jejich význam své kořeny v díle stvoření a v lidské kultuře, upřesňuje se v událostech Staré smlouvy a plně se zjevuje v Kristově osobě a díle.
1146
Znamení ze světa lidí. Znamení a symboly zaujímají v lidském životě důležité místo. Člověk jako bytost tělesná a zároveň duchová vyjadřuje a vnímá duchovní skutečnosti prostřednictvím hmotných znamení a symbolů. Jako bytost společenská má zapotřebí znamení a symbolů, aby mohl komunikovat s druhými prostřednictvím řeči, gest a činů. Totéž činí i ve vztahu k Bohu.
1147
Bůh hovoří k člověku skrze viditelné stvoření. Hmotný vesmír se představuje rozumu člověka, aby v něm četl stopy svého Stvořitele.18 Světlo a noc, vítr a oheň, voda a země, strom i ovoce mluví o Bohu a symbolizují zároveň jeho velikost i jeho blízkost.
1148 Tyto vnímatelné skutečnosti, poněvadž jsou stvořené, se mohou stát místem, na němž se projevuje Boží činnost, která posvěcuje lidi, a činnost lidí, kteří vzdávají Bohu svou poctu. Stejně je tomu se znameními a symboly společenského života lidí: omývání, mazání olejem, lámání chleba a pití z jednoho kalicha, může vyjadřovat posvěcující přítomnost Boha a vděčnost člověka k svému Stvořiteli.
1149 Velká náboženství lidstva dosvědčují, často velmi působivě, kosmický a symbolický smysl náboženských obřadů. Liturgie církve předpokládá, přebírá a posvěcuje prvky stvoření a lidské kultury tím, že jim udílí důstojnost jako znamení milosti, nového stvoření v Ježíši Kristu.
1150
Znamení smlouvy. Vyvolený národ dostává od Boha rozpoznávací znamení a symboly, jež charakterizují jeho liturgický život: nejsou to již jen slavení kosmických cyklů a společenské úkony, nýbrž znamení Smlouvy, symboly velkých činů, které vykonal Bůh pro svůj lid. Z těchto liturgických znamení Staré smlouvy je možno připomenout obřízku, pomazání a posvěcení králů a kněží, vkládání rukou, oběti a především Veliké noci (paschy). Církev rozpoznává v těchto znameních předobraz svátostí Nové smlouvy.
1151
Znamení převzatá Kristem. Pán Ježíš při svém kázání často užívá znamení z oblasti stvoření, aby usnadnil chápání tajemství Božího království.19 Uzdravuje, anebo dodává důrazu svému kázání hmotnými znameními nebo symbolickými gesty.20 Dává nový význam faktům a znamením Staré smlouvy, zvláště odchodu Židů z Egypta a velikonočnímu beránkovi,21 protože on sám je smyslem všech těchto znamení.
1152 Svátostná znamení. Po letnicích Duch svatý posvěcuje svou církev prostřednictvím svátostných znamení. Svátosti církve neruší celé bohatství znamení a symbolů vesmíru a společenského života, ale očišťují je a doplňují. Nadto jsou svátosti naplněním typů a předobrazů Staré smlouvy, znamenají a uskutečňují spásu, kterou zjednal Kristus, a předem zobrazují a předjímají nebeskou slávu.