Sekce: Knihovna

Siegfried Hübner

1. Několik otázek ohledně biřmování

z knihy Biřmování - Nový pohled na jednu ze svátostí církve

Můžeme vidět tuto svátost nově?

A jsme u první otázky: Co je cílem tohoto uvažování? Věříme, že svátosti církve tak patří k našemu životu a tak nás již díky svému původu přivádějí k Ježíši Kristu. A tak může jít jen o následující: vzpomenout si, na to, co jsme již poznali při našem uvedení do víry a při přípravě na přijetí těchto svátostí, a tomuto pak hlouběji porozumět a uvést do života. Pro biřmování to znamená: nově vzít na vědomí ono posvátné znamení, kterým jsme skrze ruce biskupa tuto svátost přijali. Ještě jednou uvážit ten ohromný dar Ducha svatého, který, jak věříme, tato svátost naznačuje a zprostředkovává, a nově přijmout poslání, do kterého jsme touto svátostí byli jednou provždy zahrnuti.

Na tento úhel pohledu jsme zvyklí. Přitom však tuto svátost vnímáme především samu o sobě, jako by to byla jedna přesně ohraničená událost v našem křesťanském životě. To má hodně do sebe. Kdo takto začne, může tak velmi prohloubit svůj dosavadní pohled víry. Můžeme však jít i jinou cestou. Na ní se od začátku pokusíme vidět ve svátosti znamení, které ukazuje na nějakou hlubší, v podstatě jedinou, všeobjímající skutečnost: na tajemství Boží jako tajemství naší spásy, jak nám bylo přiřčeno skrze Ježíše Krista.

V následujícím bude alespoň v několika malých krocích ukázáno, jak je to míněno. Mnohé věci, které by bylo třeba vzhledem ke svátosti biřmování říci a promyslet, přitom musíme nechat stranou. Ale snad se tak lépe objasní něco jiného, co je pro náš dnešní křesťanský život a křesťanskou víru důležitější: že ve všech jednotlivých pravdách víry a ve všech požadavcích křesťanského života jde o něco jednoduchého a velkého - o jednotu a celek našeho života, který byl Bohem přijat a který je již teď naplňován jeho vlastním životem, jeho Duchem svatým.





Sedm svátostí - jedno tajemství spásy

Jak souvisí každá jednotlivá svátost s jednotou a celkem našeho života a se spásou, kterou ve víře prožíváme a vyznáváme?





Církev - "svátost" pro spásu světa

Církev je "v Kristu jako svátost neboli znamení a nástroj niterného spojení s Bohem a jednoty celého lidského pokolení" (LG 1). Tato slova Druhého vatikánského koncilu na začátku konstituce o církvi upozorňují na souvislost mezi jednotlivými svátostmi a církví. Výraz svátost zde není použit ve smyslu nám důvěrně známého technického termínu, nýbrž v jiném významu. Je zde použit jako přirovnání, které má svým způsobem říci, že jednotlivé svátosti naznačují a působí vše, co jim ve víře připisujeme, protože již církev, v jejímž životě jsou tyto svátosti viditelnými událostmi, je sakramentální (svátostná). Proto také teologové označují církev jako základní svátost (Grundsakrament; Wurzelsakrament). A protože touto svátostí může být církev, jak řekl koncil, jen v Kristu, označují Krista jako prasvátost (Ursakrament). Slova koncilu nás však vedou ještě o krok dále. Jako svátost spásy pro celé lidské pokolení slouží církev jako znamení a nástroj nejen spáse těch, kteří k ní patří. Nemá svůj význam a cíl sama v sobě. V ní a skrze ni po všechny časy mají uprostřed lidstva zůstávat činné a přítomné slovo a skutek, které Bůh vyslovil a učinil ve svém synu Ježíši Kristu, jeho láska, která objímá všechny lidi a která je mocnější než všechno, co může člověk udělat, která dokonce vítězí nad lidskou uzavřeností a vinou.





Ve službě tajemství Boží vůle spasit člověka

Tuto skutečnost ještě více objasní, jestliže se zeptáme, odkud vlastně pochází slovo svátost. Latinské slovo sacramentum sloužilo k překladu řeckého slova mystérium. To nás ihned přivádí k základnímu významu tohoto slova - tajemství. V řeči víry bylo toto slovo přijato, aby pomohlo vyjádřit o Bohu to, na co nesmíme nikdy zapomenout, když o něm přemýšlíme nebo mluvíme. Bůh je pro nás lidi stále nevyjádřitelným a nevyčerpatelným tajemstvím, ale, jak nám sám v Ježíši Kristu odhalil, tajemstvím nevyjádřitelné lásky, která nekonečně přesahuje vše, na co může člověk pomyslet a co může očekávat.

V Novém zákoně je proto do významu slova mystérium zahrnuto vše, co Bůh chce a činí pro nás lidi. Tak mluví Ježíš o tajemství (mystériu) Božího království, které je svěřeno těm, kteří je v něm vírou poznají a přijmou (Mk 4,11). A tito věřící pak opakují toto slovo, když chtějí vyjádřit to, co zakusili při setkání s Ježíšem Kristem ukřižovaným a vzkříšeným. Tak označují jako mystérium jeho tajuplné rozhodnutí "vše, co je na nebi i na zemi sjednotit... ke chvále jeho slávy" (Ef 1,9-12). Toto rozhodnutí objímá celý svět a jeho dějiny a chce být pro všechny lidi rozhodnutím spásy, zachraňující a odpouštějící lásky, ze kterého také vznikla církev, a kterému tato církev smí se všemi věřícími, kteří k ní příslušejí, stále sloužit jako cíli, jenž odpovídá Božím plánům a záměrům. Když je slavena některá ze svátostí církve, pak je to stále jakýmsi signálem, ve kterém probleskuje něco ze světla a síly tohoto mystéria, jež je tím nejhlubším a nejvnitřnějším základem našeho života, života všech lidí, základem všeho jsoucna, které existuje.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Čtení z dnešního dne: Úterý 1. 4. 2025, Úterý 4. postního týdne

Ez 47,1-9.12;

Komentář k Jan 5,1-3a.5-16: Ježíš uzdravuje i v sobotní den. Naráží na předpisy. Nepatřím k těm, kdo úzkostlivě dbají nařízení, ale na svobodné Boží působení žárlí?

Zdroj: Nedělní liturgie

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry
(30. 3. 2025) Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem?…

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2025) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 3. neděli postní cyklu C (23. 3. 2025)

(21. 3. 2025) Bůh slyší a zná bolest svého lidu[1]. Proto mu s důvěrou předložme své modlitby: