Sekce: Knihovna

Bruno Forte

Člověk v plném smyslu existuje tehdy, když vede dialog

z knihy Barvy lásky , vydal(o): Paulínky

Láska – původní zkušenost, v níž se vše rodí – vyjadřuje svou konstitutivní strukturu v dialogu. Člověk v plném smyslu existuje tehdy, když vede dialog, neboť vyjadřuje své zásadní povolání k lásce a uskutečňuje ho – byť ještě nedokonalým způsobem. Dialog a láska se mají k sobě navzájem tak, jako skutečná existence k tajemství bytí. Dialog zjevuje lásku a dává jí historickou podobu v konkrétnosti všedních dní. Dialog, toto „setkání ve slovech“, je vyjitím ze sebe, přijetím druhého, sjednocující a zároveň osvobozující komunikací dvou osob. Původ, příchod a budoucnost, které charakterizují příběh lásky, v něm nacházejí své vyjádření a stávají se jazykem. Dialog je jazykem lásky, a proto je i jejím „domovem“, místem, kde láska bydlí, a kde se může projevovat. Je otiskem Trojice v čase.

A proto tam, kde není láska, nemůže být ani dialog. Analogicky však platí, že tam, kde není dialog, stěží může být láska. Mohli bychom dokonce říci i to, že kde lidé nevedou dialog, nemilují, a proto ani nejsou plně lidmi. Dialog je mírou pravosti života, je mírou lidství každého člověka. Jak namáhavé je milovat, to se nevyhnutelně projevuje i v těžkostech a rizicích, které jsou vlastní dialogu. Stejně jako iniciativu lásky může poškodit žárlivé majetnictví, jež usmrcuje nezištnost, tak ani dialog nemůže začít a existovat tam, kde netryská a není udržován z ryzího pramene, který je prostý veškeré vypočítavosti a sobeckých zájmů. Nic neodporuje podstatě dialogu coby epifanii lásky více než manévrování a taktizování. Tam, kde se dialogu zneužívá k tomu, abychom druhého člověka použili pro vlastní cíle, dialog zkrátka přestává existovat. 

V tomto smyslu lze říci, že dialog – stejně jako láska – představuje hodnotu sám o sobě jakožto cíl, a nikoli jako pouhý prostředek. Dialog je zjevením nezištnosti a nabízí se jako možnost setkání, jež vyvěrá z čisté radosti z toho, že člověk miluje. Dialog se rodí z nezištnosti. Z toho plyne, že kromě iniciativy je třeba druhého přijmout, a to s veškerou jeho odlišností. Stejně jako láska nemůže žít bez pohostinné vděčnosti, tak ani dialog se nemůže rozvinout tam, kde chybí respekt k důstojnosti a svébytnosti druhého člověka. Monolog, který jednoduše přehlíží to, co pronáší a co požaduje druhý člověk, je naprostým popřením setkání. Dialog naopak potřebuje „vzájemnost vědomí“ (Maurice Nédoncelle), plodnou výměnu, při níž jsou měřítkem dávání a přijímání pouze nezištnost a skutečně pokorné přijetí ze strany obou účastníků.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Pátek 4. 4. 2025, Pátek 4. postního týdne

Mdr 2,1a.12-22;

Komentář k Jan 7,1-2.10.25-30: Nevstupuje i dnes Ježíš do našich shromáždění potajmu, nepoznán? Neusilujeme o to, abychom jeho radikálnost omezili, zředili?

Zdroj: Nedělní liturgie

VI. Národní pouť za hospice 26. 4. 2025

(4. 4. 2025) Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče zve všechny příznivce a podporovatele tohoto díla na pouť za Boží…

Přímluvy dle aktuálního dění pro 5. neděli postní cyklu C (6. 4. 2025)

(3. 4. 2025) Ježíš nikoho neodsuzuje, ale otevírá cestu k novému životu. Proto s důvěrou svěřme Bohu všechny své…

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry
(30. 3. 2025) Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem?…

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…