Odpuštění nemění minulost, ale může otevřít cestu ke změně budoucnosti. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Václav Frei

Úvod: úkoly a opory

z knihy Pluralita - dialog - laici v otevřené společnosti

Společného jmenovatele úkolů, před nimiž každý člověk stojí, lze vyjádřit zásadou čiň dobré a varuj se zlého. Jsou to vždy úkoly konkrétní, spjaté s danou situací. Člověk za ně vždy nese osobní odpovědnost, a to je pro věřícího nakonec odpovědnost před Bohem. A týká se celého života, nedělí i všedních dnů.

Vztah jednotlivce k Bohu bývá ovšem zprostředkován, zejména vztahem k spolubližním, v církvi i ve světské společnosti. Tím jsou dány též významné opory pro každého z nás, například ve víře, mravní nauce a svátostech církve, v zákonech a strukturách společnosti. Pomáhají nám rozpoznat a uskutečňovat, co máme právě my a právě teď, v dané situaci dělat a čeho se varovat.

Vždy v dané situaci (a osobně): to je krajně důležité. Z obrovského počtu dílčích pravd a pokynů bývá teď a pro mne rozhodující jediná věc, jindy a pro jiného zpravidla jiná. Vždyť nemohou všichni a stále usilovat o všechno, je nutné soustředění. I proto je v hesle svatého Augustina tak důležitá svoboda. (1)

Žijeme však ve společenství a v určité době. Proto mají i naše nejaktuálnější a nejosobnější úkoly jisté společné rysy, proto je třeba všímat si znamení času. Můžeme například říci, že z apoštolova povzbuzení "Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem" (2) byla za totality aktuální hlavně první část, ve svobodné společnosti nabývá silně na významu i část druhá. Kdo by si před listopadem 1989 připomínal jen tu první, příliš by asi nechybil. Dnes by nám takové zúžení pohledu zastřelo jednu z cenných biblických opor potřebných právě dnes.

Předložená studie (či spíše náčrt) chce přispět k širšímu aktuálnímu pohledu na opory spjaté především s přínosem II. vatikánského koncilu, a to s přihlédnutím k společenskému dění kolem nás, jak napovídá název i podtitul tohoto náčrtu.

Důraz na momentálně aktuální jednotlivosti ovšem nemá říci, že vše ostatní je nedůležité nebo překonané. Stále platí i zásada jednoty ve "věcech nezbytných", a v Augustinově hesle stojí právem na prvním místě. Naléhavá potřeba dialogu v církvi také naprosto není totéž co program všechno zrelativizovat a o všem se znovu a znovu dohadovat. Tato stránka věci (a našeho výkladu) by měla rozptýlit mnohá zneklidnění a znejistění mezi věřícími, jak se s nimi často setkáváme v čtenářské odezvě Katolického týdeníku (KT) apod. Je dobře katolické, jak by řekli staří, udržovat všechny aktuální důrazy, dílčí pohledy a iniciativy -- a tím spíše osobní názory -- ve společně uznávaném rámci: "Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech". (3)

Klíčovou otázkou pro naši orientaci pak ovšem je, zda samotný ten společně uznávaný křesťanský a katolický rámec nevidíme zúženě; bez významu není ani nebezpečí jeho zúženého vnímání se strany ostatních křesťanů a široké veřejnosti u nás. Bohužel však zní věrohodně informace, že asi 30letý návštěvník katolických bohoslužeb odpověděl na otázku, které dokumenty II. vatikánského koncilu zná, takto: Humanae vitae a Centesimus annus (4). České souborné vydání těchto dokumentů (5) vychází u nás 30 let po skončení koncilu (8. 12. 1965); naprosto nejde o lehkou četbu pro každého, a solidní znalost katolické nauky a historie má ovšem ještě širší předpoklady, také u nás dlouho blokované.

Jedním z cílů našeho výkladu bude proto dát čtenáři více nahlédnout do onoho širšího, skoro dvoutisíciletého rámce. Ten může být nám katolíkům právě dnes mimořádně cennou oporou. Naopak zúžené pojetí pravověrnosti (ortodoxie) a jí odpovídajícího jednání (ortopraxe) je nutně zdrojem zbytečných konfliktů, pohoršení a zejména promarňování hřiven, které nám Bůh svěřuje k dobru našemu i ostatních bližních, a pro toto dějinnou chvíli.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Václav Frei

Témata: Laici

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 21. 11. 2024, Čtvrtek, Památka Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě

Zj 5,1-10;

Komentář k Zj 5,1-10: Jan naříká nad tím, že se nenajde nikdo vhodný k tomu, aby otevřel svitek. Na konci církevního roku mohu i já litovat nevyužitých šancí. Ale nezávisle na mně: vítězství je konečné!

Zdroj: Nedělní liturgie

Kdy začíná advent?

Kdy začíná advent?
(21. 11. 2024) Datum 1. adventní neděle...

Texty na nástěnky - vyšlo další vydání předtištěných textů

Texty na nástěnky - vyšlo další vydání předtištěných textů
(21. 11. 2024) Vyšel nový soubor předtištěných textů na nástěnky pro období Advent 2024 – Kriste Krále 2025. Texty si…

C. S. Lewis

C. S. Lewis
(21. 11. 2024) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ († 22. 11. 1963)

Adventní kalendář k JUBILEJNÍMU ROKU

Adventní kalendář k JUBILEJNÍMU ROKU
(18. 11. 2024) 24.12. začíná jubilejní svatý rok 2025 otevřením brány baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Nabízíme vám tip na…

Slavnost Ježíše Krista Krále

(16. 11. 2024) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989
(14. 11. 2024) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Světový den chudých

Světový den chudých
(13. 11. 2024) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.