Poslední letošní číslo Teologických textů je ukázkou toho, že první encyklika našeho nového papeže nevyznívá ani v prostoru českého teologického myšlení do prázdna.
Výslovně na ni reagují a jejích výzev se tvořivě chápou zejména tři k praxi zaměřená zamyšlení: Pospíšilova studie o jáhnech, Šiprův příspěvek o dobrovolnictví a článek Ester Danihelkové o charitních organizacích. Filosofické zázemí hlavních myšlenek encykliky odhaluje závažná, ale zároveň vstřícně srozumitelná stať Maxe Schelera.
K teologickému zamyšlení nad „akčním radiem“ Boží vykupující lásky vedou dvě průkopnické studie. V první uvažuje profesor Pospíšil nad otázkou, jak je to s možností spásy prehistorických lidí, v druhé si Jan Houkal, zatím ještě student teologie, klade na základě Písma otázku, jak je to s možností spásy zvířat.
Tematika Boží lásky samozřejmě souvisí i s nacházením spolehlivého zakotvení morálního řádu – čemuž se v tomto čísle TT věnuje oxfordský teolog Roger Ruston – nebo i se samotným smyslem stvoření, což zkoumá německý vědec Gerd Weckwerth.
Nejpalčivější otázkou v daných souvislostech je bezpochyby vztah Boží lásky a zla na světě, resp. lidského utrpení. Z největší možné hloubky se snaží tuto otázku zodpovědět Ctirad V. Pospíšil (teodicea), Jolana Poláková (je Bůh skutečně „bezmocný“?) a Sinaj W. Adler (který se svým živým vztahem k Bohu přežil Osvětim). S teologií Kristova kříže se v tomto čísle Teologických textů setkáváme samozřejmě na více místech. Bez postupného chápání jeho smyslu není možné porozumět ani poslání křesťanského života v dnešní době, jak o něm v článku „K čemu ještě křesťanství?“ strhujícím způsobem píše sám Benedikt XVI. Jeho osobní přesvědčení, že Boží láska může pro nás být nenahraditelnou inspirací a silou, potvrzuje řada dalších autorů, kteří se zabývají z různých hledisek lidským následováním Boží lásky: Hermann Stenger, Petr Burda, Cyrila Vondráková, Lubomír Mlčoch, Romano Guardini…
Zbývá dodat, že Teologické texty (kontakt přes www.teologicketexty.cz) se opět těší na své čtenáře.
K teologickému zamyšlení nad „akčním radiem“ Boží vykupující lásky vedou dvě průkopnické studie. V první uvažuje profesor Pospíšil nad otázkou, jak je to s možností spásy prehistorických lidí, v druhé si Jan Houkal, zatím ještě student teologie, klade na základě Písma otázku, jak je to s možností spásy zvířat.
Tematika Boží lásky samozřejmě souvisí i s nacházením spolehlivého zakotvení morálního řádu – čemuž se v tomto čísle TT věnuje oxfordský teolog Roger Ruston – nebo i se samotným smyslem stvoření, což zkoumá německý vědec Gerd Weckwerth.
Nejpalčivější otázkou v daných souvislostech je bezpochyby vztah Boží lásky a zla na světě, resp. lidského utrpení. Z největší možné hloubky se snaží tuto otázku zodpovědět Ctirad V. Pospíšil (teodicea), Jolana Poláková (je Bůh skutečně „bezmocný“?) a Sinaj W. Adler (který se svým živým vztahem k Bohu přežil Osvětim). S teologií Kristova kříže se v tomto čísle Teologických textů setkáváme samozřejmě na více místech. Bez postupného chápání jeho smyslu není možné porozumět ani poslání křesťanského života v dnešní době, jak o něm v článku „K čemu ještě křesťanství?“ strhujícím způsobem píše sám Benedikt XVI. Jeho osobní přesvědčení, že Boží láska může pro nás být nenahraditelnou inspirací a silou, potvrzuje řada dalších autorů, kteří se zabývají z různých hledisek lidským následováním Boží lásky: Hermann Stenger, Petr Burda, Cyrila Vondráková, Lubomír Mlčoch, Romano Guardini…
Zbývá dodat, že Teologické texty (kontakt přes www.teologicketexty.cz) se opět těší na své čtenáře.
