Kardinál Miloslav Vlk napsal meditace o smrti a zmrtvýchvstání Krista. Ve svých zamyšleních nad jednotlivými zastaveními Ježíšovy křížové cesty nás přivádí k hlubšímu vědomí o nekonečné Boží lásce a o smyslu nejrůznějších podob utrpení v lidském životě. Kristovo umučení je cestou bolestnou, ale je i cestou Ježíšova vítezství a cestou naděje.
Křížová cesta - 14. zastavení
Zbývá jen najít důstojné místo pro tvůj poslední odpočinek.
Ušlechtilý Josef z Arimatie nabídl svou novou hrobku vytesanou ve skále.
Vojáci hrob zapečetili a drželi s ním stráž.
Byť toto zastavení ukončuje křížovou cestu, pro nás teprve vše začíná.
Hrob je místem vzkříšení. Otevřený, ozářený, slavný, vítězný hrob odhaluje smysl kříže.
V duchu klečíme spolu s Magdalénou u hrobu v zahradě a slyšíme anděly:
„Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen“ (Lk 24,5-6).
Z tvého zmrtvýchvstání se zrodila církev,
obnovila se důstojností člověka jako Božího dítěte a otevřelo se nám nebe.
Pane, děkujeme ti za křížovou cestu, která nás dovedla k vítězné radosti.
Dej, ať své životní cesty procházíme pod tímto zorným úhlem.
Ať nás tvůj kříž vede do života a je perspektivou ve všech našich bolestech a trápeních.
Ať se tvé vzkříšení pro nás stane příslibem našeho budoucího života s tebou.
Provázej nás, Pane, během naší pozemské pouti a dej,
ať se s tebou setkáme tváří v tvář na prahu nového života. Amen.
