Vzdělání věřících a plodnému využití obnovy liturgie měly napomoci bohoslužby slova. V roce 1966 k nim vydal Tomášek zásadní směrnice a v následujících létech jejich konání opakovaně doporučoval, a to jak pro dospělé, tak pro děti. Jejich katechetického potenciálu si později povšimli i církevní tajemníci, a tak je v čase normalizace začali všemožně omezovat.
Se zaváděním obnovené liturgie se spojily i činy, patřící do jiných oblastí než teologických. Vznikala ordinária na texty obnovené liturgie, zpívaná v českém jazyce. První z těch, která se stala trvalou součástí liturgie, složil Petr Eben. V Praze navrhl architekt Aleš Bořkovec první úpravu sakrálního prostoru zcela podle zásad obnovené liturgie.
Celkové oživení, které vnesl koncil do církve, se v naší zemi projevilo i tam, kde bylo poselství koncilu obtížné sdělit, natož veřejně realizovat, totiž v postavení a aktivitě laiků. Svědčí o tom zprávy okresních a krajských církevních tajemníků o realizaci koncilu na jejich území, které podávali podle jednotného zadání.
***
Další ukázku z knihy P. Aleše Opatrného: Kardinál Tomášek a pokoncilní proměna pražské arcidiecéze naleznete zde.
Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství, s jehož svolením ukázky zveřejňujeme.