Žalmy působí na naše city
Jedna zpěvačka z mládežnické kapely v naší farnosti jednou utrousila poznámku: „Nechápu, proč se vůbec nekáže na žalmy!“ Měla pravdu, na žalmy by bylo možné kázat. Jedná se o Boží slovo, které stejně jako jiná biblická čtení může s velkým užitkem posilovat náš duchovní život, zejména je-li podán jejich dobrý výklad. České slovo žalmy je z řeckého psalmoi, což znamená chvalozpěvy. Žalmy jsou tedy biblickým textem, který má ovšem jiný žánr než sbírka zákonů, historické příběhy nebo dopisy, které také z Písma slyšíme ve čteních. Žalmy chtějí působit mnohem více na naše city než na náš rozum. Je zajímavé, že když Pán Ježíš vykládá proroctví Starého Zákona o své osobě, velmi často cituje právě některý ze žalmů.
Žalmy reagují na první čtení
Staří mniši vyvinuli způsob práce s Písmem, který známe pod pojmem Lectio divina. Setkání s biblickým textem nemá zůstat jen četby, ale má přejít v rozjímání neboli meditaci, ústit do modlitby a inspirovat naše jednání. Přesně takto pracujeme s Biblí při velikonoční vigilii: po každém čtení následuje žalm, s jehož pomocí o přečteném textu meditujeme, a po něm modlitba, která rozjímání uzavře. Při velikonoční vigilii se toto opakuje sedmkrát. Ale žalm má při každé mši stejnou funkci – pomoci nám chvíli zůstat u přečteného textu, rozjímat nad ním, pomocí zpěvu na něj odpovědět. Proto jsou žalmy velmi často vybrány tak, aby odpovídaly na první čtení, po němž jsou zařazeny, nebo aby nás naopak připravily na evangelium, které bude následovat.
Protože je žalm Božím slovem, je lepší zpívat jej od ambonu než z kůru. Protože je žalm písní, i kdyby se ve mši zpívalo jen velmi málo, je vhodné zpívat právě žalm.
Lék na rány našeho vlastního trápení
„V knize Žalmů je to nejlepší z toho všeho a přímo prostředek spásy člověka. Každý, kdo v nich čte, může zde nalézt vybraný lék na rány svého vlastního trápení… Žalm mírní hněv, brání neklidu, přináší úlevu ve smutku. Je ochráncem v noci, vůdcem a rádcem za dne; je naším štítem ve strachu, svátečním hodem ve svatosti; je obrazem klidu a zárukou míru a svornosti; tak jako citera vytváří z rozdílných a nestejných hlasů jediný souzvuk písně. Žalm rozeznívá počátek dne, žalmem zní i jeho konec. V žalmu se střetává učení s krásou: zpěv je pramenem potěšení a zároveň nám přináší poučení“ (sv. Ambrož z Milána, 4. stol.).
Užívejte slov žalmů
Když mezi sebou mluvíte,
užívejte slov ze žalmů,
chvalozpěvů a duchovních písní;
ze srdce zpívejte a hrejte Pánu (Ef 5,19).
