Je mnoho těch, kdo sice pohrdli velkými věcmi, zřekli se nesmírného množství zlata a stříbra, opustili obrovské majetky, ale rozrušují se kvůli psacímu náčiní.
Pokud by se vytrvale věnovali rozjímání, a tak si udrželi čistotu srdce, pak by právě toto dobro neztratili kvůli věcičkám nulové hodnoty a nepodstupovali by veliké duchovní nebezpečí. …
Kvůli lásce ke Kristu dokázali opustit veliké věci, přesto se ale nechali spoutat těmi nejbanálnějšími záležitostmi a přemoci svou vznětlivostí. … Nemají cv sobě tu lásku, o níž hovoří apoštol Pavel, a proto se stávají neplodnými. Apoštol Pavel, když hovoří o těchto záležitostech, výslovně praví: „A kdybych rozdal všechno, co mám, a pro druhého do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje“ (1 Kor 13,3).
Je tudíž zřejmé, že dokonalosti člověk nedosáhne ihned – tím, že nebude mít co na sebe, že se vzdá majetku a pohrdne světskou slávou, nebude-li usilovat o dosažení lásky, o jejíchž rysech hovoří apoštol Pavel a která spočívá v čistotě srdce. …
Všechno musíme zaměřovat k hlavnímu cíli, totiž k čistotě srdce, která se projevuje v lásce.
Jan Kassián, Collatio prima, 6n; Paříž 1955, s. 83-85
Převzato z Lectio Divina na každý den v roce 11, str. 127-128,
Karmelitánské nakladatelství 2005
Redakčně upraveno a zkráceno
