„Unser Führer ist Gott!“ (P. Franz Wihan)

Foto: P. Wihan - druhý zleva v první řadě

„Unser Führer ist Gott!“ (Naším vůdcem je Bůh!)

V roce 1937 - ve svých dvaceti devíti letech - začal kněžsky působit v národnostně smíšené farnosti v Sedloňově (Sattel) P. Franz Wihan - kněz malé drobné postavy. Obec ležela v Sudetech v severní části Orlických hor pod horou Vrchmezí.

V důsledku mnichovské dohody byl v říjnu 1938 Sedloňov odtržen od českých zemí a připojen k Říši. P. Franz Wihan ale na místě zůstal. Byl mezi svými farníky velice oblíbený pro svoji pastorační horlivost a vřelý přístup k lidem. Jako odpůrce nacistické ideologie dával svůj odmítavý postoj najevo i v kázáních, kdy v jednom z nich měl pronést větu: „Unser Führer ist Gott!“ (Naším vůdcem je Bůh!).  Vyslovoval se otevřeně rovněž proti válce a mluvil o jejím neblahém konci.

Adventní duchovní setkávání po rodinách

V adventní době v letech 1938 a 1939 připravoval pro své farníky pravidelná duchovní setkání, nazývaná „Heimabend“ (Domácí večer). Takové setkání se v určený den konalo vždy v některé vybrané rodině, kde pak přítomní prožili adventní večer. P. Wihan měl na úvod duchovní promluvu, poté se zpívaly náboženské písně, případně mladí sehráli některou scénku s vánoční tematikou a končilo se rozjímáním a modlitbou.

Toto neformální působení P. Wihana přímo v rodinách a jeho blízký kontakt s lidmi některým aktivistům nacistického režimu v obci vadil. Došlo to až tak daleko, že ho jednou při návratu z Heimabendu pro výstrahu shodili z mostu do potoka.

Koncem prosince 1939 zatčen gestapem a umučen k smrti

Koncem prosince 1939, krátce po oslavě Božího hodu vánočního, byl na udání několika sedloňovských stoupenců nacismu pater Wihan  zatčen gestapem a převezen do vězení v Lanškrounu, později do moravského Šternberku. Útrapy věznění, výslechy a zřejmě i týrání nejspíše podlomily jeho psychické zdraví, protože záhy byl umístěn do Zemské léčebny pro duševně a nervově choré ve Lhotě (Allhütten) u Šternberku. Zde krátce nato 10. března 1940 zemřel - dva dny po svých třicátých druhých narozeninách. Podle úmrtního listu na „akutní zánět ledvin spojený s uremií, ve stavu pomatenosti“ (nelze však vyloučit, že se stal obětí nacistického programu eutanázie).

Starosta Huntířova Josef Bönisch se po obdržení této zprávy ihned obrátil na německé orgány, aby umožnily převézt tělo P. Wihana k pohřbení v rodné obci. Poté, co bylo žádosti vyhověno, byla v podvečer 13. března přivezena zinková rakev s jeho ostatky a umístěna v huntířovském kostele. Doprovázející příslušník gestapa z Hradce Králové vše zkontroloval s přísným upozorněním, že rakev nesmí být otevřena.

Náhlá smrt oblíbeného kněze vzbudila v obci pochybnosti, proto se starosta Bönisch rozhodl toto nařízení ignorovat. Pozdě v noci za přísného utajení vstoupil do kostela spolu se starostou sousední obce Kocléřov, s tamním farářem a se zámečníkem z Huntířova, který zaletovanou rakev otevřel. Pater Wihan v ní ležel nahý, zabalený pouze v černém pytli a po celém těle měl promodralé podlitiny jako neklamné stopy po násilí a týrání. Nemohlo být pochyb o tom, že byl umučen. Následujícího dne 14. března 1940 byl pod dohledem gestapa uložen do hrobu na huntířovském hřbitově.

Život P. Wihana se stává zdrojem nových inspirací

Památka P. Franze Wihana po poválečném odsunu německých obyvatel zapadla v jeho rodné obci v zapomnění. Teprve díky Sdružení Franze Wihana, jež v roce 2002 ve Vítězné-Huntířově založili manželé Ludmila a Tomáš Krejčovi, se začal příběh jeho života postupně odhalovat a stává se pro tento duchovně vykořeněný region zdrojem nových inspirací a naděje.

Dne 29. Června 2018 byla při tradiční česko-německé pouti smíření v huntířovském kostele sv. Jana Nepomuckého požehnána pamětní deska patera Wihana, která pak byla umístěna na jeho průčelí. Zdejší rodák a mučedník nacistického režimu se tak znovu vrací do paměti a historie Huntířova i okolních obcí.

Franz WIHAN

▶ kněz – Diecéze královéhradecká
▶ administrátor v Sedloňově v Orlických Horách (něm. Sattel)
* 8. března 1908, Huntířov-Bukovina (Güntersdorf-Bukowina) nyní součást obce Vítězná u Dvora Králové nad Labem
- 29. června 1934 přijal kněžské svěcení v katedrále sv. Ducha
- Během svého kněžského působení vystřídal farnosti v Trutnově, Hostinném, Karle (Karlsbrunn) u Svitav a nakonec v Sedloňově (Sattel)
- Krátce po Vánocích roku 1939 byl zatčen gestapem, následně pak vyslýchán a mučen
† 10. března 1940, Lhota (Allhütten) u Šternberku
- 14. března 1940 byl pod dohledem gestapa uložen do hrobu na huntířovském hřbitově