Situace čtyřicetidenního života na poušti odpovídá také stavu církve putující „pouští“ světa a dějin. Na této „poušti“ máme my věřící zajisté příležitost učinit s Bohem hlubokou zkušenost, která posílí ducha, utvrdí ve víře, nasytí naději, oživí lásku; zkušenost, která nám poskytne účast na vítězství Krista nad hříchem a smrtí skrze Oběť lásky na kříži.
Tato „poušť“ je však také negativním aspektem reality, která nás obklopuje: vyprahlost, chudoba slov života a hodnot, sekularismus a materialistická kultura, které uzamykají lidskou osobu do světského horizontu existence a odnímají jakýkoli odkaz na transcendentno. Je to prostředí, ve kterém je nebe nad námi temné, protože je pokryto mraky egoismu, nedorozumění a klamu.
Doba na poušti se i přesto může pro dnešní církev stát dobou milosti, poněvadž máme jistotu, že i z nejtvrdší skály může Bůh dát vytrysknout pramenité vodě, která utiší žízeň a občerství.“
PLNÉ ZNĚNÍ katecheze Benedikta XVI.
naleznete ZDE na webu Vatikánského rozhlasu
