Rozhovor s brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem.
V průběhu roku, který byl věnován v církvi kněžím a jejich službě, jsme vám nabídli v seriálu „Vianneyové dneška“ setkání s několika kněžími. Postupně od kněze čerstvě vysvěceného přes kněze déle sloužící jsme se setkali i s knězem, který své kněžské poslání prožívá jako řeholník. V závěru tohoto seriálu vám nabízíme setkání s brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem, který je při České biskupské konferenci od roku 1990 zodpovědný za kněžskou a jáhenskou formaci, za péči o rodiny a za oblast bioetiky. Věříme, že toto setkání je krásnou tečkou za celým cyklem, který měl za úkol nahlédnout do života našich kněží, zjistit jak moc jsou pro ně rodiny důležité, a pomoci nám znovu a možná i trochu jinak si uvědomit, jak důležité je se za kněze modlit.
Jak ovlivnili vaši rodiče a rodina, ve které jste žil, vaše kněžské povolání?
Samozřejmě hodně. Přestože jsem od tří do čtrnácti let vyrůstal bez přímého kontaktu s otcem, který byl v té době za své politické postoje ve vězení, dokázala maminka, starší bratři, širší příbuzenstvo i farnost vytvořit prostředí rodinných vztahů. Právě skrze společné modlitby byli táta i vězněním stejně postižený strýc stále s námi. S vypětím všech sil a ve velkém hmotném nedostatku nás kluky dokázala maminka nenásilně vést k důvěře v Boha a dobrodinci ve farnosti, aniž to věděli, kladli nevyslovenou otázku: Chceš mít také podíl na něčem dobrém?
Na co se snažíte zaměřovat při pastoraci rodiny?
Pokud to jde, tak na všechno. Od výchovy dětí a mladých lidí přes přípravu na manželství, pomoc ženám v naději a maminkám, rodinám, mladým i starým manželům v obtížných situacích až k pomoci těm, jejichž manželství ztroskotalo. A také k tlaku na politiky a struktury veřejné správy. Co ale považuji za skutečně důležité, je snaha, aby tam, kde to jde, nešlo jen o neosobní „mašinérii“, ale o lidský osobní kontakt vyrůstající z modlitby.
Mohou být rodiny vám či ostatním kněžím nějak užitečné? Jak konkrétně?
Ne neprávem se mluví o spojitých nádobách manželství a různých forem zasvěceného života. Stále víc je zjevné, že vědomé prožívání manželství jako povolání přijatého od Boha je spolehlivou a jistou cestou ve světě překotných proměn a ztrát záchytných bodů. Opravdové přijetí povolání manželů ovlivňuje opravdové přijetí povolání zasvěcených osob. A naopak. V každém opravdovém společenství to takto díky Bohu funguje.
Co byste chtěl vzkázat rodinám?
Pravidelně se za vás modlím. Jste jediná správná alternativa pro budoucnost. Jste nadějí. Před řadou let jsem to na Velehradě vyjádřil takto:
Blahoslavení jste vy manželé, kteří jste svůj život postavili na Bohu, své manželství jste přijali jako dar i službu sobě navzájem a v tomto postoji vytváříte prostředí lásky, v němž mohou vyrůstat vaše děti.
Blahoslavení jste vy, kteří jste sobecky neodmítli děti a v důvěře jste v nich přijali Boží dar. Stejně tak i vy, kteří jste přijali cizí děti a staráte se o ně jako o vlastní.
Blahoslavení jste vy, kteří jste starost o váš vzájemný vztah, o vaši rodinu a o výchovu dětí nepostavili až za své zaměstnání a záliby.
Blahoslavení jste vy, kteří si dokážete odpouštět i těžká provinění a začínat znovu, protože právě tím jste znamením milosrdného Boha.
Blahoslavení jste vy, kteří jste lásku neoddělili od odpovědnosti a zůstáváte si věrni, protože právě tím svědčíte o absolutní věrnosti Boží.
Blahoslavení jste vy, kteří jako nejsnazší východisko z těžkostí a krizí, které ke každému manželství patří, nevidíte v rozchodu.
Blahoslavení jste vy, kteří jste se neuzavřeli sami v sobě, ale jste zdravě otevřeni vůči světu okolo vás.
Blahoslavení jste, když se vám kvůli zachování vašeho manželského slibu budou ostatní posmívat a považovat vás za hlupáky. Nebojte se. Vaši odměnu vám nikdo nevezme.
***
Připravila Marcela Řezníčková
Se svolením převzato z časopisu Rodinný život 3/2010
Předplatné či ukázkové číslo si můžete objednat na adrese: Centrum pro rodinný život, Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc, tel.: 587 405 250, e-mail: rodina@arcibol.cz Více o časopisu se lze dozvědět na www.rodinnyzivot.eu
Jak ovlivnili vaši rodiče a rodina, ve které jste žil, vaše kněžské povolání?
Samozřejmě hodně. Přestože jsem od tří do čtrnácti let vyrůstal bez přímého kontaktu s otcem, který byl v té době za své politické postoje ve vězení, dokázala maminka, starší bratři, širší příbuzenstvo i farnost vytvořit prostředí rodinných vztahů. Právě skrze společné modlitby byli táta i vězněním stejně postižený strýc stále s námi. S vypětím všech sil a ve velkém hmotném nedostatku nás kluky dokázala maminka nenásilně vést k důvěře v Boha a dobrodinci ve farnosti, aniž to věděli, kladli nevyslovenou otázku: Chceš mít také podíl na něčem dobrém?
Na co se snažíte zaměřovat při pastoraci rodiny?
Pokud to jde, tak na všechno. Od výchovy dětí a mladých lidí přes přípravu na manželství, pomoc ženám v naději a maminkám, rodinám, mladým i starým manželům v obtížných situacích až k pomoci těm, jejichž manželství ztroskotalo. A také k tlaku na politiky a struktury veřejné správy. Co ale považuji za skutečně důležité, je snaha, aby tam, kde to jde, nešlo jen o neosobní „mašinérii“, ale o lidský osobní kontakt vyrůstající z modlitby.
Mohou být rodiny vám či ostatním kněžím nějak užitečné? Jak konkrétně?
Ne neprávem se mluví o spojitých nádobách manželství a různých forem zasvěceného života. Stále víc je zjevné, že vědomé prožívání manželství jako povolání přijatého od Boha je spolehlivou a jistou cestou ve světě překotných proměn a ztrát záchytných bodů. Opravdové přijetí povolání manželů ovlivňuje opravdové přijetí povolání zasvěcených osob. A naopak. V každém opravdovém společenství to takto díky Bohu funguje.
Co byste chtěl vzkázat rodinám?
Pravidelně se za vás modlím. Jste jediná správná alternativa pro budoucnost. Jste nadějí. Před řadou let jsem to na Velehradě vyjádřil takto:
Blahoslavení jste vy manželé, kteří jste svůj život postavili na Bohu, své manželství jste přijali jako dar i službu sobě navzájem a v tomto postoji vytváříte prostředí lásky, v němž mohou vyrůstat vaše děti.
Blahoslavení jste vy, kteří jste sobecky neodmítli děti a v důvěře jste v nich přijali Boží dar. Stejně tak i vy, kteří jste přijali cizí děti a staráte se o ně jako o vlastní.
Blahoslavení jste vy, kteří jste starost o váš vzájemný vztah, o vaši rodinu a o výchovu dětí nepostavili až za své zaměstnání a záliby.
Blahoslavení jste vy, kteří si dokážete odpouštět i těžká provinění a začínat znovu, protože právě tím jste znamením milosrdného Boha.
Blahoslavení jste vy, kteří jste lásku neoddělili od odpovědnosti a zůstáváte si věrni, protože právě tím svědčíte o absolutní věrnosti Boží.
Blahoslavení jste vy, kteří jako nejsnazší východisko z těžkostí a krizí, které ke každému manželství patří, nevidíte v rozchodu.
Blahoslavení jste vy, kteří jste se neuzavřeli sami v sobě, ale jste zdravě otevřeni vůči světu okolo vás.
Blahoslavení jste, když se vám kvůli zachování vašeho manželského slibu budou ostatní posmívat a považovat vás za hlupáky. Nebojte se. Vaši odměnu vám nikdo nevezme.
***
Připravila Marcela Řezníčková
Se svolením převzato z časopisu Rodinný život 3/2010
Předplatné či ukázkové číslo si můžete objednat na adrese: Centrum pro rodinný život, Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc, tel.: 587 405 250, e-mail: rodina@arcibol.cz Více o časopisu se lze dozvědět na www.rodinnyzivot.eu
