Navigace: Tematické texty N Nebe, věčný posmrtný životNaděje na věčný život - rekolekce ve Vatikánu (9. 3. - 14. 3. 2025) 10. Život není film postrádající smysl, ale dílo výjimečného režiséra
10. Život není film postrádající smysl, ale dílo výjimečného režiséra
10. Nechat se proměnit
(Pátek 14. března, 9:00)
Život se svou krásou i těžkostmi před nás staví zásadní otázku: jaký smysl má naše putování tímto světem, když všechno jednou končí? Bez naděje na věčnost nás může tíha reality zdrtit nebo přimět k cynismu a tlačit nás k rezignaci. Svatý Pavel navrhuje, abychom upřeli svůj pohled na neviditelné věci, které jsou věčné.
Lidstvo je poznamenáno fyzickým úpadkem, ale den za dnem dochází k vnitřní obnově. Všechno, co zdánlivě zaniká, má ve skutečnosti větší určení: Bůh nás stvořil pro vzkříšení, a to není utopický sen, ale přirozená logika existence povolané k plnosti.
V tajemství Kristova kříže a vzkříšení Bůh dovedl svůj plán lásky k naplnění. Zdánlivá porážka Ukřižovaného je ve skutečnosti zjevením Otce, který se svých dětí nevzdává. To znamená, že náš život není ponechán náhodě, ale je součástí plánu osvojení a vykoupení, který z nás činí milované děti určené pro věčnost. Vše, co prožíváme - radosti, smutky, úspěchy i neúspěchy -, je součástí neustálé proměny, podobné proměně semene, které svou smrtí vytváří nový život. Tak i my, ačkoli procházíme hranicí smrti, jsme určeni k novému a slavnému životu.
Tato proměna není pouze budoucí, ale začíná již nyní. V eucharistii totiž dochází k tajemné výměně: nabízíme Bohu svůj život a na oplátku přijímáme samotného Krista, který nás proměňuje ve své lásce. Při každé mši svaté, kterou slavíme, je vše, co jsme, přijato do života Krista, který to s sebou bere k Otci. Nejde o symbolický obřad, ale o skutečný proces proměny naší osoby, díky němuž se již v přítomnosti podílíme na věčném životě.
Nevíme přesně, jak vše skončí, ale víme, že to, čím budeme, už v nás klíčí. Nejsme určeni k nicotě, ale k budoucnosti plné naděje. Tato jistota vše mění: náš život není nesmyslný film, ale dílo napsané a režírované mimořádným Režisérem, který nás zve, abychom upřeli svůj pohled k věčnosti a s důvěrou kráčeli k Němu. Je to reálný fakt: Bůh zplodil děti a mezi tyto děti patříme i my. Budoucnost před námi zůstává jako plán lásky, který je jen částečně odhalen. To, co vidíme dnes, je však již nádherné: jsme milované děti, občané nebe, žijící pro Boha a navždy.
Shrnutí meditace kazatele papežského domu P. Roberto Pasolini OFMCap
Se svolením převzato z webu Slovenské sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.