Navigace: Tematické texty K KřesťanstvíKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Experiment lásky (Anton Srholec)
Citáty z knihy: Experiment lásky (Anton Srholec)
Existuje nepsaný zákon, že každá velká pravda musí být pošlapána, zesměšněna, pošpiněna, a když podobně jako křesťanství u nás unese tato ponížení, stává se zajímavou, hodnou úcty.
Křesťanství méně dogmatické. Ekumenické. Vyjádřené i v nových společenstvích a formách. Na slovech tolik nezáleží, když vycházejí z milujícího srdce.
Vědecký svět měl sám přinést ráj, a stal se pravým opakem. Neodpovídá nám ani na jeho soužení a trápení. Prožíváme zklamání nad tolika energiemi, které jsme do tohoto světa proinvestovali.
Kdyby se ale Církev stala součástí tohoto světa, musela by s ním zahynout. Neměli bychom místo víry v obrodu a záchranu toho starého raději hledat a žít cosi radikálně nové? Kde jsou světci našich dní?
Všechno je jen restaurace minulosti, glorifikace dějin, nebo adaptace na tento svět. Skuteční křesťané budou mystici uprostřed všedního života. Už to nebude trvat staletí. Dějiny se zrychlily. Přejdou jen desetiletí a na naši osvícenou dobu se budou lidé dívat jako na dobu otroctví a temna.
Co se dnes děje, je překrucování pravdy, otravování přírody a drancování jejích pokladů. Hrozí nám, že budoucí generace bude žít jako na spáleništi Sodomy.
Nejsmutnější je dnes už ten otrávený, duchovně zabitý člověk. Jen v Kristu může najít svou naději.
(Anton Srholec: Experiment lásky, Na ceste 1989, 31)
…
Křesťanství je živý, rostoucí organizmus. Jakmile něco vybuduje, musí to opustit a hledat nové syntézy. Když stavíš dům, nemůžeš stále zůstat u základů. I ty byly kdysi jen experimentem, který se podařil. Stavíme další poschodí. Základy předpokládáme, uznáváme, ale u nich nemůžeme zůstat, nebo by nás život přemohl. Třeba zachovat projekt, respektovat základ a mít odvahu v Duchu budovat nové poschodí. (36)
…
Církev je třeba připravovat na nové tisíciletí. Musíme se zřeknout mocenských postojů, neboť všude jsme v menšině.
Myslím, že je správný přesun těžiště naší pozornosti a lásky na člověka. Velcí kněží a světci minulosti plakali, když rozjímali o umučení našeho Pána. Mně je líto lidí. Až k zadušení líto, když vidím, že jdou zlou cestou, a nevím, jak je od ní odvrátit. Toto chtěl Kristus. To není jen úlohou kněží, ale nás všech. Vždyť jsme všichni Božím lidem. Všichni jsme přece bratry v Kristu, který nás svou smrtí vykoupil a sjednotil.
(...)
Cílem není náboženství, ale život v Bohu a pro Boha. (52)
(...)
Moudrost řešení je v intenzitě, s kterou prožíváme přítomnou chvíli, a v důvěře, že i v budoucnu nám Pán dá sílu a zabezpečí ochranu. I naši pronásledovatelé jsou našimi spolupracovníky. Učí nás bdít a zpívat čistě, jak se sluší. Jejich podezřívavý zrak nás stále sleduje. (...)
O co vlastně jde v tomto našem křesťanství? O to, abys kráčel správným směrem. Abys byl věrný v dobrém i zlém, ve zdraví i v chudobě, ať tě chválí, nebo haní. Jde o to, zda v nás roste Kristus. Zda je Bůh stále více transparentní v našem myšlení, slovech i činech. Zda to duchovní převládá a ovládá to, co je hmotné a dočasné. (53)
(Anton Srholec: Experiment lásky, Na ceste 1989, 52-53)
Autor: Anton Srholec
Související texty k tématu:
Církev
- Snáším neomalené chování druhých (Řehoř Veliký) Ve stavbě nese jeden kámen druhý. Každý kámen spočívá na nějakém jiném. Právě tomu tak je i v církvi.
- Bída církve Moje představa o církvi byla moc pěkná, ale příliš naivní.
- Chybující Petr – základ církve Katolická církev – přes všechny vnitřní i vnější problémy a různé skandály – vytrvala ve věrnosti Ježíšovým příkazům už dva tisíce let.
- Co se nám vybaví, když se řekne církev? Často asi především její hierarchická podoba. Ale je to ten jediný a pro dnešní svět skutečně nejvýstižnější obraz církve?
- Církev byla dřív lepší „V minulosti byla církev lepší“, slyšíme občas. Zidealizovaný pohled na minulost církve ale vede k zoufalé touze po něčem, co nikdy nebylo.
- Církev je - v určitém smyslu - ovdovělou matkou Církev má odvahu ženy, která pečuje o svoje děti, aby je dovedla na setkání se svým Ženichem.
- Církev se obejde bez biskupů – eklesiologie Oty Mádra Církev potřebuje opravdové duchovní lidi, má-li obstát v situaci ohrožení.
- Církev zůstává vzdor vlnobití světa stále pevná Nikoli náhodou zůstává Boží církev vzdor všemu vlnobití světa stále pevná.
- Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! „Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! Jak jsi mě nechala trpět, avšak tolik ti dlužím!
- Mnohé mocnosti se snažily a snaží církev zničit, ale budou zničeny Kolik jen mocností se v průběhu dějin snažilo – a snaží – zničit církev jak zvnějšku, tak zvnitřku...
- První křesťané neutíkali ze světa kvůli jeho ´zkaženosti´ Podivné a úzkostné stahování se do obranných postojů vůči světu.
- Prvotní církev v první řadě neanalyzovala situaci, ale modlila se... (Benedikt XVI.) Uprostřed těžkostí a v ohrožení se první křesťanské společenství nepokouší o nějakou analýzu...
- Reforma církve dle ďáblovy strategie Když nepřítel – ďábel – útočí na církev, snaží se jí především zabránit v ...