Živý Betlém - Horní Staré Město Trutnov 2 / D další Živý betlém 1

Živý Betlém - Horní Staré Město (Trutnov 2)

SCÉNÁŘ '96


1. ÚVODNI slovo Konferenciéra (přivítání všech zúčastněných, přiblížení této události před 2.000 lety - důvod proč si ji připomínáme i my tímto způsobem, Ježíš - Vykupitel celého světa, slíbený Mesiáš dlouho předpovídaný. Možnost převyprávět nebo přečíst úryvek Lukášova evangelia 2, 1-20 , druhá kap. verš 1 až 20 nebo kratší úsek s tím, že konec úryvku bude obsahem rozhovoru s prvním z dospělých pastýřů-prvním ze tří členů desetičlenné Scholy z městského kostela.)

2. PRVNÍ PŘEDSCÉNA (Konferenciér vede rozhovor s dosp. Pastýřem, aby uvedl 1.scénku dětí, která pojednává o pastýřích)

3. PRVNÍ SCÉNKA DĚTÍ (pojednává o pastýřích)







BETLÉMŠTÍ PASTÝŘI
( M. Holková - vánoce 1983 )


Účinkující: chlapec, děvče, Kuba, Janek, anděl, sv.Josef, sbor zpěváčků

Děvče: Ježíšku milý, víme, že děti máš rád. Proto si chceme s tebou hrát. Kdybys žil mezi námi jako chlapeček malý, děti by rádi si s tebou hrály. Ty bys byl dobrý kamarád.

Chlapec: Pojďte děti k jeslím blíže, zahrajem si na pastýře Jezulátku k potěšení, ať mu v jeslích smutno není.

Janek: Já jsem bača přepečlivý na betlémské pláni. Moje hůl ovečky bílé před zlým vlkem chrání.

Kuba: Hvězdy dneska krásně svítí. Janku mě se nechce spát.

Janek: Tak zůstaňme ještě venku, posedím s tebou(vámi) rád.

Kuba: Bílé mráčky na obloze věští pěkný čas. Ale tamhle, Janku, vidíš? To je divný jas.

Janek:Slyším hudbu, jak by harfa tam někde zněla. Pohleďte Kubo, teď se rozsvítila noční klenba celá.

Sbor: zpívá koledu

Anděl: V nebeském kraji ve skalní stáji v jesličkách leží děťátko Boží. To je váš přítel,
světa Spasitel. Pospěšte k němu, klanějte se mu. Jsou tam s ním Josef a Maria. Sláva buď Bohu! Gloria!

Sbor: do ztišení: Gloria! Gloria! Gloria!

Janek: To je mi ale Kubo zpráva, tu věru slyším rád! Až se mi štěstím točí hlava, že Betlém Spasitele hostí a my pastýři prostí Jej smíme uvítat.

Kuba: Opravdu, to je pro nás čest, vždyť On je Pánem země i hvězd. Nesmíme dlouho otálet, pojďme jej Janku, hledat hned.

Janek: Jestli mě paměť neklame, jeskyni snadno poznáme. Není to daleká cesta, je to hned na kraji města.
Kuba: vezmi tam, Janku, s sebou sýr, Já vezmu kousek chleba, ten co nám od rána zbyl. Snad jej tam bude ve stáji třeba.

Sbor: zpívá koledu

Janek: Klaníme se ti, Ježíšku maličký, jen sladce dřímej v náručí Matičky.

Kuba: Jsi jako růže s poupátkem, překrásná svatá Paní. Tvůj milý úsměv hřeje nás jak Boží požehnání.

Janek: Děkujeme ti mnohokráte, že jsi nám zrodila Děťátko svaté.

Kuba: Josefe dobrý, převezmi naše dary, promiň, že chléb je už trochu starý. Snad ti to nevadí, dáváme z mála, ale rádi.

Josef: Každého daru cena pravá je v tom, že se nám z lásky dává. Hospodin žehná vždycky všem, kdo se s jinými ochotně dělí. Až vaše duše opustí zem, budete přebývat s anděly.

Kuba a Janek: Hospodine Pane náš, ty jsi naše pevná stráž, děkujem Ti dnes vřele, žes nám poslal Spasitele. Dej nám slabým dosti síly, bychom Kristu věrni byli. Amen.

Děvče: Teď už si přestaňme hrát, musíme Děťatku zazpívat. Jeho sláva nejen v nebi září, je zde živé - na oltáři !

Všichni: zpívají koledu.


*********



4. DRUHÁ PŘEDSCÉNA (Konferenciér vede rozhovor s dosp. Pastýřem, aby uvedl 2.scénku dětí, která pojednává o třech králích)


5. DRUHÁ SCÉNKA DĚTÍ ( o návštěvě třech králů)









KLANĚNÍ TŘÍ MUDRCŮ

(Marie Holková)


Účinkující: děvče, chlapec, Kašpar, Melichar, Baltazar


Děvče: Pojďte si děti s Ježíškem hrát. On si nás v nebi poslechne rád.

Chlapec: Proč jenom v nebi? Z oltáře se na nás Ježíšek dívá. Vždyť svatá Hostie je přece živá.

Děvče: Tak pojďme už. A k jeho chvále si zahrajeme na Tři Krále.
- - -
Kašpar: Hola, občané betlémští! Komu z vás se poštěstí podat nám dobrou zprávu? Kdo z vás má bystrou hlavu, bohatá odměna ho nemine.
děvče: Jémine, jémine! To jsou k nám vzácní hosté! Lidičky, lidičky, kde jste? Vidíte ty krásné karavany? Pojďme uvítat vznešené pány.

Melichar: Přijíždíme k vám z veliké dáli složit poklonu Děťátku-Králi. Povězte. kde ho hledat máme? Rádi vám za to odměnu dáme.

Děvče: Náš pán král Herodes sídlí v Jeruzalémě. To přec ví celá země. Pěkně jste popletli tu svou cestu. Jen se obraťte k hlavnímu městu.

Baltazar: Že jsme se zmýlili? To se mi nezdá. Vždyť nás sem vedla překrásná hvězda.

Kašpar: Herodes přece řekl nám - že by to od něj byl jen klam? - hledejte Dítě v Betlémě. Hovořil s námi dojemně. Nebude prý mít v duši klid, přijďte se také poklonit.

Chlapec: Něco vám řeknu vzácní páni. Sloužil jsem tehdy na betlémské pláni, když v noci zazměl podivný šum. Andělé slétli k pastýřům. Bylo jich jako na nebi hvězd. A zpívali nám krásnou zvěst. Děťátko že se narodilo, aby svět z hříchů vykoupilo. Že je to slavný budoucí Král.

Baltazar: Povídej, povídej dál. Hlavně - kde že se narodil? To On je naší cesty cíl.

Chlapec: V jeskyni v jeslích tiše ležel. Já jsem tam s pastýři také běžel. Děťátko malé jako každé jiné, jen z oček jako když blaženost plyne. Vzpomínka na ně dosud mi duši zlatí. A kdo jste vy, smím-li se ptáti?

Kašpar: Přicházím, chlapče, z východu. Jsem Kašpar, věkem velmi stár. Zde v našem druhém průvodu zas přítel, jménem Baltazar. Ač před Bohem jsme pouhý prach, bádáme oba ve hvězdách.

Chlapec: Pověz mi ještě, muži vědy, kdo je ten třetí, ten hodně snědý?

Melichar: To je Baltazar z jižní říše, kde slunce stále sálá. O svatých věcech čte a píše. Všude zní o něm chvála.

Baltazar: Všichni lidé jsme Boží děti. Nezáleží na barvě pleti. Pán Bůh má všechny stejně rád. I my se máme milovat.

Kašpar: Pojďme již, přátelé, k jeskyni. Navštivme rychle vzácné Dítě. Sluhové, předveďte velbloudy se všemi dary, ale hbitě.

Chlapec: Jen žádný kalup, vzácní páni! V jeskyňce už teď nikdo nebydlí. Kam dali Dítě, nemám zdání. Našli mu asi lepší obydlí.

Melichar: Jestli se mi to nezdá, jestli to není pouhý sen, pohleďte - na nebi svítí hvězda, ač je přec bílý den.

Baltazar: To je ta, která nás sem vedla, která pak ve městě náhle zbledla.

Kašpar: Už vidím. Není to klam. Pospěšme, přátelé, tam, kde velká hvězda stojí. Za ní se další hvězdičky jak z úlu zlaté včeličky nad jedním domkem rojí.

Chlapec: Ach, to je krása! Jako tehdy u jeskyně. Matka má Synáčka na svém klíně. Právě s ním usedla na zápraží. Již pohled na ni srdce nám blaží. Údivem rozevřela krásně oči. Kdože to u jejich nohou klečí?

Kašpar: Klaníme se ti, Světlo světa. Ani ta nejkrásnější věta nemůže vyslovit, co srdce cítí. Kéž bychom s tebou Králi náš, na věky směli žíti!

Melichar: Má cesta byla dlouhá. Vedla mě k tobě touha. Mé srdce je s tebou spjaté. Dovol, Děťátko svaté, ať jako projev lásky, smím pohladit tvé vlásky.

Baltazar: Já černý Baltazar, cítím v svém srdci žár. Tropické slunce je jiskra jen malá oproti lásce, jež ve mně teď k tobě vzplála.

Kašpar: Zde je zlato, hle jak se třpytí!

Melichar: Vzácná mast z léčivého kvítí.

Baltazar: Kadidlo, které vonný dým dává. Tím se zvětšuje Boží sláva.

Kašpar: To vše jsou dary od nás, Děťátko Boží. Sluhové naši je k nožkám tvým složí.

Melichar: Neříkáš nic, jen se usmíváš. Vím, že nám mnohem více dáš.

Baltazar: Z lásky k nám, lidem, přišlo jsi na svět z nebe. Chválíme Matku tvou, skrze ni chválíme tebe.


Všichni (zpívají následující text na nápěv vánoční písně Jak jsi krásné Jezulátko):
Přišli páni z velké dáli , poklonit se nebes Králi , Děťátku chudému, Ježíšku malému.
Klaníme se ti, svaté Dítě. Jsi překrásné, miluji tě. Z lásky jsi přišlo k nám. Z lásky ti srdce dám.

Děvče: Tak už si přestaňme hrát! Ježíšek musí teď spát. Je ještě Drobeček maličký. V náručí svaté Mamičky sladce už dřímá.

Chlapec: A nebude mu zima?

Děvče: Ale neboj - nebude.

Chlapec: Tak to je prima. Ježíšku, dobrou noc! Máme tě rádi moc a moc.

6. TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ SCÉNA (Konferenciér vede rozhovor s dosp. Pastýřem, aby zakončil 2.scénku dětí, která pojednávala o třech králích a aby se rozloučil se všemi diváky a vyzval je ke společnému zpívání koled)


++++++++++++++