Navigace: Tematické texty K KřestDelší texty Křest a postní doba (Aleš Opatrný)
Křest a postní doba (Aleš Opatrný)
Postní doba a křest
Postní doba není především cvičením v sebezapírání, ale je přípravou na Velikonoce, tedy na slavnost našeho vykoupení. A vykoupení se v tomto pozemském životě k člověku zcela zásadně a jedinečně přiblíží křtem.
Proto jsou Velikonoce odedávna privilegovaným termínem křtu a postní doba vrcholnou dobou přípravy katechumenů na jeho přijetí. A proto také ti, kdo byli pokřtěni, se mají připravit kajícností na obnovu svého křestního rozhodnutí a zasvěcení, kterou liturgie nabízí o velikonoční noci.
Víra je celoživotním rozhovorem s Bohem
Víra a křesťanský život je v podstatě celoživotním rozhovorem s Bohem. Bůh řekl ve křtu ke každému křtěnému člověku veliké a neodvolatelné „ano“. „Jsi můj člověk, chci tě a počítám s tebou na věky!“ Naše víra a náš život jsou potom odpovědí na toto „ano“. Bůh k nám ale dál mluví ve slovech Písma, ve víře a učení církve, ve velkých i malých životních událostech. A my ho lépe nebo hůře vnímáme, lépe nebo hůře mu odpovídáme. Proč mnohdy hůře nebo špatně? Protože jsme zaujati mnohými věcmi víc, než jeho „hovorem“ k nám. Protože nemyslíme na to, co nám už řekl a nemáme na mysli to jeho zásadní vše měnící „ano“, které nám řekl v našem křtu.
V čem může být užitečný půst?
V čem tedy může být v této souvislosti užitečný půst, tedy postní doba? Právě k tomu, aby se náš „hovor s Bohem“ odvíjel lépe. Není tím myšlena jen modlitba, ale celé naše žití, celý náš vztah s Bohem, procházející naším životem. Zůstaňme u znázornění života z víry jakožto rozhovoru. Když s někým hovoříme, může být náš hovor rušen: hlukem, vyzvánějícím telefonem, tím, že nám do něho vstupuje nějaký příchozí. A kromě toho můžeme být v rozhovoru nepozorní, nevnímaví, posloucháme jen „na půl ucha“, myslíme na své starosti a nevnímáme to, co má druhý člověk na mysli. To všechno rozhovor znehodnocuje. Odříkání v postní době čili půst, vnímání a rozjímání slov Písma čili větší pozornost vůči Božímu slovu, dělení se o to co máme s druhými, čili almužna a v neposlední řadě uvažování o tom, co znamená pro nás osobně náš křest a z toho plynoucí důvěrný rozhovor s Bohem, čili modlitba, to všechno může odstraňovat rušivé a momenty v našem celoživotním rozhovoru s Bohem. Pomáhá nám to, abychom v životě lépe slyšeli Boží „ano“, které nám bylo řečeno ve křtu a které je dál Bohem rozvíjeno a abychom na toto všechno lépe odpovídali. Jinak řečeno: půst má svůj křesťanský smysl jen tehdy, jestliže nás přibližuje k Bohu ať už tím, že z života odstraňujeme to, co rozhovor s Bohem ruší, nebo tím, že se projevy lásky k bližním přibližujeme láskyplnému a štědrému postoji Boha, který „tak miloval svět, že dal svého jednorozeného syn, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3,16)
Autor: Aleš Opatrný
Související texty k tématu:
Křest
- Křest - Pramen života Zříkám se satana a věřím v to, co církev – to je základ křtu
- Křest jako dar. Jak žít ze křtu. Úkol pastorace, duchovního doprovázení, katechizování.
- Křest není obřadem minulosti, nýbrž setkání s Kristem, které utváří veškerou existenci pokřtěného
- Obnova křtu, křestního vyznání včetně zřeknutí se Zlého Obnova křestního vyznání z liturgie velikonoční noci.
- Příprava na křest a první svaté přijímání Pomůcka k přípravě dospělých na křest a na biřmování.
- Příprava dospělých na křest (pomůcka pro vedoucí) Křty dospělých v naší zemi jsou součástí života církve u nás,...
- Příprava rodičů na křest dítěte Setkání s rodiči před křtem či příprava na něj je mnohdy pro rodiče dítěte prvá, nebo až po dlouhé době opakovaná příležitost k setkání s církví.