LITURGIE V POSTNÍ DOBĚ (05.03.01)

Začátek postní doby mě zavedl k otázce, zda forma, ve které se v našich kostelích během postu obvykle slaví liturgie, odpovídá účelu a rázu této doby. Je nutné strávit kázání postní doby denodenním opakováním variací na téma odříkání, sebezápor, půst, pokání apod., nebo je pastoračně a liturgicky vhodnější přenést hlavní zřetel na fakt, že postní doba je přípravou Božího lidu na Velikonoce tím, že bude mít možnost více vniknout do tajemství vykoupení, smířit se s Bohem a lidmi, obnovit víru, být připraven konat Boží vůli, přetrhnout pouta náklonností ke hříchu, ...?

Je opravdu vhodné liturgii doprovázet kancionálovými písněmi (3xx), které většinou zcela nevyhovují vnímání dnešního člověka ani tomu, aby opravdu pomohly "hlouběji proniknout do tajemství Velikonoc" (vst. modl. 1. ned. post.)?

Jaké jsou vaše zkušenosti a pocity z prožívání liturgie v postní době (vč. všedních dní) ve vašem kostele? Jak vám vyhovuje skladba písní při mši v postní době? Těším se na příspěvky k tématu!

autor: David Vopřada



Odpovědi(6):
LITURGIE V POSTNI DOBĚ (11.04.01)
Postni doba je pro mne dobou radostnou.Je to jine nez radostna doba vanocni, plna ocekavani narozeni ditete, ktere zachrani (spasi)svet. Tady vlastne to ocekavani dochazi naplneni. A za tim jakoby smutnym cekanim se skryva radost, vzdy na Bilou sobotu znovu citim, ze Pan zije, zde ve mne v Tobe...v cele cirkvi. A to vse, co se v tyto dny v kostele deje, ta postni priprava nechce po nas ztrapenou tvar a narikani (alias farizeove, kteri kdyz se postili ...). Vzdyt radostneho darce miluje Buh. Postni liturgie a postni doba je pro mne oslavou narozeni pro novy zivot. A jako kazdemu narozeni a zrozeni predchazi i v lidskem zivote strach a uzkosti jak to dopadne a pak jak je po vsem prichazi uleva a radost. A tato velikonocni radost je nad radosti. A tak kazde velikonoce spolu s Nim umirame sobe, svym slabostem a malostem, abychom znovu s nim vstali k zivotu. A to si snazim (nekdy lepe-jindy hure) kazde velikonoce znovu a znovu pripominat. A dekuji za postni liturgii, ktera mi vsechno toto lepe priblizuje.
autor: Jana

POSTNI LITURGIE (06.04.01)
Ja mam dobu postni velmi rada. Vzdycky prozivam na msi sv. postni pisnicky a zvlaste postni liturgicke texty, ktere upozornuji na nasi zavislosti. Ve svete je toho hodne, co nas od Boha odvadi, jenom Buh je ten, na kterem mame byti zavisli. Postnim prozivanim liturgie se osvobozujeme a prichazime bliz k Bohu.
autor: Pavla

PŮST JE O OBRÁCENÍ (20.03.01)
Chtěla jsem jen říci, že liturgie (a to je např. i svátost smíření) se neskládá jen a hlavně ze špatných písní a kázání. A že ji taky spoluvytvářím svým postojem, svou účastí, svou modlitbou. Půst chápu jako exkluzivní dobu pro srovnání se s Bohem v Jeho světle a očištění. Je známo, že mnozí katolíci se tváří smutně nejen postě. Při poznání svých hříchů a podstaty hříchu vůbec se jinak člověk ani tvářit nemůže. Radost a pokoj plynou z něčeho jiného. A tady si myslím, že je ten problém - zda to "jiné" známe - jak to hezky řekl Miki, a zda se o tom dostatečně mluví a káže, zda se to žije.
autor: Martina

V ČEM SE LIŠÍ ADVENTNÍ A POSTNÍ DOBA? (08.03.01)
Kladu si otázku, proč se každoročně těším na adventní liturgii, ale na postní liturgii ne. Vždyť i advent je dobou postu a přípravy, a přeci je v něm cítit jaký si duch naděje a očekávání (ad-venire). Chybí mi ono radostné očekávání spásy, pro které si odříkáme... Cílem přeci není půst ale spása, radost z Hospodina (a to i v postu), vždyť on je naší jedinou ale i jedinečnou nadějí. Proč to tak málo v této době slyším. Není půst tou nejintenzivnější doubou pro hledání motivu chval, které mají vytrysknout při oné Veliké noci?
autor: Miki

S PRAXÍ SE TO MÁ...? (07.03.01)
Vůbec nepochybuji o hodnotě postu a asketických prostředků tak, jak učí církev. Zcela se ztotožňuji s tím, že liturgické texty - jak mešní modlitby, tak čtení i breviář - mluví k srdci člověka během této doby velmi jasně a krásně. Jak jste zmínila, půst je - spolu s modlitbou a almužnou - PROJEVEM obráceného člověka. Jak ale skutečně 'dnes' slavíme mši tady v Čechách během postní doby? Jak moc z nás v kostele v březnu čiší naděje lidí, kteří se obracejí k Bohu? Hledí naše tváře vstříc Veliké noci? Musejí být katolíci během těch 40 dní postní doby chmurní, melancholičtí a do sebe stažení? Do jaké míry nás to disponuje k dalším projevům obráceného člověka - modlitbě a almužně?
autor: David Vopřada

LITURGICKÉ TEXTY JSOU KRÁSNÉ (06.03.01)
Myslím, že liturgické mešní texty a příslušná čtení z Písma svatého v době postní jsou opravdu krásné a výmluvné. Souhlasím s tím, že postní písně z kancionálu nejsou většinou právě nadčasové. Lepší jsou Mešní zpěvy. Nemohu objektivně hodnotit náplň všech kázání. Domnívám se ale, že odříkání, sebezápor, půst, atd. souvisí s tím, co jmenujete dále - vniknout do tajemství vykoupení, smířit se s Bohem a lidmi, atd. Krátce – obrátit se a konat pokání, abych mohl být očištěn k životu s Bohem. Podle KKC je důležité vnitřní pokání, obrácení srdce, které má tyto projevy: modlitba, půst a almužna. Velmi krásně se na toto téma hovoří v čl.1427-1439. Slyšela jsem hezké úvahy na téma – co ušetřím postem (čas, peníze, …) mohu věnovat – Bohu (v modlitbě), rodině, nemocným, chudým. Osobně si myslím, že by se mohlo častěji kázat o modlitbě a o obrácení k Bohu – o snaze být svobodný ke spojení s Bohem – a to ne jen mým úsilím, ale především mocí Boží, o kterou prosím a které se otvírám.
autor: Martina