Navigace: Tematické texty N Nanebevstoupení PáněKrátké texty, citáty Nanebevstoupení - krátké citáty
Nanebevstoupení - krátké citáty
Ježíš vstoupil na nebesa a sedí po pravici Otcově.
Co znamená to, že Ježíš sedí po pravici Otcově, jak si to máme představovat? Symbolika tohoto sdělení je jasná. Místo po pravici je nejčestnější, nejvýraznější, jedinečné.
A to je ta nejdůležitější věc: Jeden z nás je u Boha Otce. Jeden z nás je proměněn a je u Boha. V Janově evangeliu Ježíš říká: "Jdu, abych vám připravil místo." Ježíš s námi tedy počítá. Proto, jestliže svým křtem patříme k Ježíši, toto místo po Otcově pravici je umístění, které Ježíš začíná připravovat i nám. Vždyť přece "máme své občanství v nebesích, odkud očekáváme Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy..." (Flp 3,20-21)
My máme svou vlast v nebi, v besprostřední blízkosti Boží, protože jsme Kristovými bratry a sestrami.
Svatý Pavel říká, že Kristus je hlava a my jsme údy jeho těla. My jako církev ke Kristu tedy neoddělitelně patříme...
(Z knížky P.Aleše Opatrného: "Credo": str. 36nn (mírně upraveno))
+
Osud našeho světa není s konečnou platností ponechán v rukách žádných armád, ani vládců, ani žádné slepé náhody nebo zákonitosti, ale je v rukách moudrého a milujícího Otce a Ježíše Krista - Pána nade vším, který před svým nenebevstopením řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi... Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku" (Mt 28,18.20).
(Podle J. Porubčana)
/Každý den s Bohem, str.171/
+
Dnes si připomínáme, že Ježíš Kristus vystoupil na nebesa. Kéž tam s ním vystoupí i naše srdce!
Jako on vystoupil a přece se od nás nevzdálil, tak i my jsme s ním již v nebi, ačkoliv se s naším tělem ještě nestalo to, co máme slíbeno.
On je již vyvýšen nad nebesa, a přece v nás na zemi trpí každou bolestí, kterou jako jeho údy zakoušíme. Sám to dosvědčil, když shůry volal: Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?! anebo když řekl: Měl jsem hlad a dali jste mi najíst...
On, ač je tam, je také s námi; a my, třebaže jsme zde, jsme také s ním.
On neopustil nebe, když k nám odtamtud sestoupil; a stejně neopustil ani /žádného z/ nás, když znovu vstoupil na nebesa. Poněvadž on je naše hlava a my jsme jeho tělo.
On, jako Syn Boží se stal jedním z nás a my jsme se stali skrze něho dětmi Božími. Vždyť apoštol Pavel říká: Jako je pouze jedno tělo, i když má mnoho údů, ale všechny údy těla, přestože jich je mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu i u Krista.
(Svatý Augustin)
/Denní modlitba církve= Breviář, sešit 2, str. 295/