Nová komedie o Esteře

Podle Fr. Vocedálka napsala Dana Bláhová

OSOBY A OBSAZENÍ:

ESTER
KRÁL
MARDOCHEUS
HAMAN
SLUŽEBNÍK
1. SOUSEDKA
2. SOUSEDKA
3. SOUSEDKA
4. SOUSEDKA
BAGTAN, KOMORNÍK
KHÁRES, KOMORNÍK
KRÁLOVNA VASTA
PANNY
LID
KAT
PÍSAŘI
ŽIDI
ĎÁBEL





VŠICHNI
Šlechetní, poctiví, milí páni,
kteří jste tu shromážděni s námi:
Všechny upřímně vítáme nyní
a chceme vám zahrát věci divný:
Jakou měrou jeden měří,
takovou mu Bůh odměří!
Za Ašvera, velikého krále,
jak si vybral Esteru ze všech panen
A co se tam přihodilo dále,
paměti je hodno pro nás stále:
Jakou měrou jeden měří,
takovou mu Bůh odměří!





1. OBRAZ
Služebník otevře králův pokoj, předstoupí Haman.

HAMAN
Vivat, vivat!
LID
Vivat, vivat!
HAMAN
Vivat, vivat! (Usedne, lid také)
KRÁL
Slyšte moji lidé věrní,
slyšte moje poučení,
jak podle práv perských i médských zní:
Kdokoliv chce za mnou jít,
ať ho prve v síni vidím!
Když berlu k němu nakloním,
bude moci vejít a tu berlu políbit.
Jináč kdo se opováží vjít,
bude hned dole hlavu mít!
HAMAN
I spravedlivé je královo rozkázání,
neboť je veliké jeho kralování
nad sto dvaceti sedmi jeho krajinami
a to je království veliké velmi!
A protož je zapotřebí,
aby byl v síni služebník věrný,
aby nikomu ke králi jít nedal,
až by o berle zprávu podal.
KRÁL
Tak je dobře, tak chci mít,
hleďte to tak učinit!
SLUŽEBNÍK
Já znám jednoho muže,
který je věrný tuze.
LID
Ten by se hodil vrátným být,
na toho by se král mohl bezpečit!
SLUŽEBNÍK
Je to Žid ze zajetí jeruzalémského,
Mardocheus je jméno jeho.
KRÁL
Když je věrný, než je Žid,
já chci ve službě věrné mít!
Dojdi pro něj, kde on bydlí
a posaď ho tuhle v síni!
SLUŽEBNÍK
Na královské poručení
vykonám to v malé chvíli! (Vykoná to.)
Teď Vaše Velebnost bezpečná může být
a tomu vrátnému docela věřit.
KRÁL
Dobře, dobře, tak jsem to chtěl mít,
teď to můžem odtroubit!

Fanfára





MEZIHRA

1. SOUSEDKA
No, sousedko, pojď ke králi,
já nechci, aby nás ouřady rovnaly!
3.SOUSEDKA
Ty ba vám všecko vzaly od psaní.
VŠECHNY
Žádná byste nic neměly!
2.SOUSEDKA
Já králi povim, jak to má soudit,
však on se proto nebude zlobit.
VŠECHNY
Tak jen pojďme do pokoje,
však ho tam najdeme někde! (Vykročí)
MARDOCHEUS
Stůjte! Nesmíte dál jít,
to by vám král dal hlavy stít!
1.SOUSEDKA
Ale vždyť mu říkají „milostivý“ králi!
2.SOUSEDKA
Tak to žádná pravda není!
3.SOUSEDKA
Jestli nám chce hlavy vzít!
VŠECHNY
To by měl Tyran jméno mít!
MARDOCHEUS
Nechte toho žvandání,
já jsem u něj vrátný nyní,
já vám musím povědět,
jak tomu máte rozumět:
Musíte před pokojem tiše chodit,
až uhlídáte krále berlu naklonit.
Jestli nakloní, vejděte,
jinak hlavy dole míti budete!
Sousedky chodí po síni a klaní se králi, pozorují.
2.SOUSEDKA
Berlu zrovna v ruce drží!
1.SOUSEDKA odhrne závěs
Do dveří jak tyran hledí!
KRÁL
Hlavu dolů!
Zavře pokoj, kat setne 1.sousedce hlavu.
KOMORNÍCI
Raděj honem utíkejte
dokud svoje hlavy máte!
Sousedky se proberou z ohromení, ječí a utíkají.
3.SOUSEDKA
Do smrti ke králi nepůjdu!
2.SOUSEDKA
Necháme všech soudů!
4.SOUSEDKA
Uteču domů!
VŠECHNY
Chtěl nám vzít hlavu!
Sousedky doběhnou z dosahu krále.





2. OBRAZ
Králův pokoj je zavřený, Mardocheus dřímá, objeví se komorníci.

BAGTAN
My komorníci, my jsme velcí páni,
máme královské poklady svěřený!
KHÁRES
Kéž bychom si mohli všechny vzít
a bohatými sebe učinit!
BAGTAN
Já bych chtěl taky ty poklady mít,
i kdybych měl krále zabít
a pokladnici vyloupit!
KHÁRES
Bratře, já mám také chuť na něho,
pojďme a zamordujem ho!
Plácnou si.
BAGTAN
Půjdem si meče přichystati
a budem na něho čekati.
KHÁRES
A když samotný ven vyjde…
OBA
…hned bude mít hlavu dole! (Odběhnou.)
MARDOCHEUS
Tohle v mém srdci místa nemá,
ta věc nezůstane tajná!
Mardocheus zakašle, král dá znamení berlou a Mardocheus vstoupí a šeptá a král kulí oči a otvírá pusu.
Bagtan a Kháres se připraví s meči u králova pokoje. Mardocheus sejme vyděšenému králi korunu, dá ji na berlu a vystrčí z pokoje, komorníci ji ihned setnou.

KRÁL
Ha, hlavy dolů!
Kat setne oběma komorníkům hlavy.
KRÁL
Mardocheji! (Mardocheus opět přistoupí.)
Co žádáš za svou věrnost ode mne?
Ať je jakkoli mnoho, neodepřu tobě!
MARDOCHEUS se ulekne
Nebyl bych já věrný přeci,
kdybych vzal plat od té věci!
KRÁL
Tys mně zachoval života mého,
ty musíš vzít plat od toho!
Chci tebe nyní obohatit,
tvou věrnost tobě odměnit!
MARDOCHEUS
Ještě jednou povídám,
že pro plat v srdci místa nemám!
Nemám-li z lásky něco učinit,
raděj už vám nechci sloužit!
KRÁL
Ze srdce by mé přání bylo,
abych měl takových mnoho!
Služebníkovi
Ten příběh dám do knih zapsati! (Služebník píše.)
Mardocheovi
A ty jdi zase hlídati! (Mardocheus usedne.)
Dobře, dobře, tak má být,
teď to můžem zatroubit!
Fanfára.





MEZIHRA

KRÁL se obrátí k divákům a rozkazuje
Tejdě chci veselý býti,
na to svoje zachránění
dám hody vystrojiti!
A každý může přijíti
i královna se bude strojiti!
Lid propukne v jásot, ale královna Vasta se mračí v ženském pokoji.
HAMAN
Vivat král Ašverus Asyrský!
LID
Vivat!
HAMAN
Vivat král Ašverus Babylonský,
vivat Médský, vivat Perský!
LID
Vivat!
HAMAN
Vivat jeho panování
nad sto dvaceti sedmi krajinami!
LID
Vivat!
HAMAN
Ať krále všecko veselí
a při tom muzika ať zní!
LID
Vivat!
Přichází muzika a chystá si partesy.
VASTA k divákům
Tak král chce veselý býti
a já se mám strojiti!
Každý může přijíti
a já se mám veseliti?
Ó to se mně nelíbí! (zavře pokoj)
VŠICHNI
Vesele, vesele zazpíváme,
dokud všichni na krku
svý hlavičky máme!
Vesele, hej! Vesele, hej! Vesele!
Sobě zazpíváme,
dokud všichni na krku
svý hlavičky máme!
Následuje tanec, kde se ke králi připojí sousedky a lid vůbec.
VASTA
Fuj! (Ucukne, když jí chtějí vzít sousedky do tance a zavře pokoj.)
KRÁL
Viděli jste tu selskou ženu?
A teď se podívejte na mou královnu,
jak ona má krásný pohled!
Služebníče, dojdi pro ni hned!
SLUŽEBNÍK
Nebudete čekati,
hned se sní dám najíti! (Jde ke královně.)
Nejmilejší paní královno,
máte se postavit před pána svého!
VASTA
On dělá vždy něco nového,
nebudu poslouchat jeho,
nebudu nikam choditi,
můžeš zas k němu jíti!
Služebník jde, Haman ho obrátí a jdou znovu k Vastě.
HAMAN
Královno, jsme k vám posláni,
máte jít s námi ke králi!
VASTA
Prve jsem řekla, že nepůjdu,
teď jináč mluvit nebudu!
Ještě jednou povídám vám,
že mu to kvůli neudělám! (Obrátí se k nim zády.)
HAMAN a SLUŽEBNÍK
Královna praví, že nepůjde
a jináč mluvit nebude!
Že to králi neudělá,
aby se sem postavila!
KRÁL
Aj, to se tak hněvám na ni,
až mě napadá myšlení,
kterému by orteli podaná byla
podle perského i médského práva!
HAMAN
I spravedlivé je královo rozhněvání!
Netoliko jen krále královna urazila,
ale i ostatním ženám příklad dala!
Podle perského a médského práva
má ji býti…
KRÁL
…sťata hlava! Hlava dolů! (Kat setne královně Vastě hlavu.)
Dobře, dobře, tak chci mít,
teď běžte panny hledati,
která se mně bude líbit,
tutu chci za královnu mít!
Fanfára. Jak dohraje, Mardocheus popadne Esteru a zažene zvědavé pohledy.
MARDOCHEUS k divákům
Ještě malé strpení,
teď se teprv představí,
jak Estera židovka přivedená byla
a králi se zalíbila!
V tom, že je židovka, nedala se znáti,
neboť mezi pohany musela bydleti!
Haman a služebník přicházejí, Ester stojí tak, jak ji tam Mardocheus zanechal.
HAMAN a SLUŽEBNÍK
Hola, panny, kde jste která,
která by královnou býti chtěla?
PANNY se seběhnou
Já! Já! Já! Já! Já!
Postaví se do řady, ale Haman si všimne Estery, mrkne na služebníka a už ji vlečou k ostatním.
ESTERA
Já jsem mladá, neučená,
královských čin nic nevím,
jaké ctnosti a poklony,
já jich ještě neumím!
HAMAN a SLUŽEBNÍK
Co kvílíš, Ester, ctná panno,
že jsi mladá, neučená, není to nic divno!
ESTERA
Již přestávám, jenom žádám,
aby mě Bůh řídil přece.
Jestli je to vůle Boží,
rozdělím s tím králem srdce.
Estera se zařadí k ostatním pannám, Haman hlásí králi.





3. OBRAZ

HAMAN zakašle, král otevře pokoj a nakloní mu berlu
vaše královská milosti,
vedeme panny v hojnosti!
Král pokyne, děvečka vstupují.
PANNY
skví se věnečky, že jsme děvečky,
krásný věnce máme,
že jsme děvečky, skví se věnečky,
komu je dáme?
Lá, lá, lá, komu je dáme?
Muzika skončí, král si nasadí lorňon, jednu pannu po druhé si volá a pečlivě je zkoumá a postupně je vydává katovi, až dojde na Esteru.
KRÁL
Hlavu dolů! Hlavu dolů! Hlavu dolů! taky! Šup!
Kat se činí jako kat, všem postíná hlavy.
KRÁL přivolá Esteru
Jaké tato dívka jméno má?
Ta se pěkně ohlídá,
tváře se jí červenají,
snad nebyla nikdy tady!
ESTERA
Nejnepřemožitelnější králi,
Estera mně jméno dali!
KRÁL
A jestlipak bys svolila,
abys mou manželkou byla?
ESTER
Já ponížená služebnice
volím králi sloužit v čem chce!
KRÁL
Juchůůů! (Sebere Esteře věnec a roztočí se s ní. Dvořané si taky zajuchají a spustí i muzika.)
VŠICHNI
Hopsa, hejsa, ztratila věneček,
hopsa, hejsa, ztratila věnec!
Ztratila věneček, dostane čepeček,
hopsa, hejsa, dostane čepec:
Estera dostane čepec a král jde zas do pokoje.
KRÁL
No, již jsme si svatební veselí odbyli!
Teď, Estero, manželko moje,
přijdeš tuhle do pokoje! (Ukáže na ženský pokoj.)
Tam musíš dlouho býti,
až si pro Tebe budu posílati,
neboť kdo by bez mé vůle sem chtěl jíti,
musí hned hlavu dole míti!
ESTERA
Já chci ve všem poslušná býti,
jak král poroučí, tak se má státi!
Okamžitě poslušně odběhne a uzavře se v ženském pokoji, král si spokojeně juchne a tleskne.
KRÁL nakloní berlu k Hamanovi
A ty, Hamane, padl jsi tak do lásky mé,
že tebe vyvyšuji nad jiné
a to všem služebníkům oznamuji,
aby před tebou na oboje kolena padali!
HAMAN
Ach vivat, vivat Ašverus král hojně,
dobrou noc králi přejeme!
KRÁL
Dobře, dobře, tak má být,
můžete to odtroubit.
Fanfára.





MEZIHRA

Po fanfáře přechází Haman, všichni kromě Mardochea poklekají.
SLUŽEBNÍK k Mardocheovi
Král povýšil Hamana,
abychom před ním padali
na oboje kolena.
Haman znovu prochází, Mardocheus nic a Haman na něj dupne, Mardocheus to pochopí jako pokyn pro vyklizení brány a bije na gong, služebníci se rozcházejí na místa.
2. SOUSEDKA k služebníkovi
Tys to vrátnému Židu povídal
a on Hamanovi poklonu přec nedělal!
HAMAN
Však já to brzy uvidím! (Jde a stoupne si vyzývavě před Mardochea, Mardocheus nic.)
VŠICHNI
Přec ten Žid ve svém úmyslu trvá,
ani se z místa nehýbá!
HAMAN jde dopředu, stěžuje si divákům
Jo, to těší mě velice,
že král povýšil mé stolice!
Ale ten Žid mě trápí tak,
že na něj nemohu hleděti!
Já jsem tak vyvýšený a bohatý
a on nechce klekati!
A když mám zlata a jiných pokladů,
tak musím mít i židákovu hlavu! (Zakašle, král nakloní berlu, Haman vstoupí.)





4. OBRAZ
HAMAN
Vivat Ašverus, král milý,
ať je pokoj v jeho zemi!
KRÁL
Co znamená to tvé přání,
ať je pokoj v mojí zemi?
HAMAN
Inu, je mezi námi národ jeden
a ten je samý rozbroj jen!
To je cizí národ sem zasetý
z jeruzalémského zajetí!
Ten i královské příkazy přestupuje
a svou pýchou se pozdvihuje!
Proto jestli se králi za dobré vidí,
ať rozkáže a ten národ vyhladí!
Dám k tomu stříbra hromadu
do královských pokladů!
KRÁL
Stříbro, Hamane, nechej sobě,
s lidmi učiň, jak se líbí tobě!
tu máš prsten z mojí ruky,
tím můžeš pečetit patenty!
HAMAN si prsten rychle vezme
Písaři! (Písaři přiběhnou)
Nyní ať všichni slyšejí,
aby podle patentu živi byli!
V zájmu obecního pokoje úplně vyhlazen bude
všechen národ židovský,
který se vyvyšuje nad příkazy královský!
Třináctého dne měsíce Adar
budou zmordováni!
Haman kníže, tajná rada,
král Ašverus pečeť dává! (Haman přiloží prsten na pečetě)
Dobře, dobře, tak má být,
teď to jděte roztroubit!
Fanfára





MEZIHRA

Haman odchází, písaři rozvěšují patenty, Židi se sbíhají.
ŽIDI
Kdopak to nad námi takové srdce měl!
PÍSAŘ Mardocheovi
Že ses Hamanovi neklaněl! (a jde dál)
ŽIDI spustí nářek
Bože náš jediný, ty znáš naše viny
před tím Hamanem!
Nedbá toho, víme, poklekat že smíme
jenom před Bohem!
Zachraň Ty nás, Pane, před Hamanem,
než bude amen! Óóó!
ESTERA
Co to za velké naříkání,
volání, pláč a kvílení?
MARDOCHEUS
Že jsem se neklaněl Hamanovi,
mají být zmordováni všichni Židi!
ESTERA
Ach nešťastni jsme všichni Židi!
MARDOCHEUS
Ester královno, vejdi ke králi!
ESTERA
Kterak mám jít ke králi,
když nejsem volaná třicet dní!
Vždyť má každý hlavu ztratit,
kdo by tam chtěl jít! (Zavře se v pokoji)
ŽIDI
Královno, vejdi ke králi!
MARDOCHEUS
Snad pro to ses královnou stala,
abys svůj národ zachovala!
ŽIDI
Královno, vejdi ke králi!
MARDOCHEUS
Budeš-li mlčet v tento čas,
odjinud vzejde židům spása zas!
ŽIDI
Královno, vejdi ke králi!
MARDOCHEUS
Nemysli, že budeš jediná,
ze všech židů zachovaná!
ŽIDI
Královno, vejdi ke králi!
ESTERA konečně otevře pokoj a vyjde ven
Půjdu, když zahynu, zahynu!
ŽIDI
Bože náš jediný, ty znáš naše viny…
ESTERA
Půjdu před krále, zuřivého lva,
kéž nakloní se berla králova,
abych ho mohla ukrotit,
Hamanovy ouklady obrátit,
nás pak ty sám vysvoboď, Pane,
v jiného doufání nemáme žádné.





6. OBRAZ
ESTERA jde ke králi, zakašle, nic, zatahá za závěs.
Králi!
Pokoj se otevře, král se mračí
KRÁL
Hlavu… (Estera padne) …vzhůru! (Pozvedne ji)
Co chceš, královno, nelekej se,
já jsem král tvůj, neboj se!
tu máš berlu na znamení,
postav se radš na své nohy! (Estera se postaví, políbí berlu a zas padne.)
Jaká je toho příčina,
že nám tu pořád omdlívá!
Pomozte mi ji držeti,
kdyby jen mohla mluviti!
Co Ester, královno, žádáš
a proč pořád omdléváš?
ESTERA
Jestli jsem našla milost u tebe,
přijď zítra s Hamanem na hody ke mně!
Zatím se srdce mé uzdraví,
pak vypovím své prosby králi!
KRÁL
Dobře, dobře, tak má být,
přijdeme tě zveselit!
Fanfára





MEZIHRA
HAMAN
Ha! A teď jsem první
u krále i u královny! (pohlédne na žida)
A přec si toho nevážím,
dokud tu žida sedět vidím!
To by mně bylo veselý,
Kdyby už byl oběšený! (dumá)
ĎÁBEL
Tak mu postav šibenici!
HAMAN
Půjdu, králi navrhnu,
Aby ho dal oběsit na ní!
To půjdu na hody veselý! (Jde stavět šibenici)





6. OBRAZ

Králův pokoj se otevře.
KRÁL
Já dnes nemám žádné spaní,
ani nevím, co mně chybí!
služebníku, knihy podej,
aby mně chvíle minula, něco předčítej!
SLUŽEBNÍK čte z knihy
Léta třetího panování Ašvera
stala se divná příhoda:
Dva komorníci se na krále radili,
že by krále zabít chtěli!
Mardocheus, Žid vrátný je slyšel
a že byl věrný, králi pověděl.
A tak král jest zůstal živý,
komorníci byli popraveni!
KRÁL
Jaképak odměny za to Mardocheus dostal?
SLUŽEBNÍK
Žádné, on na lásce přestal.
KRÁL
Tak to nemůže zůstati,
já ho musím odměniti! (Pokyne služebníkovi k odchodu, jde Haman, král mu nakloní berlu.)
Hamane, musíš něco rozsoudit
a dobře to nařídit:
koho nejvejš poctít míním,
jak by se to mohlo státi
aneb, jak to udělati?
HAMAN blaženě vydechne a hned radí
Aby byl do královských rouch oděn
a od služebníků voděn
i koruna jemu dána
a přitom taková řeč hlášená:
Takovou čest má ten míti,
koho král žádá poctíti!
KRÁL
Pospěš, neudělej chybu,
tak to učiň Mardocheovi, Židu!
Dobře, dobře, tak chci mít,
teď to půjdem odtroubit! (Podá Hamanovi roucha i korunu. Fanfára.)





MEZIHRA
HAMAN posadí Mardocheovi korunu a pod královskými rouchy ho vodí před lidem.
Takovou čest ten má míti,
koho král žádá uctíti,
koho král žádá uctíti,
takovou čest má ten míti! (Vrátí králi korunu, roucha i žida a stěžuje si divákům:)
No, již je to odbytý…
ĎÁBEL
Když on je tak vyvýšený,
sotva bude oběšený!
KRÁL
Kdepak Haman zůstal, není tady,
půjdeme ke královně na hody!





7. OBRAZ

Král s Hamanem jdou, Esteřin pokoj se otevře.
ESTERA a DĚVEČKY
Vesele zahrajte panu králi,
aby s námi páni tancovali,
chvilku harmonika, píšťalička,
pro našeho krále, pro králíčka! (Taneček s hosty.)
KRÁL
Teď pověz, co žádáš, manželko má,
aneb, jaká je prosba tvá?
Kdybys žádala polovic království,
tu obdržíš té milosti!
ESTERA
Žádám, abys mě nedal zabíti
a přitom za lid můj chci prositi!
KRÁL
A kdo jest ten, kdo ba tě chtěl zabít,
aneb, kdo by to chtěl učinit?
ESTERA
Tento Haman nás chce zmordovati,
on se opovážil o nás falešně mluviti
a jedině tu příčinu měl,
že se mu žid vrátný jako Bohu neklaněl!
ŽIDI
My máme od Boha poručený,
abychom se žádnému stvoření neklaněli!
ESTERA
A já se přiznávám v tu dobu,
že jsem židovského rodu!
ĎÁBEL
Židi mají být zmordováni,
už jsou patenty rozeslány!
Král vyrve Hamanovi prsten a letí sbírat patenty, Židi za ním.
HAMAN
Ach královno, dítě milé,
vypros mi život u krále! (Estera polekaně ucouvne.)
Já se tady položím,
dokud tu milost neobdržím! (Chytne Esteru za sukně, Estera se snaží vyprostit.)
KRÁL se vrací
Hle, hle, hle!
On chce ublížit královně! (Kat jde na králúv pokyn na Hamana.)
ĎÁBEL
Tamhle šibenice stojí,
kterou připravil Mardocheovi! (Kat vede Hamana k šibenici.)
KRÁL
I tys to měl připravený,
oběste ho honem na ní! (Kat Hamana pověsí.)
VŠICHNI
Jakou měrou jeden měří,
takovou mu Bůh odměří!
k Esteře:
Estero, buď pozdravena, naše,
a ode všech oslavena zase.
Abys s námi živa byla vždycky,
abys nás zastávala všecky!
Jakou měrou jeden měří,
takovou mu Bůh odměří!

KONEC


Se svolením převzato ze sbírky "Divadelní a jiné hry" Jana Kafky.