Pokemoni (M. Frydrychová)

Převzato se svolením autorky z rozhlasových relací TRW. Text lze v nezměněné podobě rozšiřovat.


POKÉMONI

Slovo Pokémon je zkratkou dvou anglických slov Pocket monster -nestvůra do kapsy. Jde o interaktivní skupinovou hru. Slovo interaktivní znamená umožňující vzájemnou komunikaci, tj. přímý vstup do činnosti stroje nebo programu. Nejde o sledování nějakého příběhu a následně vlastní hraní si na vysněného hrdinu, tak jak jsme my všichni byli kdysi formovaní pohádkami" verneovkami, či májovkami. Nejde o novodobého Vinetua. Jde o aktivní bojovou hru, která nemá jiný cíl než naše živé děti aktivně ,,vtáhnout do virtuální (neskutečné, nepravdivé, vylhané) reality podle přesně stanovených pravidel a filosofie, kterým se děti musí podřídit. Hraje založena na sbírání a bojování s nastřádanými Pokémony. Kdo jsou Pokémoni? Na první pohled vypadají jako animované příšerky a zvířátka" ale nejsou to obrázky pouhých zvířátek, jak si naivně myslí většina rodičů. Pokémoni ve hře vystupují jako inteligentní bytosti. Mají možnost používat svou duševní sílu, umějí ji ovládat a silou svých duševních schopnosti bojují. Mají také jakési srdce. Pokémonské příšerky se nápadně podobají ztvárnění démonických bytostí na obrazech Hieronima Bosche. Existuje sto padesát druhů Pokémonů a dají se klonovat. My se můžeme usmát, ale v té hře i toto má přesně stanovený cíl. Každý druh má svou určitou silu, rozvinutou inteligenci a schopnost náležející určitému živlu ( země, oheň, voda, vzduch). Dorozumívají se mezi sebou pouze slabikami. Mohou se chytat, ztrácet" ale také trénovat nebo roZlnazlovat. Vy, co nemáte děti, asi teď kroutíte hlavou, ale vy co děti máte, už dobře víte, že se vám Pokémoni cpou do rodin)!. Má celá hra nějaké duchovní pozadí? Ano má. Vznikla v Japonsku, ale na filmech o Pokémonech se podílí i Američané. Pokémoni jsou plně výsledkem mystických vlivů. Do hry je zakomponován budhismus, mysticismus, hinduismus, meditační riulály, Egyptská kniha mrtvých, kniha Tao, Gita, 1.Ching a Tibetská kniha mrtvých: všechny tyto filosofie Pokémony ovlivňují! Dá se říci, že je to výuková hra tohoto učení. V tibetské tradici je sám život jakýmsi druhem hry. Každá úroveň bytí se sdružuje s určitou barvou a jistým geografickým symbolem. Toto určují kartičky, které vaše děti kupují za drahé peníze a vy jim tyto peníze poskytujete. Kouzla ve hře jsou postavena na mystickém a etickém učení Tao.
Jak se tato hra dostala do Čech? Podle časopisu Žena a život z 19 .února 200 1 videokazety přišly na český trh v září 2000, tedy před pouhými osmi měsíci. V říjnu 2000 už firmy importovaly do Čech hry game boy, žvýkačky, samolepky, karty, a rozje1y obrovskou masivní kampaň reklamy. V listopadu 2000 už byl mezi dětmi zájem o Pokémony obrovský. Vítězí sledování televizního seriálu a sbírání karet. V prvním prosincovém týdnu se konal první oficiální turnaj Pokémonů, kterého se zúčastnily desítky soutěžících i diváků, většinou kluků ve věku od osmi do osmnácti let. Tedy širokého věkového rozpětí. Turnaj se konal ve vysokoškolské menze v Praze v Dejvicích a očitý svědek tvrdí, že se tam nedalo ani dýchat. Jakoby se děti zapomněly i mýt. Co činí děti tak vzrušené? Před Vánocemi sice už většina rodičů nemohla přihlouplé příšerky vystát, ale přesto pod vánoční stromeček dospělí balily karty, videohry a kazety. 24. prosince, kdy máme oslavovat narození Ježíše Krista, desetitisíce našich dětí rozbalily Pokémony ve všech možných podobách. Epidemie nabrala dech závratných rozměrů, ale dospělí nic nechápou. Při televizní stávce děti, od prvňáčků až po zralé školáky, psaly rozhorlené dopisy řediteli televize, Téma: Nova nám zkazila Vánoce, neviděli jsme Pokémony. Leden 2001 : na školní i oficiální burzy byly vrženy karty, které dospělí nadělili dětem pod stromeček. Školní prospěch mnoha dětí se prudce zhoršuje. Děti se soustřeďují na Pokémony nejen více než na učení, ale í víc než na jídlo. Jsou doslova zhypnotizované a dospělí nevědí, o co jde. Dokonce ani psychiatři a psychologové nechápou, co se stalo. V Turecku se pod vlivem Pokérnonů dvě děti vrhají z okna a turecká vláda zakazuje televizní seriál. Naše sdělovací prostředky připomínají, že Pokémoni jsou zakázáni i ve své vlastní kolébce Japonsku, protože japonské děti dostávaly při sledování jednoho televizního dílu epileptické záchvaty, Přes všechny tyto varovné signály má u nás 1. března 2001 premiéru film Pokémon v kinech. Abíčko, jeden z bývalých nejlepších dětských časopisů, vypisuje soutěž o vstupenku na tento film. V Brně běží film Pokérnon od 3. března v největším kině Scala a má být promítán po celý měsíc. Moravské kulturní a informační centrum v Brně nabízí dvěma stům dětem, které přinesou na promítání filmu vlastnoručně vyrobenou postavičku Pokémona, volný vstup do kina a možnost vyhrát v soutěži O nejhezčího Pokemona nějakou cenu. Všechny děti. které se zúčastnily promítání hned 3. března byly odměněny sladkou odměnou. Zatímco některé sdělovací prostředky už začínají mluvit o Pokémonech jako nové droze, hypnóze a psychické manipulaci, církev mlčí.
Faktem je, že dokud člověk nevidí film na velkém plátně, může mít stále dojem, že nejde o nic jiného, než o jakési sběratelství a přihlouplý dětský televizní seriál. Ono sbírání je sice pěkný byznys -ve zmíněném časopise Žena a život se jeden mladík pochlubil, že sbírá Pokémony jeden měsíc, má jich tisícovku, dal do toho čtyři tisíce, ale dnes už má doma hodnotu dvaceti tisíc. Výdělek je to slušný však dospělí rádi věří, že jde jen o dětský vrtoch.
Teprve, když jsem shlédla film na velkém plátně, pochopila jsem, že sbírání je pouze motivační prostředek k uskutečnění daleko vážnějšího záměru. Moji milí, Pokémony finančně podporuje konglomerace, která umí podněcovat skutečné záchvaty davového i osobního šílenství. Vašim dětem vnucuje klamnou vizi, že se mohou stát Mistrem Pokémonů, vábivý slib, že skrze trénink svůj i Pokémonů získají nadpřirozenou moc, nový životní cíl -shromažďovat Pokémony a naléhavý příkaz: Pochytej je všechny. Toto téma je tak vážné a pro vaše děti tak nebezpečné, že je nutné urychleně rozpoutat veřejnou diskuzi.

Marie Frydrychová




Film Pokémon- hlubší recenze

... Promítání začalo masivní reklamou na Mirindu a Pokémony, a hned potom následoval první krátký film o Pokémonech, který byl absolutně bez děje. Šlo především o rychlé střídání motivů, pohybu, barevných obrazců a zmíněných příšerek, které se bleskově proměňovaly v kuličky a zase zpět. Občas jsme v některém imaginárním obrazci zahlédly symboly východních kultů, ale střídání bylo tak rychlé, že se nic nedalo pořádně zapamatovat. To vše se dělo za pravidelného opakování slabik, kterými se Pokémoni vyjadřují, určitých sloganů, které děti už zřejmě znaly a hlučné hudby. Fungova1o to jako mantry i když nejen mantry slabikové, ale i vizuální a barevné. Pokémonské příšerky se na plátně objevovaly, ale divák se nebyl schopen zorientovat o co jde. Stále jsme se tiše modlily, aby nám Duch svatý zjevoval pravdu. Rytmus, ve kterém se na plátně střídaly obrázky , byl velice nepříjemný. Shodli jsme se, že je útočeno na naše podvědomí - ale slovy se to dá těžko vyjádřit. Čeština nemá dost výrazů. Diváci - děti měly být zřejmě hypnoticky připraveny na hlavní děj. Po skončení tohoto filmu běžel druhý film, velmi podobný , který už ale vyslal informaci, že další film bude o Mewtwo. Já ani moje sestra jsme stále ničemu nerozuměly. Moje přítelkyně šeptem poznamenala: "Tady sedí inženýrka se spisovatelkou, civí na plátno, neví o co jde a děti to mají chápat?" Teprve třetí díl měl jakýsi velmi chabý děj, ve, kterém naklonovaný mocný a nejsilnější Pokémon Mewtwo bojoval s dětmi, které měly slabší pokémony. Boj trval více než hodinu. Všecko v tom filmu bylo naprosto nepřirozené a vůbec neodpovídalo reálnému životu. Filmové děti na plátně byly trenéry Pokémonů, Pokémoni za ně bojovali, filmové děti to-jen sledovaly a dávaly rozkazy. Hodinu a půl se do myslí živých dětí v sále všemi přirozenými, ale i nadprahovými a podprahovými vjemy tlačila agrese, agrese a agrese. Teprve úplně na konci poražený Pokémon prohlásil větu nám známou z ekumenického hnutí: “Nebudeme hledat, co nás rozděluje, ale co nás spojuje.” A vítězný Pokémon promluvil něco o důležitosti srdce. Nicméně filmů o Pokémonech je spousta a ve všech se jen boje. Když jsme se dvou asi desetiletých milých kluků, kteří seděli před námi, zeptaly,. jestli vědí, o co šlo, odpověděli nám1: “O boj.” víc vysvětlit neuměly. Zdá se. že někdo chce připravit generaci dnešních dětí na kulturu, ve které hra, soutěž a boj už nebudou považovány jako osobní sportovní výkon, nýbrž to bude životní styl založený na spolupráci s nadpřirozenými duchovními bytostmi.




Co je na filmu nebezpečné?

Film pracuje nejenom s vědomím diváka, ale i s jeho podvědomím. Přitom už ten samý večer jsem vůbec nebyla schopna si vzpomenout, o čem byl první a druhý film. Moje přítelkyně na tom byla úplně stejně. Oba předfilmy měly jen jeden cí1, otevřít podvědomí. Hlukem, barevností a opakovaným rytmem zbourat určité ochranné systémy v podvědomí dětí. Zajímavé bylo, že celý třetí film měl být strašidelný, ale děti se nebály. Atmosféra v kině byla úplně jiná než na běžných dětských filmech. Děti byly naprosto ticho, jen jedno maličko zaplakalo hned na začátku, ale někdo ho rychle utišil. To, co známe z dětských představení, že děti povídají, vrtí se, šustí bonbóny, smějí se, či se bojí, nic z toho tu nebylo. Přesně tak reagovaly vymyšlené dětské postavy ve filmu. Ať bylo nebezpečí sebevětší, dětské filmové postavičky se nebály, vždycky vítězily (samozřejmě za pomoci Pokémonů), ale také se nesmály -prostě své city nedávaly najevo. Naše české děti takové nejsou, ale při promítání takové byly.
Ptaly jsme se uvaděčky , co si o filmu myslí. Řekla nám. že ho neviděla, protože po deseti minutách musela odejít, jak se jí dělalo špatně. Nicméně podle ni jsou prý děti po tom jako posedlé. Je zajímavé, že novináři mluví o hypnóze a droze, uvaděčka o posedlosti, a1e nikdo z nás nechce připustit, že by Pokémoni mohli být zobrazením démonů. kteří chtějí obsazovat mysl lidí. Stejně nebezpečné je barevné podání titulu. Pod vlivem těchto nepřirozených barev se barvy v přírodě zdají fádní. Přirozené zážitky běžného života jsou nudné. Vůbec bych se nedivila, kdyby děti, které podlehly Pokémonům, začaly zakrátko brát drogy. Opravdu bych si přá1a, aby se našel dětský neurolog, který by snímal dětem EEG před filmem, při filmu a po něm. Stejně tak by mě velice zajímalo, jak je nahrán zvuk, co je pod prahem normálního slyšení, co při zpětné zvukové projekci. Zrádné však je podle mého názoru především ono spoléhání se na duchovní bytosti představované Pokémony. My se podle Božího slova s žádnými duchovními bytostmi spojovat nesmíme. Nepozemské bytosti, které by se s člověkem chtěly spojit, mohou být jen démoni. Z Pokémonů samých je pro děti nejnebezpečnější ten nejsympatičtější s jménem Pikachu. Jde o žlutou myš, kterou jste už určitě všichni někde viděli, a kterou animátor oživuje nejrozkošnějšími výrazy dvouletého nevinného dítěte, nabírajícího teprve rozum. Příšerku Pikachu si každé dítě musí zamilovat. Obzvlášť děti, které jsou citově vyprahlé. Pikachu umí oživit mrtvé dítě. Roztomilý Pikachu je ve virtuální realitě celého příběhu největší lhář. Jediný , kdo může vzkřísit z mrtvých je Pán Ježíš.




Jaký je postoj křesťanů?

Pokémoni vtrhli i do křesťanských rodin a zdá se, že ani křesťané si nevědí rady. Jedna učitelka nedělní školy mi řekla: "A1e co máme dělat, přece jim to nemůžeme zakázat, zakázané ovoce nejvíc chutná."
Myslím, že křesťané se v prvé řadě musí rychle zorientovat v duchovní oblasti. Hlavně otcové. Zůstane-li nám z Ježíše Krista jen etika a filozofie, velmi brzo sklidíme bolestné ovoce. Bůh s1vořil svět, který je viditelný a neviditelný. Z listu Koloským víme, že svět viditelný i neviditelný, všechna panstva vlády a mocnosti byly stvořeny skrze Ježíše Krista a pro něho. Ježíš je jediný vítěz nad zlými mocnostmi, ale v Ježíšově jménu máme také autoritu se zlým mocnostem postavit. Jenomže křesťané jakoby přestali věřit, že otevřít se okultismu znamená duchovní smrt. Tátové, kdyby vám dítě sáhlo po láhvi s kyselinou sírovou a chtělo vypít obsah, nejednali byste rychle?




Jaká je správná rada?

Chtěla bych teď povzbudit tatínky, ale také bych chtěla trochu probudit bratry kazatele a faráře. Muži - bratři, tyhle televizní a počítačové fenomény nenechte řešit paní učitelky , maminky , babičky, či sestry z nedělní školy. Vezměte si to za svou věc. V prvé řadě si před Bohem srovnejte v hlavě komu má v budoucích letech patřit vaše rodina, vaše církevní společenství. Chcete patřit Ježíši Kristu nebo jednotnému náboženství?
Jestli chcete i v budoucnu vy a váš dům sloužit Hospodinu a Pánu Ježíši Kristu, pak už dnes musíte začít hodnotit hračky, seriály, počítačové hry a knihy, které se nabízejí dětem a rozsuzovat je podle Písma. Skvělé rozsuzovací verše najdete v listu Efezským, Filipským, Koloským a vlastně v celém Novém zákoně.
Své pozorování sdílejte s celou rodinou, tedy i s dětmi. Vysvětlujte jim své názory, formujte jejich myšlení biblickým způsobem. Vyprávějte dětem, jak je Pán Ježíš miluje, že pro ně připravuje své království, vysvětlujte dětem, jakou mají v Božích očích cenu.
Zároveň vštěpujte dětem biblické postoje ke zlu a to dřív, než najdou zalíbení ve špatném charakteru seriálových hrdinů. Vytvářejte moudrá rozhodnutí. Zdůvodňujte dětem, proč některé věci mít prostě nemohou.
Milí bratři, musím se vám svěřit s určitým břemenem. Bolí mě, jak celá česká církev - katolíci i protestanti -schladla v posledních deseti letech v osobním vztahu k Pánu Ježíši. Máme mnoho křesťanských charitativních aktivit, mnoho všelijakých ekumenických hnutí a filozofických promluv:, ale neslyším, že by příliš často s láskou a úctou zaznívalo z úst věřících mužů Ježíšovo jméno. Naopak, kdo mluví o živém Ježíši, jakoby byl fanatik. Poslyšte, moji milí, nedíváte se i Vy příliš na televizi, nehrajete i počítačové hry, netouláte se po internetu víc než dlíte v Písmu a v modlitbách? Nechci vám sahat do svědomí, ale všimla jsem si, že čím víc mladí., věřící lidé podléhají moderním médiím, tím víc se jim snižuje jakási hrana správného rozlišování a duchovního vnímání. Skoro jakoby internet byl nepřítelem Ducha svatého a ne dobrým služebníkem člověka. Přemýšlejte o tom. Ten internet za nic nemůže. Vy jste bytosti se svobodnou vůlí.
Úplně na závěr bych ráda řekla jedno: Tátové nečekejte na první epileptické záchvaty, nečekejte na první oběť, která s plyšovým Pikachu v náruči vyskočí z okna v desátém patře. Konečně tím prvním může být právě vaše dítě. Nejdřív se modlete s Písmem v ruce, běžte do kina, ať na velkém plátně vidíte na vlastní oči o co jde, a pak jednejte. Jestli mně mohl Bůh tyto věci ukázat během jediného týdne, vám je ukáže ještě rychleji. Vždyť On je také Otec. Pak udělejte pořádek. Nejprve doma a vzápětí i na veřejnosti. Ministerstva školství, kultury i zdravotnictví by se měla zodpovídat za to, co pouštějí do naší země. Pokémoni jsou však především věc duchovní a tu může rozpoznat jen člověk duchovní jen církev .Jestli církev mlčí, pak neurazte se, je svícnem pod kbelíkem. Kdo jiný má rozpoznat a varovat před cizím náboženstvím a jeho následky, než církev Kristova. Začínám se obávat, že církev Kristova v Čechách se nechala příliš svázat ekumenismem s ostatními náboženstvími, takže buď sama nic nerozeznává a nebo má strach promluvit. Vy však jste Kristovy a Kristus je Boží. Nebojte se postavit se na pravdu Božího slova, odmítněte cizí náboženství a udělejte pořádek aspoň ve svých domovech. Onehdy prý pravil jeden vysoce postavený muž, že se nebojí šílených krav, ale bojí se šílených lidí. Byla to jen slovní hříčka? Nemoc šílených krav skutečně nemusí být to nejhorší, co nás může potkat. Mohou nám zešílet děti. Ale my u nás nemáme dětí nazbyt. Chraňme si je.

Marie Frydrychová




Zbraně proti Pokémonům


Vážení posluchači, podle vašeho ohlasu soudím, že máte s Pokémony značný problém. Jsou vás zřejmě tisíce. Zasaženy jsou děti již od mateřských školek a na film Pokémon chodí školy hromadně místo vyučování. Co teď? Podotýkám, že tato úvaha je určena především pro věřící křesťany. Pokémoni nejsou první a určitě ani poslední okultní hrou, která útočí na děti a tím i na nás. Dá se vytvořit nějaký soubor biblických pravidel, podle kterých můžeme i do budoucna v takových případech postupovat? Věřím, že v rámcovém obrysu ano. V prvé řadě znovu apeluji na muže tedy na tatínky, ale i na faráře a kazatele. Bratři, Bůh Otec vás vyzbrojil přirozenou otcovskou autoritou. Tuto autoritu vám svěřil především proto, abyste Ho vy sami, vaše rodina a vaše společenství následovali. Budete-li poslouchat Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova, budete-li činit ten pravý skutek Boží, totiž věřit cele v Ježíše Krista, kterého Otec poslal jako jediného vykupitele světa (J 6, 29), budete požehnání vy i vaše rodina. Boj s bojovou pokémonskou hrou je váš boj. My ženy stojíme při vás, ale vy máte od Boha mandát jednat. Abychom se však mohli všichni správně orientovat, musíme problém nejdříve zkoumat. Boží slovo nás učí, že máme zkoumat Písma, protože pro neznámost slova hyne lid. Zásadní otázky, na které máme skrze modlitbu stále hledat odpověď v Písmu, jsou: 1. Kdo je náš Bůh ("Kdo jsi, Pane?" se ptal apoštol Pavel při zjevení u Damašku. Sk 9,5) Myšlení Boha není jako myšlení naše, jeho úmysly nejsou úmysly naše, lidské poznání Boha je jen částečné, a proto stále musíme hledat Boží tvář, stále vidět jeho současný (nikoliv jen minulý) majestát, abychom se uměli orientovat v dění dnes. Čím bedlivěji zkoumáme, kdo je náš Bůh dnes, tím jsme zocelenější pro veškerou orientaci.
2. Musíme stále zkoumat ve světle Písma, co se Bohu líbí. “Zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravými jmény. Když se ty věci pojmenují, je jasné oč jde. A kde se rozjasní, tam je světlo,” říká opět apoštol Pavel v 5. kapitole listu Efeszkým.
3. apoštol Jan nás ještě nabádá, abychom zkoumali duchy, respektive různá vnuknutí. Náš Bůh je Duch a my k němu přistupujeme jen v Duchu a Pravdě. Duchovní svět existuje a my, jsme-li moudří, rozlišujeme stále z jakého ducha jsou podněty, které vstupují do našeho myšlení.
Ducha Božího poznáme podle toho, že vždycky ve svém důsledku vede k vyznání Ježíše Krista přišlého v těle. To znamená Ježíše z Nazareta. Který se narodil z Ducha svatého a z panny , žil na této zemi jako člověk, zemřel na kříži, byl třetího dne vzkříšen, dnes sedí na pravici nebeského Otce, ale vrátí se na zem ve velké slávě. Tomuto Ježíši Kristu je dána veškerá moc na nebi i na zemi.(Mt 28,18). Všechny jiné duchovni alternativy jsou z Antikrista, odpůrce Božího a Ježíšova úhlavního nepřítele. Tato tři základní kritéria hodnocení používám již skoro dvacet let při veškerém rozhodování od volby zaměstnání, lékaře, léků až po banku, kde mám účet na svůj nepatrný důchod a vždycky se mi to vyplatilo. Podle stejných kritérií zkoumám nyní i Pokémony a výsledky vám postupně sděluji. V rychlosti si tedy zopakujme, že u Pokémonů jde o interaktivní nadnárodní hru která vtahuje děti do vylhané virtuální reality a má hluboké kořeny ve směsi východních náboženství a kultů, takže nejde jen o hru intelektuální, ale i duchovní. Je to hra bojová, agresivní, zpracovaná drastickými, zdraví škodlivými, filmovými triky za působení manter, které mohou vyvolat epileptické záchvaty, závislost podobnou drogové závislosti a způsobit těžké změny v chování dětí. Především budí agresivitu. Děti jsou motivovány, že se stanou Mistry pokémonů, ale místo toho dětmi manipuluje nějaký mistr programátor, kterého my neznáme a o jehož charakteru nevíme nic.
Už jste tedy odhalili, že všechny hry tohoto druhu jsou pro děti nebezpečné a je naší povinností děti před nimi chránit. Ale jak? Většinou reagujeme slovy: “Je to špatné, je to škodlivé, dej to pryč?" Tento způsob použití autority je silně zakořeněn v naší výchově, ale snadno může děti obrátit proti nám. Jestliže Bůh varuje člověka před nebezpečnými věcmi, vždycky vysvětluje proč a vždycky nabízí volbu. Samozřejmě na úrovni lidského chápání. Stejně máme postupovat i my jako rodiče. Začněme otázkami. Nechme si od děti vysvětlit, co-je tato hra učí, proč musí sbírat karty, proč chtějí plyšové příšerky, jak velký tlak na ně vyvíjejí spolužáci, kdo všechno hru hraje. Nechme děti mluvit. Ptejte se, jestli mohou získat nadpřirozenou moc, kdo je zdrojem té síly, jaký charakter mají při hře uplatňovat. Zajímejme se v klidu o všecko, co už o tom naše dítě ví. Potom opět v naprostém klidu a v lásce mluvme o našem postoji na základě Písma. Vysvětlujme na úrovni dětského chápáni, že existuje protibožské náboženství New age, vysvětlujme jaké má symboly , a jaké z tohoto náboženství plyne nebezpečí pro život dětí. Každý živý tvor má vyvinutý velmi silný pud sebezáchovy. I malým dětem se dá říci to, co řekl Bůh Adamovi v ráji: "V den, kdy bys pojedl, zemřeš! - přeloženo do dnešní mluvy: Budeš-li se dívat pravidelně na tento seriál, může dojít k poruchám v tvém mozku a ty můžeš vážně onemocnět nemocí, která je nevyléčitelná." Učme se na základě Božího slova rozlišovat a učme to své děti. Věřím, že komunikace s dětmi vám půjde. Ale tady to, přátelé, nekončí.
Minulou neděli mi řekl jeden tatínek: "Můj syn mě poslechl, ale tím pádem se cítí vyřazen z kolektivu." Ano, jestli své rozhodnutí necháme jen na úrovni naší kuchyně, jestli zodpovědnost naložíme jen na děti, pak je to horší, než kdybychom vůbec nic nezkoumali. My křesťané tu nejsme od toho, abychom doma upekli nějaké náboženské zásady, ale do světa jsme poslali hájit tyto zásady své neznovuzrozené děti. Tohle je opravdu úplně špatně a děti nejenže nemohou obstát. ale ony se nakonec postaví proti nám. Jestliže už víme, že něco našim dětem vážně škodí, musíme se sami sebrat a jít do školy jednat s učiteli. My máme varovat nevěřící rodiče na rodičovském sdružení, hovořit s ředitelkou školy, případně se obrátit až na inspektory. Nejlépe, když se toho opět ujmou tatínkové, ale prosím, aby do diskuse vstoupili také duchovní učící náboženství. Bratři faráři, máte stejný vysokoškolský titul jako učitelé, o lidské duši víte dokonce víc, vystupte, vysvětlujte! Je možné, že Pokémoni štvou pedagogický sbor podobně jako nás, ale učitelky si myslí, že nám se tyto hry líbí. O to více potřebují naši informaci, pomoc i spolupráci. Na druhé straně se však také můžete setkat s pedagogy velmi vlažnými, ty pak budete muset probudit. Ředitel školy, který dovolí hromadnou návštěvu tak destruktivního filmu jako je film Pokémon, nese plnou zodpovědnost za to, že vystavil děti pod výrazně škodlivý vliv a v případě psychické poruchy některého dítěte může být postaven až před soud. Kromě toho bojkotujte všechny výrobky, které Pokémoni jakýmkoliv způsobem propagují. Přestaňte kupovat sušenky, žvýkačky, trička, aktovky, coko1iv, co se na této nestoudnosti finančně přiživuje. Ať raději padnou tyto firmy , než by padly naše děti! Toto je druhá fáze boje. První byl duchovní (modlitby a rozsuzování), druhá je občanská. Ještě nenastalo vytržení církve, ještě jsme tady! I my můžeme psát do novin, i my máme přístup k internetu, i my máme díky Bohu, k dispozici něco málo rádiových vln. Ano, volejme k odpovědnosti vládu, ministerstvo školství, zdravotnictví i kultury! Ale ani tady náš boj ještě nekončí.




Zbraně proti Pokémonům 2

V době, kdy jsem psala tuto úvahu, mi zatelefonovala pani učitelka z mateřské školy. Již delší dobu si všímala že jedno dítě ve třídě je zvláštní. Velmi labilní, někdy téměř mimo sebe, jakoby i mluvilo z cesty. Jeho maminka je sama, má vyčerpávající práci, dítě tráví mnoho času před televizí a u počítačových her. Předešlý den na procházce řeklo dítě paní učitelce. “Když se dívám na Pokémony, já se potom můžu zbláznit. Já se chci zbláznit. Já chci nejraději vzít nůž a ubodat mámu a potom sebe." Paní učitelka šla okamžitě za paní ředitelkou. Paní ředitelka však reagovala asi takto: “V té rodině je to moc složité, nejlépe, když budeme dělat mrtvého brouka.”
Milí křesťané, vaše děti snad ještě nebyly do hry vtaženy naplno, ale v rodinách příliš zaměstnaných rodičů, kteří nesledují, jak děti tráví volný čas, může být situace daleko vážnější. Celý byznysový komplex, který se sem tlačí nejen pod pojmem Pokémoni, ale i jiné okultní hry, splňuje z biblického hlediska všechna kriteria modlářství. Modlářství je uctívání čehokoliv a kohokoliv jiného než Nejvyššího Boha a Jeho Syna Ježíše Krista. U Pokémonů nacházíme všechno, před čím. Bible přísně varuje ve Starém i Novém zákoně. Jde o nestoudné, modlářské hromadění majetku i financí (Ef 5,5 a 1Tm 6,9-10) - doslova lásky k penězům ždímaných z rodičů poblázněných dětí i za cenu, že děti tento zájem zničí. Je tu obsaženo i modlářství duchovní - Pokémoni se tváří jako bohové a dětem se mohou bohy stát (5. Mojž 5. 7 ) a je tu modlářství uctívaní obrazu ( 5. Mojž. 5,. 8,. Iz 44, kapitola celá). Starý zákon a výrazné pasáže z Nového zákona nás varují, že uctíváním obrazů modly se otevíráme démonům. Nejde jen o hloupý obrázek na kartičce. Jde o zobrazení ducha, který má jméno. Dětem se to jméno i obraz vrývá do paměti. Apoštol Pavel nekompromisně odhaluje, že modlářství je spojeno s démony. To co pohané obětují, obětuji démonům, ne Bohu. "Nechci," říká apoštol Pavel," abyste vešli ve společenství s démony. Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů, nemůžete mít účast na stolu démonů. Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?" (1. Kor 10, 20-22) Uvědomuji si, že se teď pohybuji na křehkém ledě. Pár osobních chyb, kterých se dopustili někteří charismatici, způsobilo, že seriozní křesťané jakoby nechtěli nic slyšet o duchovním světě. Ale zatímco my dospělí se bojíme slyšet, děti se nám démonům otevírají. Kdo jiný může malému dítěti v předškolním věku dát touhu do srdce, aby vzalo nůž a zabilo matku i sebe než ďábel a jeho služebníci. Touha zabít matku zcela odporuje pudu sebezáchovy dítěte. I mentálně postižené dítě lne k matce a k životu. Jen démonem posedlé dítě může chtít zabít matku a sebe. Čím menši jsou děti, vystavené duchovním vlivům, jaké obsahuji bojoví Pokémoni a hry jim podobné, tím snadněji jsou napadnutelné démony. Velmi se mýlíme, domníváme-li se, že můžeme koketovat s východními kulty a nedostaneme se do styku s démony. Ačkoliv to vypadá směšně, u takhle precizně duchovně i komerčně propracovaného agresivního systému, jako jsou Pokémoni, se vám démoni mohou nastěhovat do rodiny i přes plyšové figurky nebo obyčejné pexeso. Malé děti, protože jsou důvěřivé a jejich fantazie je ještě velmi otevřená, mohou být démony napadené velice snadno.
Jestliže vám tedy děti začnou svěřovat jakékoliv podivné věci, třeba že se na ně příšerky dívají oknem, že jsou schované pod postelí, jestliže začnou být divné, začnou lhát, být agresivní, nebo naopak nepřirozeně uzavřené -jaksi se vzdalující, jestliže začnou krást peníze na nákup kartiček a podobně, je situace nadmíru vážná. Tohle už nevyřeší jen vysvět1ování, tohle nevyřeší ani pouze lékař, i když pomoc lékaře může být někdy nutná, tady musíme vstoupit do třetí fáze, opět fáze duchovni a to do duchovního boje.
V listu Efezským mluví apoštol Pave1 nejdřív o velikosti našeho nebeského Otce, potom o spaseni z milosti, o jednotě v Kristu, o znacích skutečného čistého křesťanského života včetně manželství a rodiny a zakončuje tento list pasáží: A tak bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďábelským svodům. Nevedete svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadpozemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohodové službě evangeliu pokoje a vždy se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. Příjmení také přilbu spasení a meč Ducha svatého, jímž je slovo Boží a v každý čas se v Duchu svatém modlete, proste a bděte na modlitbách. (Ef 6,10-17)
Moji milí bratři, jestliže jedno jediné malé dítě v předškolním věku se dostalo do stavu, že chce vzít nůž a zabít matku i sebe, pak věřte, že nastal den zlý. Nečekejte na dny horší, nečekejte, až tentýž bojový, zabijácký démon posedne vaše dítě. Ve všech církvích jste určitě slyšeli mnohá kázání na 6. kapitolu Efezským. Křesťanská knihkupectví jsou plná knih o duchovním boji. Některé knihy jsou diskutabilní, ale některé jsou dobré. Nestačí však donekonečna jen poslouchat kázání a číst a hodnotit kvalitu knih. Je čas vzít Boží slovo vážně, vzít ho jako meč Ducha svatého na obě strany ostrý a začít se proti zlu nejen bránit, ale také vstoupit do útoku. Boj je věc mužů. Fyzický i duchovní. My ženy vás milujeme, modlíme se za vás, podporujeme vás, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla, musí povstat muži. Mladí, silní, zdraví muži, milující Ježíše Krista až na smrt. Není mou věcí vyučovat vás duchovnímu boji. Mohu vás pouze prosit: Otcové, semkněte se ve svých společenstvích, začněte se spolu jako muži modlit a nechte se Bohem zmocnit k aktivitě. Neklamme se, co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá sobectví, sklidí zánik, kdo zasévá pro Ducha, sklidí život věčný. V konání dobra neumdlévejme.

Marie Frydrychová