POKOJ A DOBRO (19.03.01)

(Doprovodné texty k diskuzi naleznete na adrese: www.pastorace.cz/pokoj) U příležitosti 11. výročí „sametové revoluce“ zveřejnili čeští a moravští biskupové, vědomi si svého úkolu „přicházet k lidem s úmyslem zahájit a rozvíjet s nimi rozhovor“ (Christus Dominus 13), List k sociálním otázkám v České republice s názvem „Pokoj a dobro“ (Česká biskupská konference, sv. 12, Praha 2000).

Obracejí se v něm nejen ke křesťanům, ale ke všem lidem „dobré vůle“ s cílem přispět k rozhovoru o uspořádání společenských věcí. Oslovují v něm zejména ty, kdo se angažují ve světě politiky, podnikání či veřejné a státní správy a podílejí se na správě veřejných věcí. Od zveřejnění dokumentu si slibují širokou společenskou diskuzi umožňující „další projasnění uplynulého vývoje, hlavně však získání širokého společenského konsensu pro další směřování naší vlasti.“

List vypracoval tým spolupracovníků pod zastřešením České křesťanské akademie. Je dílem ekumenickým – na přípravě se podíleli společně evangelíci i katolíci. Jako dokument k sociálním otázkám se řadí mezi podobné texty, uveřejňované v devadesátých letech biskupskými konferencemi v Rakousku, Německu i Maďarsku (jejich český překlad vydala Česká křesťanská akademie pod názvem Sociální pastýřské listy v roce 1998).

Dokument je pokusem o široce pojatou analýzu současného stavu české společnosti. Reaguje na ekonomické, politické i kulturní změny v devadesátých letech a kriticky je hodnotí. Je členěn na devět kapitol (1.Dědictví minulosti; 2.Listopadové události roku 1989; 3.Koncepce transformace a křesťanské sociální učení; 4.Systémová změna: trh jako všelék a trh jako spása?; 5.Stát a občanská společnost; 6.Modernizace hospodářství; 7.Humánní ekologie; 8.Rodina vzdělávací systém a veřejná média; 9.Vize, naděje a ideály), které obsahují celkem 65 odstavců.

Z textu je zřejmé, že se na jeho přípravě podílelo více lidí s různými názory. V některých kapitolách klade silný důraz na odpovědnost i úlohu jednotlivce, v jiných najdeme myšlenky upřednostňující roli státu. Sociálně etický pohled je na některých místech vystřídán individuálně etickým přístupem. Je možné, že se dokument bude někomu jevit jako příliš kritický, pesimistický a málo zdůrazňující či podporující pozitivní jevy v české společnosti. Jak však autoři textu zdůrazňují, nemá být list chápán jako hotový dokument, nýbrž jako impuls pro širokou společenskou diskuzi.

Tuto diskuzi chceme umožnit i zde a proto otvíráme na našem webu nový diskuzní okruh. Jeho cílem je umožnit výměnu názorů na „Pokoj i dobro“, na myšlenky v něm obsažené, na způsob jeho prezentace, na jeho reflexi v církvích i mimo ně i na řadu s dokumentem souvisejících otázek. Tedy, let us discuss about it …

(Dokument lze v htm podobě najit na webu www.cirkev.cz:
http://www.cirkev.cz/tisk/Dokumenty/pokoj_a_dobro.htm
nebo ve formátu DOC:
http://www.cirkev.cz/tisk/Dokumenty/pokoj_a_dobro.zip )

autor: Petr Křížek
ODPOVĚDĚT


Odpovědi(11):
POKOJ A DOBRO - ROK POTé (14.11.01)
Diskuse nad sociálním listem českých a moravských biskupů se uskuteční 15.11. v Olomouci. Olomouc: Diskusní setkání pod názvem "Pokoj a Dobro - rok poté" k tématu sociálního listu České biskupské konference se koná ve čtvrtek 15. listopadu od 14.00 hodin v budově Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého (CMTF UP) v Olomouci. Setkání se zúčastní vedoucí pracovního týmu prof.Ing. Lubomír Mlčoch, CSc., děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a další členové týmu: JUDr. Bedřich Vymětalík, Ing. Cyril Martínek a Ing. Jiří Šenkýř. Diskusi bude moderovat Mgr. Josef Kořenek. Setkání připravila Katedra spirituality, mezináboženského dialogu a studií křesťanského východu CMTF UP.
autor: Gabriela Hánečková

POZVáNKA NA PANELOVOU DISKUSI 7.6. (06.06.01)
Třetí panelová diskuse pořádaná společenstvím kostela svatého Vojtěcha v Dejvicích nad listem Pokoj a Dobro na téma Humánní ekologie: Člověk jako správce přírody a také na téma kulturní život proběhne tentokrát z technických důvodů místo v Pastoračním středisku při AP v zasedací síni ČBK ve II. patře budově teologické fakulty. Začátek je ve čtvrtek 7.6. ve 20,00 hodin. Přístupová cesta bude řádně označena. Hosty večera jsou RNDr. Irena Brožová, RNDr. Olga Štajnrtová, PhDr. Jaroslav Med a účast přislíbil mistr Jaroslav Šerých.
autor: -WIT-

ZříZENA STRáNKA WWW.PASTORACE.CZ/POKOJ (11.05.01)
Pro ukládání doprovodných textů jsme zřídili stránku se snadno zapamatovatelnou adresou: www.pastorace.cz/pokoj
autor: správce webu

REPORTáž Z PANELOVé DISKUZE ZE 3.5.2001 (11.05.01)
Aneb pohled z druhé strany. Odkaz na reportáž z panelové diskuze nad třetí a čtvrtou kapitolou dokumentu Pokoj a dobro naleznete na adrese: www.pastorace.cz/pokoj
autor: WIT

NěKTERé POSTřEHY Z PANELOVé DISKUSE (10.04.01)
Některé postřehy z panelové diskuse nad listem Pokoj a Dobro, Pastorační středisko svatého Vojtěcha v Praze, 5.4.2001, 20,00 až 21,30 hod Kapitola VIII. Rodina, vzdělávací systém a veřejná média Protože příspěvek je delší než 3000 znaků a bylo by škoda ho krátit, naleznete ho rubrice Tématické texty/ různé informace/ texty související s diskuzí. Nebo můžete níže uvedenou adresu přímo vložit do okna pro www adresu vašeho prohlížeče: http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=R&sel_tema=78&sel_podtema=427&sel_text=702
autor: Správce webu

OCEňUJI... (06.04.01)
...především to, že jde o první pokus církve v nových podmínkách podat komplexní, tj. ucelený pohled na současnost. V tom je obrovská hodnota. A žádný začátek nebývá lehký. Dokument se mi ale celkově líbí. Někdo ho kritizuje za jistou prokalamtivnost, nekonkrétnost navrhovaných kroků v politické oblasti (ochrana rodiny, vzdělávací politika atd.); to bych ale od tohoto dokumentu a církve neočekával - protože tím by se církev dostala na rovinu konkrétních politických programů a konkrétní politické strany.
autor: Hynek Krátký

PROč CHYBí SEZNAM AUTORů? (06.04.01)
Obvykle se v článku či knize uvádí autoři - i Bible má na konci seznam lidí, kteří se podíleli na překladu a pravděpodobní autoři jsou uváděni v předmluvách. Proč v dokumentu Pokoj a dobro není uveden seznam členů komise, kteří se podíleli na jeho vytvoření? Jednak by to bylo poděkování autorům, kteří se na práci podíleli pravděpodobně bez nároku na odměnu, autoři by tím potvrzovali úroveň textu a čtenář by mohl usuzovat na názorové spektrum, které je dokumentem pokryté.
autor: Marta

PANELOVá DISKUZE 5.4. (03.04.01)
Panelová diskuse nad osmou kapitolou listu Pokoj a Dobro. Hosty panelové diskuse, která proběhne v prostorách Pastoračního střediska při AP v Praze 6, Thákurova 3, ve čtvrtek 5.4. od 20,00 hodin budou Josef Beránek, Antonín Randa, Jura Kabele, Marie Kaplanová, Mgr. Dana Rabiňáková a Dr. Vladimír Roskovec. Přijďte se podělit o své názory na úlohu a současné problémy médií, vzdělávacího systému a rodiny v naší společnosti.
autor: Správce webu

DISKUSE NA TF JU (26.03.01)
Zápis z diskuse o V. kapitole dokumentu Pokoj a dobro (seminář z morální a pastorální teologie na TF JU) 1. Problém odpovědného občanství. Je otázkou, kde by měl být základ výchovy k odpovědnému občanství. Možným prostorem jsou: rodina, ZŠ, volnočasové aktivity, politické události týkající se celé společnosti (volby), podpora zdravého vlastenectví, církev (pastýřské listy, život ve farnosti, církevní školy). Už založení rodiny před státem je krok k odpovědnému občanství. Jaké jsou předpoklady odpovědného občanství? Jsou zde dvě roviny, osobní a společenská. Problémem však je, zda má "klientelská společnost" zájem o odpovědné občany. Protože ho zřejmě nemá, občané rezignují na svou odpovědnost. Mohou si ji však uvědomit ve chvíli, kdy se budou muset o někoho postarat. Zde je zase nebezpečí, že se spolehnou na "paternalistický stát". Pokud občan vidí, že jeho občanské jednání se nějak projevuje, více se angažuje. Ve velkém společenství (stát, mezinárodní společenství) se člověk musí spoléhat na vnitřní struktury, které mu naopak umožní náhled, jak nakládají s jeho důvěrou - jak přenášejí jeho občanský zájem dál. 2. Problém vlastenectví Člověk by měl mít svou osobní hrdost, měl by tedy chtít vzít věci za své, mít za ně odpovědnost. Naproti tomu je dnes u nás vlastenectví chápáno jako přežitek. Důvodem úpadku vlastenectví však může být i to, že se národ nemusel dlouho proti něčemu vymezovat. Mohla by ho ale podporovat i církev, která dříve společnost tvořila, např. díky spolkům, které se angažovaly i mimo církev. Neměla by však k tomu přistupovat paternalisticky. Naopak by měla znovu tvořit hodnoty, které zničily oba totalitní režimy, a které jsou základem pro odpovědné občanství. Velmi důležité je také svědomí, od kterého se otázka hodnot odvíjí. Hodnoty vlasti mají kořeny v hodnotách, které jsou nám blízké osobně. Důležité jsou tak například regiony, protože člověk se cítí více spojen s kulturou, než s politickým celkem. Proto má vlastenectví kořeny v regionech. Zajímavý je vztah regionů a státu k většímu celku (př.: EU). K němu mají i regiony samostatný vztah. Není tím stát jako celek regionů ohrožen, zvláště když regiony překračují politické hranice? To by se mohlo stát, pokud by se územně kryly politické kraje s kulturním prostředím, ale to u nás není. 3. Problém práva Jaký je vztah práva a morálky? Postoj, který říká, že to co je právní je morální, nadřazuje právo morálce. To vede k "začarovanému kruhu" Základní otázkou tedy je, kdo rozhoduje o tom, co je morální a co ne. Pokoj a dobro mluví o tom, že to poznají ti, kterým byl dán dar rozpoznávat znamení času. Jak se ale takový "osvícený" člověk v praxi rozpozná? Vliv ekonomiky na právo je samozřejmě špatný, může to však být jen obecný problém první porevoluční generace. Ty další přijdou s problémem, jak nashromážděný majetek ochránit (např. pro své děti), a transformace dojde i právo, resp. právo se zmorální. Zapsal Michal Opatrný
autor: zapsal Michal Opatrný

POKOJ A DOBRO (22.03.01)
Dokument je myslím velice dobrým počinem katolické církve u nás. Má i prorockého ducha, když například varuje před zneužíváním médií politickou mocí -vyšel přibližně měsíc před Vánočními událostmi v ČT. Na naší fakultě (TF JU) běží v tomto semestru o dokumnetu seminář. Při diskusích jsme narazili na mnoho zajímavých věcí. Např.: 1) V celém dokunetu není nijak řešen vztah se Slovenskem a to ani v prvních dvou kapitolách, které se týkají historie. 2) V některých místech je také problematická formální stránka, když dokumnet v poznámce vysvětluje to, co je obsaženo v textu, stejnými slovy jako text samotný. Obecně však lze říci, že v dokumentu chybějí poznámky. Některá tvrzení jsou tak kategorická, že by opravdu stálo za to uvést jejich zdroj. 3) Dobrou myšlenkou je poukázání na lhostejnost, která vládne společnosti u nás. Není zde, např. k církvi, už nepráltelství, ale "jen" lhostejnost.
autor: Michal Opatrný

AD: POKOJ A DOBRO (21.03.01)
Tenhle dokument je jeden ze dvou, které mě v loňském roce potěšily - druhým bylo vyjádření biskupa Malého k důchodové reformě.
Dokument sám je výsledkem mnoha diskusí, takže není snadné něco dodávat. Je tam zachycen můj pohled na věc, jakožto i jeho protipól - proto považuji dokument za velmi dobrý referenční bod.
autor: Marta