Navigace: Tematické texty P Postní dobaCírkevní dokumenty Poselství Benedikta XVI. k postní době 2009
Poselství Benedikta XVI. k postní době 2009
Hodnotě a smyslu postu věnoval Benedikt XVI. své poselství k postní době 2009. Vyzývá v něm mimo jiné k obnově prastaré církevní praxe pořádat sbírky pro chudé z toho, co jsme si sami odřekli.
„Jaký smysl má pro nás křesťany odpírat si to, co by samo o sobě bylo dobré a užitečné?“ – ptá se Papež v úvodu dnes zveřejného poselství. „Písmo svaté a celá křesťanská tradice učí, že půst je velkou pomocí v předcházení hříchu a všemu, co k němu vede,“ odpovídá Svatý otec. První půst nařizuje už Bůh v ráji, když přikazuje zdržet se ovoce ze zakázaného stromu (Gn 2, 16-17). Později je půst v Písmu ukázán jako nástroj obnovy přátelství s Bohem, jako o tom píše Ezdráš při návratu z exilu do Zaslíbené země (8,21) nebo prorok Jonáš v příběhu o záchraně Ninive (3,9).
V Novém zákoně pak Ježíš ukazuje hluboký smysl postu – vysvětluje Benedikt XVI. Ukazuje na pokrytectví farizeů, kteří se postí podle předpisů zákona, ale jsou od Boha daleko. Pravý půst je v plnění vůle Nebeského otce, který „vidí i to, co je skryté“ (Mt 6,18). Ježíš sám jde příkladem a po čtyřiceti dnech strávených na poušti odpovídá satanovi: „Nejen chlebem živ je člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst“ (Mt 4,4).
Benedikt XVI. pokračuje přehledem svědectví o postu v první křesťanské komunitě a u církevních otců. „Půst je duší modlitby a milosrdenství je životem postu, a tedy kdo se modlí, ať se postí. Kdo se postí, ať je milosrdný. Kdo chce být vyslyšen ve svých prosbách, nechť vyslyší toho, kdo se s prosbou obrací k němu. Kdo chce nalézt Boží srdce otevřené, ať nezavírá své před tím, kdo jej prosí“ (Sermo 43, PL 52, 320.332) – cituje Papež z kázání sv. Petra Chrysologa.
Dnešní doba, poznamenaná vyhledáváním materiálního prospěchu, význam postu posunula a přičítá mu terapeutickou hodnotu pro zdraví těla, konstantuje Svatý otec. A dodává, že pro věřící má půst zůstat především „terapií“, která člověka léčí z toho všeho, co mu brání uskutečňovat Boží vůli – jak na to upozornil už Pavel VI. v apoštolské konstituci Poenitemini z roku 1966. Postní doba je tedy příležitostí vrátit se k pradávné postní praxi, která pomáhá potlačit vlastní egoismus a otevřít srdce lásce k Bohu a bližnímu.
„Odříkání se materiálního pokrmu, sytícího tělo, připravuje člověka, aby v nitru naslouchal Kristu a sytil se jeho slovem spásy. – píše Benedikt XVI. – Postem a modlitbou dovolujeme, aby přicházel On sám sytit nejhlubší hlad, který zakoušíme ve svém nitru: hlad a žízeň po Bohu.“
Další rozměr postu je sociální. Dovoluje nám uvědomit si situaci mnoha našich bratří a přiblížit se stylu Dobrého Samaritána. Můžeme se dobrovolně zříci něčeho ve prospěch druhých. Papež proto vyzývá farnosti, aby se v postní době intenzívněji zaměřily na osobní i komunitní půst, na naslouchání Božímu slovu, modlitbu a dobročinnost. Jak upozorňuje Benedikt XVI., sbírky pro chudé z toho, co jsme si sami odřekli, jsou prastarou praxí církve od jejích počátků (srov. Didascalia Ap., V, 20,18).
V závěru Papež připomíná, že k postní době patří větší pozornost k modlitbě, k lectio divina, svátost smíření a aktivní účast na eucharistii. „Užívejme střídmě slov, pokrmů, nápojů, spánku i her, setrvávejme pozorní a bdělí,“ cituje Benedikt XVI. starý hymnus v závěrečné pasáži svého poselství k postní době 2009.
Oficiální překlad poselství Benedikta XVI. je na TS ČBK
***
Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
***
Další texty k tématu postní doba naleznete zde
***
Dostupná literatura k tématu půst, postní doba