Příchod Ducha svatého proměňuje lidi, kteří jsou ze strachu uzavření, v odvážné Ježíšovy svědky.

Promluva papeže Františka na Mezinárodní charismatické konferenci, Řím – Circus Maximus

Bratři a sestry. Díky za svědectví, které tady dnes vydáváte. Děkuji. Prospěje nám všem, budu z něj mít užitek já i všichni!
V první kapitole Skutků apoštolů čteme: „Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení: »Vždyť jste přece o tom ode mne slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým za několik málo dní.«“ (Sk 1,4-5).
„Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali (Sk 2,1-4). Tento text je vzat ze Skutků apoštolů.

Dnes jsme tady jako ve večeřadle pod širým nebem, protože nemáme strach. Pod otevřeným nebem a také se srdcem otevřeným příslibu Otce. Jsme zde shromážděni „všichni věřící“. Všichni, kdo vyznávají, že „Ježíš je Pán“. „Jesus is the Lord“. Mnozí přišli z různých částí světa a Duch svatý nás shromáždil, aby vytvořil svazky bratrského přátelství, které nás povzbuzují na cestě k jednotě, abychom byli jedno kvůli poslání a ne kvůli tomu, abychom byli bez hnutí! Kvůli poslání, abychom hlásali, že Ježíš je Pán: „Jesus es el Señor“, abychom společně hlásali lásku, kterou chová Otec vůči všem svým dětem! Abychom hlásali dobrou zvěst všem národům. Abychom dokázali, že mír je možný. Není však tak snadné dokázat dnešnímu světu, že mír je možný. V Ježíšově jménu však můžeme svým svědectvím prokázat, že mír je možný! Je však možný, pokud jsme v pokoji mezi sebou. Poukazujeme-li však na rozdíly, vedeme spolu válku a nemůžeme hlásat pokoj. Mír je možný, pokud vyznáváme, že Ježíš je Pán, a evangelizujeme. Je to možné, třebaže se lišíme. To je zřejmé! Lišíme se, ale přejeme si být smířenou růzností. Ano, nezapomínejme na toto slovo a říkejme ho všem: „smířená různost“. A toto slovo není moje, není moje. Pochází od jednoho luteránského bratra. „Smířená různost.“

Nyní jsme tady, je nás mnoho! Shromáždili jsme se ke společné modlitbě, abychom prosili o seslání Ducha svatého na každého z nás, abychom vyšli do ulic města a světa hlásat vládu Ježíše Krista.
Kniha Skutků praví: „My Partové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a libyjského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky“ (Sk 2,9-11). Mluvit stejným jazykem... naslouchat, chápat – chápat! – že existují rozdíly, ale Duch nám dává chápat poselství Ježíšova zmrtvýchvstání v naší vlastní řeči.

Jsme zde shromážděni, věřící ze 120 zemí světa, abychom slavili svrchované dílo Ducha svatého v církvi, které bylo zahájeno před 50 lety a dalo počátek... této instituci? Nikoli. Této organizaci? Nikoli. Proudu milosti, proudu milosti Katolické charismatické obnovy. Díla, které se zrodilo... jako katolické? Nikoli. Zrodilo se jako ekumenické! Vzniklo jako ekumenické, protože Duch svatý tvoří jednotu a tentýž Duch svatý dal vnuknutí, aby se tak stalo! Je důležité si o tom přečíst v díle kardinála Suenense. Velice důležité!

Příchod Ducha svatého proměňuje lidi, kteří jsou ze strachu uzavření, v odvážné Ježíšovy svědky. Petr, který třikrát zapřel Ježíše, byl naplněn mocí Ducha svatého a hlásá: „Ať je úplně jasno celému izraelskému národu toto: Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali“ (Sk 2,36). A toto je vyznání víry každého křesťana! Bůh ustanovil Krista Pána, onoho Ježíše, kterého jste ukřižovali, nebo který byl ukřižován. Souhlasíte s tímto vyznáním víry? (odpovídají: Ano). Je naše, nás všech!

Slovo pak pokračuje: „Všichni, kteří přijali víru, drželi pevně pohromadě a měli všechno společné. Prodávali všechen svůj majetek a dělili ho mezi všechny, jak kdo potřeboval. – Prodávali, pomáhali chudým, ale bylo tam pár chytráků. Pomysleme na Ananiáše a Safiru. Vždy se takoví najdou. Všichni věřící, většina si pomáhala. - Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce, chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě. A Pán rozmnožoval den co den počet povolaných ke spáse a církvi“ (Sk 2,44-47). Obec se denně rozrůstala a Duch dával inspiraci. Moc rád přemýšlím o apoštolu Filipovi, když mu anděl říká: „Vstaň a jdi na jih na cestu a najdeš tam proselytu, ministra ekonomie eritrejské či etiopské královny-kandaky.“ (srov. Sk 8,26-27). Byl to proselyta a četl proroka Izaiáše. Filip mu vysvětlil to Slovo, zvěstoval Ježíše a on se obrátil. A jak jeli, přijeli k vodě a on řekl: chci být pokřtěn. Byl to Duch, který pohnul Filipa, aby tam šel, a od počátku je to Duch, který všechny věřící pobízí hlásat Pána.

Dnes jsme se rozhodli se shromáždit tady, na tomto místě – jak řekl pastor Traettino – protože tady, byli během pronásledování mučeni křesťané pro zábavu těch, kdo se přišli podívat. Dnes je více mučedníků než včera! Dnes je více mučedníků. Křesťanů. Ti, kdo zabíjejí křesťany, se předtím neptají: „Jsi pravoslavný? Jsi katolík? Jsi evangelík? Jsi luterán? Kalvinista?“ Nikoli. „Jsi křesťan?“ a hned jej podříznou. Dnes je více mučedníků než v počátcích. Je to ekumenismus krve. Sjednocuje nás svědectví našich dnešních mučedníků. Na různých místech světa je prolévána krev křesťanů! Jednota křesťanů je dnes naléhavá jako nikdy předtím. Jednota působením Ducha svatého, v modlitbě a pomoci těm nejslabším. Jít společně, pracovat společně. Mít se rádi. Mít se rádi. A společně se snažit vysvětlovat rozdíly, usilovat o shodu a putovat. Pokud bychom zůstali nehnutě stát, nedojdeme shody, to je pravda. Duch totiž chce, abychom putovali.

Padesát let Katolické charismatické obnovy. Proud milosti Ducha svatého! Proč proud milosti? Proč nemá zakladatele, statuta ani řídící orgány. Evidentně se v tomto proudu objevila mnohá vyjádření, která jsou jistě lidskými díly inspirovanými Duchem, různými charismaty, ale všechna slouží církvi. Proudu nelze klást hráze a Ducha svatého nelze zavřít do klece!

Uplynulo 50 let. V tomto věku začínají ochabovat síly; polovina života. V mé vlasti se říká, že prohlubuje vrásky (neužívá-li se kosmetiky), přibývá šedivých vlasů a začíná se také zapomínat...
Padesát let je životní moment vhodný k zastavení a reflexi. Je to chvíle k reflexi, život je v půli. A řeknu vám: je to chvíle, kdy je třeba jít dál s větší silou, nechat za sebou prach času, který se nakupil, děkovat za to, čeho se nám dostalo, a čelit tomu novému s důvěrou v působení Ducha svatého!

Letnice dávají zrod církvi. Duch svatý, Otcův příslib oznámený Ježíšem Kristem, je Tím, kdo tvoří církev: nevěstu Apokalypsy, jedinou nevěstu – jak řekl pastor Traettino. Pán má jedinou nevěstu.

Nejcennější dar, který jsme obdrželi, je křest. A nyní nás Duch vede cestou obrácení, která prochází celým křesťanským světem a představuje další důvod k tomu, aby se Katolická charismatická obnova stala privilegovaným místem cesty k jednotě!
Tento proud milosti je pro celou církev, nejenom pro někoho, a nikdo z nás není „pán“, zatímco všichni ostatní služebníky. Nikoli. Všichni jsme služebníky tohoto proudu milosti. Spolu s touto zkušeností neustále církvi připomínejte moc modlitby chval. Chvála je modlitbou uznání a díkůčinění za nezištnou lásku Boha. Možná se tento způsob modlitby někomu nelíbí, ale je jisté, že plně patří k biblické tradici. Žalmy, a potom David, který tancoval před Archou Úmluvy, pln jásotu... Neupadněme, prosím, jakožto křesťané do komplexu Míkal (srov. 2 Sam 6,16), která se styděla za Davida, když chválil Boha.
Jásot, veselí a radost jsou plody téhož působení Ducha svatého! Křesťan buď zakouší ve svém srdci radost anebo něco nefunguje; radost z hlásání dobré zvěsti evangelia.

Ježíš v Nazaretské synagoze četl úryvek z Izaiáše: „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobobu, abych vyhlásil milostivé léto Páně“ (Lk 4,18-19; srov. Iz 61,1-2). Radostná zvěst, nezapomínat na to. Radostná zvěst, křesťanská zvěst je stále radostná.

Třetí dokument z Mechelen „Charismatická obnova a služba člověku“, který napsali kardinál Suenens a Dom Helder Camara, je jasný: charismatická obnova je rovněž služba člověku.
Křest v Duchu svatém, chvála, služba člověku. Tyto tři věci jsou nerozlučně spojeny: křest v Duchu svatém, chvála – modlitba chval – a služba člověka jsou spojeny. Mohu v hloubi chválit, ale nepomáhám-li potřebným, nestačí to. „Nikdo u nich nežil v nouzi“ (Sk 4,34), říká kniha Skutků apoštolů.
Nebudem souzeni za svoji chválu, ale za to, co jsme udělali pro Ježíše. „Pane, kdy jsme to pro tebe udělali? Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,39-40).

Drazí bratři a sestry, přeji vám čas reflexe, upamatování se na počátky, čas na to, abychom nechali za sebou všechno, co jsme přidali z vlastního já, a proměnili to na naslouchání a radostné přijímání moci Ducha svatého, který vane, kam chce!

Děkuji Katolickému společenství komunit a ICCRS za organizaci tohoto Zlatého jubilea, za tuto vigilii. A děkuji každému z dobrovolníků, kteří ji umožnili a z nichž mnozí se nacházejí tady. Když jsem přišel, pozdravil jsem na začátku členy oficiálního týmu, protože vím, že se mnoho napracovali! A nejsou placení! Pracovali mnoho. Většinu tvoří mladí lidé z různých kontinentů! Kéž jim Pán hojně žehná!

Děkuji zejména za to, že žádost, se kterou jsem se na vás před dvěma lety obrátil, abyste totiž udělali ze světové katolické charismatické obnovy jedinou mezinárodní službu, která by sídlila tady, se začala konkretizovat v Konstitucích této nové jedinečné služby. Je to první krok, po kterém budou následovat další. Avšak jednota, která je dílem Ducha svatého, bude brzo realitou. „Všechno tvořím nové“ – říká Pán (Zj 21,5).

Děkuji, Katolická charismatická obnovo za to, co jsi dala církvi v těchto padesáti letech! Církev spoléhá na vás, na vaši věrnost Slovu, na vaši ochotu ke službě a svědectví životů proměněných Duchem svatým!

Sdílet se všemi v církvi křest v Duchu svatém, bez ustání chválit Pána, společně putovat s křesťany jiných církví a církevních společenství v modlitbě a pomáhat těm, co jsou v nouzi. Služba těm nejchudším a nemocným – to je to, co církev a papež očekává od vás, Katolická charismatická obnovo, od vás všech, všech, kteří jste vstoupili do tohoto proudu milosti.

3.6.2017 

Generální audience

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno