Navigace: Tematické texty E EucharistieTexty na nástěnky - Eucharistie r. 2006 (liturgie - společná vlast, mše ve vězení)
r. 2006 (liturgie - společná vlast, mše ve vězení)
Ve wordu je text ke stažení zde
EUCHARISTIE
PRO KATOLÍKY JE LITURGIE SPOLEČNOU VLASTÍ,
BA JE PRAMENEM JEJICH IDENTITY.
PROTO LITURGIE MUSÍ BÝT
PŘEDEM URČENÁ A NEPROMĚNNÁ...
(JOSEPH RATZINGER)
S uvedeným citátem v základě souhlasím. „Neproměnná“ ale neznamená uniformní. Liturgie vždy přebírala různé formy a bude přibírat jistě jiné. Má ale tu zvláštnost, že je hmatatelným zvýrazněním daru, který Bůh dal církvi.
KNĚZ JE NOSITELEM VÝZNAMU, KTERÝ MU NEPATŘÍ
V křesťanském obřadu je kněz nositelem významu, který mu nepatří. Je to úkon, který poslouchají a s kterým souhlasí ti, kdo jsou shromážděni. Kněz slaví eucharistii ve jménu Krista, který je Hlavou shromáždění. Lidé na bohoslužbě nejsou proto, aby viděli kněze, ale aby slavili Pánovu eucharistii. V divadle jsou proti sobě herci a diváci. V liturgii jsou ale všichni herci-činitelé, spolupracovníci Boha, a též diváci-pozorovatelé Božího díla v sobě.
(Podle knihy kardinála Jean Marie Lustigera: Zvolil som si Boha)
MOJE PRVNÍ MŠE VE VĚZENÍ
Pracovní tábor Nikolaj, kam mě v roce 1953 přidělili, se rozprostíral na hřebenech Krušných hor. Na krásu a pokoj přírody rušivě působily jen dřevěné baráky tábora obtočeného dvěma vysokými ploty z ostnatého drátu. Na každém ze čtyř rohů strážné věže s kulometnými hnízdy. Tak jsem si představoval nacistický koncentrák. Starší tábora mi určil čtvrtý barák dole vlevo, předposlední cimra vlevo.
V táboře jsem se hned naštěstí shledal se svým dávným přítelem z Bratislavy Gažo Froncem, který mě přivedl na mou první mši ve vězení.
Kapličkou byla ulička mezi palandami. Za oltář sloužil slamník na horním kavalci. Kalichem byla ampulka od léků, patenou čistý kapesník. Víno a hostie propašoval někdo z civilů na šachtě. Kněz stál, Gažo mu ministroval, někdo dělal stěnu do uličky, tři "hutoráci" z východního Slovenska a já jsme seděli na spodním kavalci.
Christus vincit, Christus regnat, Christus imperat!
(Podle knihy Václava Vaško: Ne vším jsem byl rád,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.)