Neschopnost odpouštět je vždy velkou překážkou. - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíRůzní Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

Rebeka (Rafqa Pietra Choboq) Ar Rayčsová

* 29. června 1832, Himlaya (Libanon)

† 23. března 1914, Jrabta (Libanon) 

Význam jména Rebeka: okouzluje (muže) krásou (z hebrejštiny)

 

Arabské křestní jméno svaté Rebeky bylo Boutroussyeh, což odpovídá našemu Petruška. Jako řeholnice se jmenovala Rebeka (Rafqa). To bylo jméno její matky, která zemřela, když jí bylo sedm let. Jako jedenáctiletá se stala služkou v jedné libanonské rodině v syrském Damašku. O čtyři roky později se vrátila domů a zjistila, že otec se znovu oženil a že rodina ji chce provdat. K tomu však nedošlo, neboť v roce 1853 vstoupila do ženské kongregace mariamatek (Mariamât, Dcery Mariiny). V klášteře Panny Marie Osvoboditelky ve městě Bifkaya složila v roce 1856 sliby a studovala učitelství. Po studiích se stala katechetkou a učitelkou v horských vesnicích.

Když v roce 1860 zaútočili na libanonské křesťany muslimové a Drúzové z hor, Rebece se podařilo zachránit jedno dítě tak, že ho skryla pod svůj plášť. V roce 1871 se znovu stala novickou. Po zrušení Dcer Mariiných totiž vstoupila do maronitského kláštera svatého Simeona v Aïtou, kde v roce 1872 složila věčné sliby a přijala řeholní jméno Rebeka. Čekalo ji mnoho utrpení: po neúspěšné operaci trpěla velkými bolestmi hlavy a očí, ale každou bolest přijímala s jistotou, že se tak podílí na utrpení Kristově.

Šestadvacet let trpěla v Aïtou a dalších sedmnáct v novém klášteře zasvěceném svatému Josefovi v Jrabtě. Tam také úplně oslepla a ochrnuly jí nohy. Přesto byla šťastná, že jí slouží alespoň ruce a může plést. Už za jejího života se o ní mluvilo jako o světici, a když zemřela, stala se známou v celém Libanonu. Její kanonizační proces začal roku 1925 a skončil v roce 2001, kdy ji Jan Pavel II. svatořečil. Její tělo spočívá v kostele jejího kláštera.


Se svolením zpracováno podle knihy: Svatí na každý den I.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.

Další prameny:

Čtení z dnešního dne: Pondělí 31. 3. 2025, Pondělí 4. postního týdne

Iz 65,17-21;

Komentář k Jan 4,43-54: Živá, zrající víra královského služebníka je v protikladu se strnulým postojem lidí, požadujících zázraky. Kéž se v životě přesvědčuji o tom, že právě víra v Ježíšovo slovo dokáže oživit mnohé, co se zdálo již mrtvé.

Zdroj: Nedělní liturgie

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry
(30. 3. 2025) Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem?…

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2025) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 3. neděli postní cyklu C (23. 3. 2025)

(21. 3. 2025) Bůh slyší a zná bolest svého lidu[1]. Proto mu s důvěrou předložme své modlitby: