Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníDelší texty Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správná odpověď na smrt - naděje na vzkříšení (Raniero Cantalamessa)

Správnou odpovědí na tento problém je hlásání Kristova vítězství, naděje na vzkříšení, smrti jako velikonočního tajemství. Ale máme je hlásat tak, jak to dělal Ježíš. On začal tím, že plakal s naimskou vdovou, která doprovázela do hrobu svého jediného syna, a s Martou a Marií, které truchlily nad svým bratrem. Ježíš pláče s Martou a současně důrazně prohlašuje: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít.“ (J 11,25) Tak nám dává představu o tom, jakby měl být křesťanský pohřeb plný víry a zároveň lidskosti. (39)
(...)
Myslím, že žádný nevěrec by nebyl uražen, kdyby slyšel mluvit o Ježíši Kristu nebo o věčném životě na pohřbu drahé osoby, je-li to doprovázeno opravdovou účastí na jeho bolesti, úctou a především ryzí vírou. Víra, je-li pravá a prožitá, nikdy nikoho nezranila. Naopak, nevěřící je v těchto případech často přiveden k tomu, že si u sebe řekne: „Jak by bylo krásné, kdyby se věci opravdu měly takhle!“ To už je krok k obráceni.

Problémem tedy není „přílišná víra“ církve, ale něco docela jiného. My křesťané určitě nehřešíme přehnaným nadšením při vyhlídce na věčný život, ale spíš jeho nedostatkem. Člověk, který se prohlašoval za nevěřícího, svěřil se jednou svému příteli knězi: „Já nechodím do kostela. Ale někdy se mi stává, že při úmrtí některého známého musím jít na hřbitov. Tam slyším kněze nebo duchovní správce. Říkají: ,Tento muž, tato žena vstanou!' Rozhlédnu se kolem po lidech. Nikdo nevypadá, že by se zaradoval. Ani se nepohnou. A vím, že to jsou věřící. Já, který v tu pošetilost nevěřím, si přitom říkám, že kdybych tomu věřil, byl by to pro mne ohromný šok. Ale chápete? Znamenalo by to, že bych musel křičet, skákat, rozejít se se vším, co jsem předtím dělal. Kdybych tomu uvěřil, volal bych: Hurá! sláva!, které by zaznívalo až do končin země. A zatím jim to všechno neříká nic a každý zůstává nezúčastněně na svém místě.“ (40)
(Raniero Cantalamessa: Sestra smrt, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 39-40)


Související texty k tématu:

Naděje

Čtení z dnešního dne: Úterý 4. 3. 2025, Úterý 8. týdne v mezidobí

Sir 35,1-15;

Komentář k Mk 10,28-31: Dávat s radostí! Sebe, svůj čas, podobně jako maminky věnují vše svým dětem. Hospodin chce, abych mu byl i v tomto podobný.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jak oslovit děti a mládež v kostele i ve třídě - seminář 17. března 2025, od 16:00 do 19:30 hod. v Praze

Jak oslovit děti a mládež v kostele i ve třídě - seminář 17. března 2025, od 16:00 do 19:30 hod. v Praze
(4. 3. 2025) Seminář je určený všem, kteří ve farnostech pomáhají s programy pro školní skupiny dětí...

Popeleční středou začíná Postní doba

(4. 3. 2025) Je důležité, aby se křesťan v postní době nezabýval sám sebou, ale především Bohem samotným...

Co je důležitější než půst? / k poslechu

Co je důležitější než půst? / k poslechu
(4. 3. 2025) „Důležitější než půst je zaměření na druhé.“

Křížové cesty

(1. 3. 2025) Propojit vše těžké v našem životě s Kristem... 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 8. neděli v mezidobí cyklu C (2.3. 2025)

(28. 2. 2025) Bůh nám dopřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. Proto se na něj obraťme s nadějí a svěřme mu bolest…

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)

(28. 2. 2025) P. Hubert Engelmar Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou severně od Brna.…

Hledáme spolupracovníka

(26. 2. 2025) Hledáme zájemce o práci v Centru pro rodinu.