Navigace: Tematické texty Ž ŽivotCírkevní dokumenty V člověku je neuhasitelná touha žít věčně (Tertio millennio adveniente)

V člověku je neuhasitelná touha žít věčně (Tertio millennio adveniente)

Když svatý Pavel mluví o narození Syna Božího, říká, že se tak stalo "v plnosti času" (Gal 4, 4). Skutečně se čas naplnil, protože skrze vtělení Bůh vstoupil do dějin lidstva. Věčnost vstoupila do času: jaké větší "naplnění" může ještě být? K jakému jinému "naplnění" by mohlo dojít? Byly vymyšleny tajemné kosmické cykly, v nichž prý se věčně opakují dějiny veškerenstva a hlavně člověka. Člověk vzchází ze země a do ní se také navrací (srov. Gn 3, 19): to je při pohledu na věc zjevné. Ale v člověku je neuhasitelná touha žít věčně. Co si má myslet o životě po smrti? Spekulovalo se také o různých formách reinkarnace: jak člověk prožil předchozí život, tak prý bude prožívat další, buď lepší nebo horší, až dosáhne úplného očištění. Tato víra, pevně zakořeněná v některých východních náboženstvích, může mimo jiné naznačovat, že člověk si nechce připustit s klidnou myslí neodvolatelnost smrti. Je přesvědčen, že jeho přirozenost je nutně duchovní a nesmrtelná.

Křesťanské zjevení vylučuje reinkarnaci a hovoří spíše o naplnění, jehož má člověk během jednoho života na zemi dosáhnout, jak je k tomu vybízen. Naplnění svého vlastního osudu dosáhne ovšem člověk tak, že upřímně daruje sám sebe, a tento dar se může uskutečnit jedině v setkání s Bohem. Člověk tedy nalézá svou plnou dokonalost v Bohu: to je Kristem zjevená pravda. Člověk se naplňuje v Bohu, který mu vyšel vstříc skrze svého věčného Syna. Díky tomuto příchodu Boha na zem dosáhl lidský čas, započatý stvořením, své plnosti. "Plnost času" je ve skutečnosti pouze věčnost, ba dokonce - ten, který je věčný, totiž Bůh. Vkročit do "plnosti času" proto znamená dospět ke konci času a překročit jeho hranice, abychom v Boží věčnosti získali jeho naplnění.
/Tertio millennio adveniente 9/


Témata: Život

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 5,12-16; Žalm Žl 118,2-4.22-24.25-27a; Zj 1,9-11a.12-13.17-19
Jan 20,19-31

Učedníci se se vzkříšeným Ježíšem potkali později než jiní lidé. Klíčová otázka pro ně i pro další a další následovníky bude stejná. Jak uvěřit, že to všechno se opravdu stalo? Že nejde o iluzi, projekci, lež, fake news… Učedníci sami jsou vyděšení, nejistí. Víra je tedy něčím velmi křehkým. Ale Kristus je nenechává v této bezradnosti. Sám k nim přichází. Nikoli s výčitkou, ale s pokojem a největším plodem vzkříšení: odpuštěním. To je královský dar našeho Pána! Nekončící milosrdenství našeho Boha.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jan Pavel II.

Jan Pavel II.
(27. 4. 2025) 27. 4. 2014 o neděli Božího milosrdenství byl ve Vatikánu svatořečen papež Jan Pavel II. (* 18. května 1920 + 2. dubna…

Přímluvy dle aktuálního dění pro 2. neděli velikonoční, cyklus C / 27. 4. 2025

(25. 4. 2025) Podle nedávné tradice je tato neděle nejen oslavou Kristova vzkříšení, ale také slavností Božího milosrdenství. Proto…

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2025) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Plzeňská diecéze hledá vedoucí/ho Pastoračního centra

Plzeňská diecéze hledá vedoucí/ho Pastoračního centra
(22. 4. 2025) Biskupství plzeňské vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice VEDOUCÍ ODDĚLENÍ PASTORAČNÍ CENTRUM 

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2025) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2025) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Druhá neděle velikonoční - svátek Božího milosrdenství

(21. 4. 2025) Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan…