Navigace: Tematické texty H HříchDelší texty Všichni zhřešili (Raniero Cantalamessa)
Všichni zhřešili (Raniero Cantalamessa)
Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží sláávy.(Ř 3,23) Všichni jsou pod mocí hříchu. (Ř 3,9). Jen boží zjevení opravdu ví, co je to hřích. Všechno, co o hříchu vypovídá, je jen čáástečná odpověď. "Náš mlhavý pojem hříchu je součástí našeho hříšného bytí."(S. Kierkegaard) Člověk sám může přinejlepším pochopit hřích proti sobě, porušení lidských práv, ne Božích. Jen Boží zjevení ví, co je hřích, jen DSje schopen "ukázat světu, v čem je hřích" (srv. J 16,8). O hříchu nám musí promlouvat sám Bůh. "Třeste se a nehřešte", říká Písmo (Ž4,5)
Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. "Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovsství: zaměnili slávu nepomíjiteelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka,..(Ř 1,18-23)
Základní hřích spatřuje sv. Pavel v bezbožnosti, kt. spočívá v odmítnutí oslavovat Boha a děkovat mu. Jinými slovy v odmítání uznat Boha v jeho Božství, nevzdávat mu patřičnou úctu. Dalo by se říci, že spočívá v ignorování Boha, dělání, že neexisttuje. "Vězte Hospodin je Bůh, on nás učinil a my patříme jemu" (Ž100,3) Hřích je ve svém jádru odmítnutím tohoto uznání, je pokusem ze strany tvora, aby smazal nekonečný rozdíl mezi sebou a Bohem. Tak hřích napadá samotnou podstatu věcí, je pokusem věznit pravdu. V modlářství se člověk stává hrnčířem a Bůh nádobou tvarovanou podle jeho vůle.
Proto tj. důvodem je Boží hnněv) je Bůh nechal na pospas nečistým vášním,...vydal v moc hanebných vášní (Ř 1,24). Bůh takové věci jistě nechce, ale dopouští je, aby člověk pochopil, kam vede odmítnutí Bohaa.
Hřích je trestem sám sobě. Čím kdo hřeší, tím také bývá trestán (Mdr 11,16). Dokud trvá svět, zjevuje se v něm takto Boží soud. Bůh je "přinucen" ponechat lidi jim samým, aby nedal za pravdu jejich nespravedlnosti a aby se vrátili zpět.
/Raniero Cantalamessa, Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakladatelství, str.34-37/