Je to právě její ubohost a slabost, které přitahují Ježíšův soucit.

9. 11. 2013, Daniel Ange | Sekce: Citát | Archiv

Je to právě její ubohost a slabost, které přitahují Ježíšův soucit.

Církev je tolik milovaná, protože je ubohá.

Se svolením převzato z knihy: Daniel Ange, Rány, které hojí láska,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Témata: Bezmoc, slabost | Boží láska | Církev | Ježíš | slabost

Související texty k tématu:

Slabost, síla v slabosti
- Naše slabost nám nebrání, být otevření Ježíšovu Duchu... Naopak.
- Slabost bereme jen jako nevýhodu. Pro člověka je ale i velkým dobrem…
- Bez Boha jsme ještě míň než prach na starém nábytku na půdě
- Již řadu let mě trápí časté bolesti vnitřností…
- Může mě vůbec Bůh použít?
- Naše náboženství nás učí nezajištěnosti a spoléhání na Boha
- Pán prstenů a Velikonoce, aneb ´Prsten je můj!´
- Nebuďme vlky! Jsme-li ovce, vítězíme. Jsme-li vlci, podléháme
- Od Pána čerpám to, čeho se mi nedostává

Bible na neděli

24. 11. 2024, 1. 12. 2024

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dan 7,13-14; Žalm Žl 93,1ab.1c-2.5; Zj 1,5-8
Jan 18,33b-37

Reakce Evropy po první světové válce byla z hlediska křesťanství na první pohled zcela zdrcující. Většina států se vzdala křesťanství jako oficiálního náboženství a deklarovaly víru jako soukromou záležitost občanů. Jak v takovém světě může Ježíš vládnout? Kristus se v evangeliích cíleně vyhýbá provolání králem. Nikdy se nepostavil do čela politické síly. Jeho spása vede jinudy. Sklání se k nejposlednějším z lidí, pozvedá je, uzdravuje, dává naději. Vymítá démony a vede k rozhodnutí žít z dobra a zřeknout se Zla. Jeho království jako světlo proniká systémy, ekonomické koncepty, ideologie, protože je osobní, staví na důvěrném setkání člověka s Bohem, s Dobrem, které zasahuje srdce. Spása nabízená zdarma všem bez výjimky je stálý Boží vklad do světa a přikázání milovat zůstává neměnným zákonem.