Sekce: Knihovna

Isidor Baumgartner

1. Krátké dějiny obtížného dialogu

z knihy Psychologie a víra - orientace a podněty k diskusi

Hermann Ebbinghaus (1850-1990) říká o psychologii, že má krátkou historii a dlouhou minulost. Toto rozlišení se dá s určitým oprávněním přenést i na vztah psychologie a víry.

I tady lze konstatovat krátkou historii a dlouhou minulost. Dávno předtím, než publikoval William James (1842-1910) své mistrovské nábožensko-psychologické dílo o náboženské zkušenosti, nebo než mluvil Carl Gustav Jung (1875-1961) o Kristu jako o archetypu "já", tedy už před vznikem vlastní náboženské a pastorální psychologie, existuje společná minulost psychologie a víry. Svůj důvod to má vtom, že víru nelze zakusit a žít jinak, než jako osobně celostní a proto ve vysokém stupni psychický akt. Proto každé uvažování o víře musí nutně vést k jakési psychologické reflexi o duši člověka. Nepřekvapuje proto, že v historických dokumentech víry, v nichž se zkušenosti víry vyjadřují v příslušném historickém kontextu, narážíme na názory, které je třeba v širším smyslu charakterizovat a ctít jako psychologické.

Uvádíme k tomu tři stručné ilustrující odkazy:
1. Biblické prameny víry naprosto nejsou bezduchými pojednáními. Zcela samozřejmě vědí, co se děje v lidském srdci: jak může onemocnět (Izaiáš1,5), jak se bojí (Ez21,12), nebo jak začíná hořet při setkání s Bohem (Lk24,32). I Ježíšovo léčivé jednání je evangelisty líčeno s velkým psychologickým citem. Z hlediska moderní psychoterapie připomínají Ježíšova uzdravování, zachycená v evangeliích, mnohé dnešní psychoterapeutické postupy. Tak například je mnohými exegety a psychology považováno vyléčení posedlého z Gerasy (Mk5,1-20) jako léčba schizofrenie, kde Ježíš vstupuje v psychoterapeutický dialog s částí duše, odštěpenou od vědomí a označenou za démona. Zde je však třeba upozornit, že "Ježíš psychoterapeut" stojí podstatně výše než zvedá nad profánní psychoterapeut. Jeho uzdravování souvisí s Božím královstvím, které vněm započalo a účastníci zakoušejí spolu s uzdravením celé bytosti Boží slitování (Mk5,19). Vyprávění evangelií o uzdravováních svědčí o vyhraněné psychologické znalosti života přirozených průběhů duševní nemoci a uzdravení.

2. Z hlediska moderní psychologie fascinuje, jak Augustin ve svých "Vyznáních" v psychodramatickém rozhovoru s Bohem prosazuje "zakoušení sebe" a jak "v připomínání, opakování a zpracování" (Freud) své životní traumatizace přichází stále blíže k útočišti nepokoje svého srdce, k Bohu.

3. Psychology je dnes stále více hodnoceno vcítění do průběhu duchovních procesů proměny tak, jak se s nimi setkáváme v exerciciích Ignáce z Loyoly nebo ve vedení duše Františka Saleského.

Jednotu psychologie a víry nalezneme ještě v počátcích praktické teologie. Ta vyrostla koncem 18. století v samostatnou disciplínu a od samého počátku s sebou také nesla soudobou psychologii, která v té době měla vstup na univerzity teprve před sebou. Psychologie se setkávala s budoucími duchovními pastýři uvnitř Praktické teologie ve formě tzv. pastorační medicíny.

Mnohoslibné počátky pastorační medicíny, která podle dnešního pohledu byla do značné míry tvořena pastorální psychologií, utrpěly koncem minulého století v důsledku sociálně kulturních a duchovně historických změn závažné škody. Moderní psychologie, která byla tehdy představována jako experimentálně přírodovědecká psychologie a psychoanalýza, se jevila jako výraz světonázorového racionalismu, liberalismu a subjektivismu a předpokládalo se, že je třeba se proti nim postavit antimodernistickým vymezením. Podstatnou měrou k tomu přispěl vyloženě náboženskokritický a proticírkevní afekt mnoha psychologických koncepcí.

Toto duchovně historické trauma ve vztahu psychologie a teologie dostalo novou potravu "Napomenutími" Pia XII. a ještě Janem XXIII., který duchovním zakazoval vykonávat psychoterapeutickou praxi, anebo se jí podrobovat. Teprve Druhý vatikánský koncil zahájil rozhodující obrat katolické církve ve vztahu k psychologii. Psychologické vědě se za prvé zajišťuje "zákonná svéprávnost" a za druhé se velmi výrazně žádá psychologie pro výchovu kněží.

Nemálu teologů, kněží a věřících je zatěžko dodnes odvážně následovat koncilové Otce na odvážné cestě dialogu s moderní psychologií, jak ukazuje například současný spor o hlubinně psychologický výklad Písma. Avšak diakonická duchovní praxe církve tak, jak se provádí v charitních zařízeních církevně pověřenými psychology, terapeutickými pedagogy, vychovatelkami, sociálními pracovnicemi, pastorálními referenty i kněžími, používá zcela samozřejmě moderní psychologii. Ať to chceme vidět nebo ne, církevní diakonie je dnes oblastí aplikované psychologie. Tím potřebnější je teologicko - praktická orientace v otázce, jak je třeba vidět vztah psychologie a víry.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Středa 2. 4. 2025, Středa 4. postního týdne

Iz 49,8-15;

Komentář k Jan 5,17-30: Nestává se i mně, že činnost Boží chci mít jaksi pod kontrolou? Ten, který se vymyká našim představám, na moji omezenost shlíží s úsměvem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry

Doporučujeme knížku: Jak dál po křtu dítěte - Příručka pro rodiče a kmotry
(30. 3. 2025) Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem?…

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2025) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 3. neděli postní cyklu C (23. 3. 2025)

(21. 3. 2025) Bůh slyší a zná bolest svého lidu[1]. Proto mu s důvěrou předložme své modlitby: