2. Jan Pavel II.

z knihy Katechismus katolické církve ve světle církevních dokumentů

V apoštolské konstituci "Fidei depositum" k vydání Katechismu katolické církve (11. října 1992- otištěna v každém, tedy i českém překladu KKC na jeho začátku) Jan Pavel II. píše:

"Katechismus katolické církve, který jsem schválil 25. června t.r. a jehož vydání nyní ze své apoštolské moci nařizuji, je výkladem víry církve a katolické nauky, jak je dosvědčuje a osvětluje Písmo svaté, apoštolská tradice a učitelský úřad církve. Uznávám Katechismus za platný a oprávněný nástroj ke službě církevnímu společenství a za bezpečnou normu pro vyučování víře. Kéž slouží k obnově, k níž Duch svatý neustále volá církev, Kristovo tělo, putující na cestě k nepomíjejícímu světlu království...."

"Žádám tedy pastýře církve a věřící, aby přijali Katechismus v duchu společenství a aby jej pilně používali při plnění svého poslání hlásat víru a povolávat k životu podle evangelia. Tento Katechismus je jim dán, aby sloužil za spolehlivé a hodnověrné vodítko při vyučování katolické nauce a zvláště při vypracování místních katechismů. Nabízí se také všem věřícím, kteří touží prohloubit své poznání nevyčerpatelného bohatství spásy.." (odst.4)

Z uvedeného plyne, že Katechismus má velkou autoritu textu, potvrzeného a vyhlášeného papežem, není ale v oblasti hlásání víry textem jediným. Všechna ostatní předchozí i následná vyhlášení magisteria jim nejsou suspendována. Kardinál Ratzinger v "Úvodu do Katechismu katolické církve" (v: Ratzinger - Schoenborn: Malý úvod do Katechismu katolické církve, Praha 1994) píše: "Neznamená to, že by Katechismus byl nějakým novým superdogmatem... Jednotlivé nauky, které Katechismus předkládá, nedostávají žádnou další závažnost nad tu, kterou už mají. Katechismus je důležitý jako celek: říká, co je naukou církve..." Rovněž se netvrdí, že by obsahoval úplný soupis všeho, co je v otázce víry a její realizace v životě křesťana důležité.

Je také dobře si všimnout, že Katechismus nechápe sebe sama jen jako "opakování jinými slovy" toho, co se zde dříve psalo a učilo, ale:
"Katechismus má věrně a organicky předložit učení Písma svatého, tradice žijící v církvi a autentického učitelského úřadu, jakož i duchovní dědictví Otců, světců a světic církve, aby tak bylo možno lépe poznat křesťanské tajemství a oživit víru Božího lidu. Musí brát v úvahu rozvíjení nauky, které Duch svatý během staletí vnukl církvi. Je také nutné, aby napomáhal osvětlovat světlem víry nové situace a problémy, které se v minulosti ještě neobjevily". (Fidei depositum, odst.3)

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Církevní dokumenty

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

24. 11. 2024, 1. 12. 2024

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dan 7,13-14; Žalm Žl 93,1ab.1c-2.5; Zj 1,5-8
Jan 18,33b-37

Reakce Evropy po první světové válce byla z hlediska křesťanství na první pohled zcela zdrcující. Většina států se vzdala křesťanství jako oficiálního náboženství a deklarovaly víru jako soukromou záležitost občanů. Jak v takovém světě může Ježíš vládnout? Kristus se v evangeliích cíleně vyhýbá provolání králem. Nikdy se nepostavil do čela politické síly. Jeho spása vede jinudy. Sklání se k nejposlednějším z lidí, pozvedá je, uzdravuje, dává naději. Vymítá démony a vede k rozhodnutí žít z dobra a zřeknout se Zla. Jeho království jako světlo proniká systémy, ekonomické koncepty, ideologie, protože je osobní, staví na důvěrném setkání člověka s Bohem, s Dobrem, které zasahuje srdce. Spása nabízená zdarma všem bez výjimky je stálý Boží vklad do světa a přikázání milovat zůstává neměnným zákonem.