Smysluplná jednota církve
začíná jednotou učedníků s hlavou církve
Ježíš se před svou smrtí modlil za své následovníky: „Ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal“ (Jan 17,21). Jednota Kristových následovníků je tedy velký Boží dar, o nějž máme prosit spolu s ním. Smysluplná jednota církve ale začíná jednotou učedníků s hlavou církve; pak teprve má smysl jednota mezi sebou navzájem.
Lidé se v jednotě semkli
a rozhodli se špatně
V Písmu čteme i o falešné jednotě, o událostech, kdy se lidé semkli ve své ctižádosti a svévolnosti. Nejtypičtější varování před falešnou jednotou podává text o stavbě babylonské věže: „Celá země byla jednotná v řeči i v činech. … Tu si řekli vespolek: ‘Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi’…“ (Gn 11,1-4). Společenství se svorně, ale svévolně pro něco rozhodlo – a rozhodlo se špatně.
Má-li být naše jednota v Duchu Božím,
musí být každý z nás spojen s Pánem
úzce spojen s Pánem
a jeho
vůlí.
Se svolením zpracováno podle knihy
Vojtěcha Kodeta: Učednictví,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno
