Několik starců přišlo za starcem Poimenem a otázalo se ho: „Spatříme-li spolubratry, jak při bohoslužbě podřimují, chceš, abychom je udeřili, tak aby při vigilii bděli?“ Odpověděl jim: „Říkám vám, že spatřím-li spolubratra podřimovat, vložím si jeho hlavu do klína a nechám ho odpočívat.“
Pro abba Poimena je na jedné straně typická jeho radikální askeze, na straně druhé ale také velké milosrdenství vůči bratřím.
Poimen nebudí bratra, který usnul, ale položí si jeho hlavu na kolena, aby se mu pohodlněji odpočívalo. Poimen je zjevně toho názoru, že pokud je bratr unavený, potřebuje spánek. Když tedy při modlitbě ostatních někdo usne, je nesen modlitbou bratří. Nemusí se modlit s nimi. Především ale nepotřebuje zápasit s únavou a nutit se do modlitby. To, co zde rozhoduje, je jeho vůle – přišel na modlitbu a chce svůj čas věnovat Bohu.
Poimen zde vyjadřuje o naší modlitbě něco zcela zásadního. Naše modlitba je pro druhé jako poduška, na které si mohou odpočinout, je-li pro ně život příliš náročný. Tento obraz nás osvobozuje od dojmu, že jsme zbožnější než ostatní.
Naším úkolem je modlit se za ty, kteří na své cestě podléhají únavě, aby se zotavili a nabrali nových sil. Místo kritiky jejich únavy na duchovní cestě bychom jim měli projevit soucit a umožnit jim, ať si odpočinou v našem náručí.
***
Poznámka: Poimen znamená v překladu pastýř. Je to jeden z největších mnichů, žil ve Skétské poušti a těšil se všeobecné vážnosti. Ztělesňuje ducha milosrdenství a vnitřní svobody.
