Umění NECHAT – a jeho síla
V moderní době chceme často vše plánovat, mít pod kontrolou a tak to mít ve své moci. Samozřejmě, plán je potřebný v podnikání, ve studiu i jinde (viz Lk 14,28–33). Ale nelze plánovat úplně vše! Jsou věci, které lze plánovat jen částečně nebo vůbec ne. I plánování dítěte a „dětnost“ k tomu patří. Ano, jistě existují metody přirozeného plánování rodičovství a je dobré a správné využívat přírodních zákonů, jejichž prvotním autorem je Stvořitel. Mnohým párům pomůže PPR k dítěti. Ale neznamená to, že je to automat, znám jak na to a vypadne „těhotenství“. Stále je tu jakási, dosti značná, volnost. Nikdy nejsem zcela svým pánem, zcela pánem svého těla, svého života – nejsem Bůh, jen On je Pán.
A tady se dostáváme k umění NECHAT, které patří k velkému umění žít. Slovo NECHAT znamená mnoho v duchovním, ale i v běžném životě. Dokud něco beru jen za svůj výkon, cosi, co mám pod kontrolou, jsem v určitém napětí až křeči, která často brání spontánnímu průběhu. Zaměří-li se zdravý člověk na kontrolu svého tepu, může úplně rozhodit srdeční rytmus. Jestliže tvořím něco křečovitě, je to poznat.
A tak je tomu i při očekávání dítěte. Neustálé sledování, kontrola, obava, zaměření se na cíl (= dítě) může narušit a často i narušuje spontánnost setkání lásky manželů a brání přirozenosti (i při křečovitém dodržování PPR). Proto všichni známe příklady, kdy zdánlivě neplodná žena otěhotněla po adopci dítěte nebo vzdání se už naděje. Moje spolužačka kdysi otěhotněla, když jí moudrý profesor rezolutně řekl, že neotěhotní. A nad jejím bříškem se pak smál, že to vyšlo. Proplakala se sice, ale pak se uvolnila a přestala „už zbytečná“ kontrola. A bylo to! Některým klientkám proto doporučuji, aby odložily snahu o početí na nějakou delší dobu, užívaly si zatím radostně setkání lásky s manželem bez ohledu na kalendář a bez kontroly, zda počaly. A také aby relaxovaly (individuálním způsobem) a aby se učily odevzdanosti, umění NECHAT. Nechat věci běžet přirozeným způsobem, nechat tělo jeho moudrosti vložené Stvořitelem, nechat Boha být Pánem života, ne podřízeným našeho, byť jistě rozumného a zbožného plánu. Odevzdat se, nechat. Často doporučuji prodlouženou a upravenou novénu odevzdanosti na nejméně šest týdnů i déle.
Všichni se máme učit znovu a znovu umění Nechat (Gelassenheit) v celém svém životě. Je třeba zaslechnout tichý hlas svého těla: „Necháš mne, prosím, žít, být tím, kým jsem dle Stvořitele?“, tichý hlas svého mozku: „Necháš mne, prosím, být podle zákonů Stvořitele, a ne podle tvých plánů výkonu a úspěchu?“ a hlavně tichý hlas Boha: „Necháš mne být skutečně Pánem nade vším ve tvém životě?“
MUDr. Jitka Krausová
