Smrti můžeme zabránit, aby otrávila náš život

Smrti můžeme zabránit,
aby otrávila náš život
a zmařila naše city.

Existuje mnoho rodin, které dokazují, že smrt nemá poslední slovo. Pokaždé když rodina, která má zármutek, nachází sílu k zachování víry a lásky, jež nás sjednocují s těmi, které máme rádi, už nyní brání smrti v tom, aby si vzala všechno.

Temnotě smrti je třeba čelit intenzivnější prací lásky. Ve světle vzkříšeného Pána, který neopouští nikoho z těch, které mu Otec svěřil, můžeme odejmout smrti její „bodec“, jak řekl apoštol Pavel (1 Kor 15,55); můžeme smrti zabránit, aby otrávila náš život, zmařila naše city a uvrhla nás do nejtemnější prázdnoty.

Naši drazí nezmizeli do temnot nicoty.
Jsou v dobrých rukou Božích.

V této víře se můžeme těšit navzájem a vědět, že Pán přemohl smrt jednou provždy. Naši drazí nezmizeli do temnot nicoty: naděje nás ujišťuje, že jsou v dobrých a mocných rukou Božích. Láska je silnější než smrt. A láska nás bude střežit až do dne, kdy bude každá slza setřena a „nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest“ (Zj 21,4).

Důvěřujme Kristu
a svěřme se mu,
On nezklame.

Drazí, důvěřujme Kristu a svěřme se mu, neboť On nikdy nikoho nezklame! Pouze v Kristu, který zemřel a vstal z mrtvých, nalezneme spásu a vykoupení. S ním zlo, utrpení a smrt nemají poslední slovo, protože On nám dává naději a život. Z kříže, nástroje nenávisti, ztroskotání a smrti učinil znamení lásky, vítězství a života.  Krista trpícího cítíme blízko jako jednoho z nás, který sdílí naši životní cestu až do krajnosti. Neexistuje životní kříž, ať malý nebo velký, který by Pán nesdílel spolu s námi.